Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2015 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
více info...
Přidat komentář
Jemný příběh poletující jako zrnka prachu ve větru. Není to velkolepý příběh o válce, který cucá vaše emoce; Jsou světla která nevidíme jsou vyprávěním spíše povrchním, a přesto velmi hlubokým. Více než o čem kniha byla, ve vás zůstane to, jaká byla. Těžko se mi hledají slova jak ji popsat. Je zvláštně neuchopitelná, naplněná nenádnou směsicí prvků, které jako celek tvoří výjimečný román.
Dobře zpracovaná audiokniha mi jen umocnila prožitek ze čtení, trochu její tvůrce ale podezírám, že škrtali, což je škoda.
Po třech měsících a 3/4 knihy jsem to opravdu už vzdal. Tohle se fakt nedá dočíst. Nudnější věc jsem snad ještě nečetl. Příběh naprosto o ničem. Během četby jsem pravidelně usínal takže jestli má někdo problémy se spaním tak vřele doporučuji.
krásný smutný příběh....nevím, koho mi bylo více líto, jestli Marie, která oslepla ale žila se svým otcem nebo Wernera, který vyrůstal v sirotčinci a jako ještě nedospělý musel odejít do války...ale když tak přemýšlím, tak jsem asi více litovala Wernera, jehož dětská čistota byla pošlapaná prožitky z války...V knížce se zajímavě střídaly krátké kapitoly o každém z nich...konec nedopadl tak , jak bych si přála, ale ne všechno končívá podle našich představ:-)
Tak téhle knize snad ani nejde nedat pět hvězdiček. Nádherný, čtivý příběh s ještě lepším zpracováním. I když obvykle knihy z válečné doby moc nemusím, tahle mě ihned vtáhla do děje a já se od ní nemohla odtrhnout. Příběh byl napsán velice poutavě a je v něm zachycena spousta krásných myšlenek. Přestože děj přeskakoval v čase a místech, kniha nebyla chaotická, naopak jí to dodávalo na zajímavosti, jak pak do sebe všechny kousky příběhů zapadaly. Doporučuji přečíst snad úplně každému.
Větší část knihy jsem byla příjemně začtená a hodnocení by bylo 4*. Bohužel mi nesedl konec.
To je tak zvláštně smutná kniha. Po přečtení anotace jsem čekala úplně něco jiného, ale i přes počáteční rozpaky se mi kniha nakonec líbila, byla velmi čtivá a na konci do sebe všechno hezky zapadlo. Nemohla jsem se aleubránit jisté melancholii a sympatiím k tomu, jak se slepá dívka rozhodla poprat s životem. To, že na konci všechno nedopadlo tak, jak bychom si asi všichni přáli, je zdánlivě napsáno životem, protože často naše sny také nedopadnou tak, jak bychom si představovali.
Úžasná kniha- nemohla jsem se vůbec odtrhnout. Jediné, co mě trochu zklamalo, byl konec... ale to je jen maličkost, takže si stejně toto dílo zaslouží 5 hvězdiček!
Kniha se mi moc líbila, byly hezky rozepisované popisné pasáže, že jsem si vše mohla detailně představit. Akorát mě mrzí osudy některých postav, ale to tak za války bohužel bylo.
Konečně jsem se dostala k této knize, nakonec jsem si ji poslechla jako audioknihu a musím říct, že jsem docela zklamaná. Na to jak je ta kniha všude a všemi vychvalovaná, mě tedy moc nesedla.
Podle ohlasů jsem čekala velký zážitek,ale nakonec tomu tak nebylo. Příběh to byl velice krásný a emoční,ale co se týče zpracování a podání,to se mi nelíbilo. Nutila jsem se do čtení už od začátku,ztrácela jsem se. Pro mě docela zklamání.
Právě dočteno.
Je to nádherná knížka plná emocí a já nemám slov. Je tam tolik dětských nadějí, které se snaží přežít hrůznou dobu a nedobrovolnou, příliš rychlou dospělo.
U této knihy, i kdyby byl film, bych se na něj nechtěla podívat. V knize je tolik myšlenek a drobností, že by to i sebelepší filmové zpracování nikdy nemohlo dotáhnout do takových rozměrů.
I když období kolem světových válek moc nemusím, tak k této knize se jistě během života alespoň jednou vrátím.
A hlavně ji mohu s klidným srdcem doporučit dalším čtenářům toužícím zažít něco jiného, klidného i bolestného zároveň.
Neodradila mě ani ta tloušťka :) Krásný příběh a smutný. Je mi moc líto, že to takhle skončilo, ale jsem ráda, že tuto knihu mám v knihovničce. Ráda se k ní budu vracet.
Podle mého názoru neuvěřitelně precizně promyšlený a podaný příběh. Literárním a jiným cenám akademiků nepřikládám většinou žádnou váhu, ale tenhle román si cenu určitě zaslouží. Všechno v něm souvisí se vším. Děj se nestále střídá v čase i prostoru napříč válečnou Evropou, ale místo chaosu v něm vládne řád. Příběh se vyvíjí a završuje a přesto se hlavní hrdinové neustále vrací ke svým kořenům. Žijí svůj život, ale nežijí ho podle svého, žijí ho podle diktátu válečné doby, podle diktátu zdravotního postižení. Jak je to za takových okolností s vlastním svědomím, s vlastní odvahou se zodpovědností za sebe i druhé? Smutný ale krásný příběh, který mne často přivedl ke srovnání našeho života a života našich pradědů před necelými osmdesáti lety. Ten příběh ve mně bude doznívat nejspíš ještě dlouho. Možná se poohlédnu po verneovce Dvacet tisíc mil pod mořem a pustím si k tomu Debussyho Clair de lune ...
Nechápu, co na tý knize všichni vidí. Kdyby byla o 200 stran kratší, bylo by to lepší. Děj nijaký, prolínání dějových linií matoucí, příběh o ničem. Pulitzerova cena? To jako fakt?
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
2015 | Jsou světla, která nevidíme |
2017 | O dívce Grace |
2016 | Zeď vzpomínek |
2016 | Sběratel mušlí |
2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Knize jsem se docela dlouho vyhýbala, protože nemám téma války ráda. Tahle kniha je ale psaná tak krásně, jako kdyby ji autor spíš namaloval, než napsal. Příběh mě zaujal hned od první stránky, krátké kapitoly mi vyhovovaly a nemohla jsem se odtrhnout, dokud jsem knihu nepřečetla. I ten konec mi přišel krásný, takový smířlivý. Určitě doporučuji, je to jednoduše nádherné.