Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2015 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
více info...
Přidat komentář
Čítať túto knihu je ako skladať puzzle...... Musíte sa sústrediť a obrniť dávkou trpezlivosti. Toto všetko sa mnohonásobne vyplatí a po poskladaní rôzných dejových a časových liniek príbehu sa odkryje jeden fenomenálny obraz života niekoľkých postáv na pozadí ťažkých časov počas druhej svetovej vojny......Odkryje sa obraz vojny z rôznych uhlov pohľadu spolu s jej následkami...... Klobúk dolu pred autorom tejto knihy, lebo nám pomáha uvedomiť si, že či na jednej alebo druhej strane vojny boli ľudia, ktorí dokázali cítiť, milovať, konať dobro alebo nenávidieť, ničiť a buráť všetko, čo im stálo v ceste.... "Svetlá, ktoré nevidíme".....
Vauv !!! Dokonalé. Vše do sebe tak krásně zapadlo jako klíč k třinácté komnatě.
Úchvatný příběh.
Deset let práce se opravdu vydařilo. Autorovi se podařilo napsat skvostné literární dílo !!!
Doporučuji !!!
Nádherná upřímná kniha! Líbil se mi pohled dvou různých lidí z různého prostředí. Mám ráda příběhy z období války a přestože mi v něm možná více chyběly emoce a prožití příběhu, kniha mě zasáhla. Ačkoli má přes 500 stran, přečetla jsem ji velice rychle a k mému překvapení ani jednou nepřišel moment, kdy bych se u ní nudila nebo se musela ke čtení nutit.
Nádherný příběh z druhé světové války z pohledu dvou lidí, každého z jiné strany (Německo x Francie). Kniha mě doslova pohltila a toužila jsem vědět, jak celý příběh dopadne. Zajímavé je proplétání jejich osudů, jednotlivých spojitostí. Určitě doporučuji všem, kteří mají rádi válečné příběhy!
Bezdeché čekání na to, jak dopadne děsivá scéna: zrůdný vychovatel poštve smečku zmanipulovaných hochů proti tomu, kdo je označen za nejslabšího. Vím, jak to dopadne, že kluci outsidera dohoní, že bude bit; a stejně čtu s napětím. Odporné detaily, namrzlá hadice, kterou vůdce smečky do krve zmlátí označeného hocha, nikdo se ho nezastane, komu to vadí, hledí stranou a snaží se nevnímat, nemyslet, necítit; a pak to nejhorší: všichni na pokyn znovu vyběhnou za zpěvu vlastenecké písně, a to včetně zmláceného hocha. Jak při takovém vymývání mozků neztratit sám sebe, čemu věřit? Nepamatuji, že bych kdy četla tak strhující vyprávění o tom, jak se z obyčejných (nebo i neobyčejných, protože Werner je mimořádně talentovaný), soudných a laskavých lidí stávají bytosti, tupě plnící rozkazy, jak ztrácejí duši... Silné čtení. Příběh Marie-Laure mě také zaujal, ale nemá pro mě sílu a živost Wernerova vývoje. Oceňuji také promyšlenou kompozici, jak se postupně splétají nitky osudů, spojující motivy - vysílačka i drahokam (i když tento motiv mi připadá poněkud přitažený za vlasy). Dále působivé detaily ze života nevidomé dívky a dětí ze sirotčince, z předválečného Německa i válečné Francie, postavy s komplikovanými charaktery. Nelze nedoporučit!
Knihu jsem slyšela a podle všeho existují dvě verze. Jedna má něco přes 12 hodin, druhá něco přes 16. Pochopitelně jsem slyšela tu kratší, ach jo. Asi mi to nedá a časem dám i tu delší.
Příběh nebyl špatný. Mám příběhy z války ráda. Uvědomím si, jaké ptákoviny se řeší dnes a že vlastně vše, co nám připadá životně důležité, se tak jen tváří.
Slepá hrdinka byla zajímavá a její způsob vnímání okolí a všeho prostě představitelný. Sama vidím blbě, a když jsem byla malá, jezdívali jsme na školy v přírodě s nevidomými, takže počínání Marie a její vnímání všeho mi zapadlo do toho, co už jsem poznala.
Jen jako by mi ke konci chyběla část příběhu (dost možná fakt jo).
Na druhou stranu se to vyvinulo docela realisticky. Jen jako byl dán prostor válečným létům tak trochu bez dotyku té doby a ke konci, kdy se vše vyjasňovalo, to uteklo strašně rychle.
Ale jak píšu, narazila jsem na dvě audio verze knihy.
Nejprve jsem od knihy nic nečekala. V průběhu čtení už čekala, ale nepřišlo to. Čtení to je hezké, ale chybely mi emoce. Přečetla jsem hodne knih s válečnou tematikou, kde mi běhal mráz po zádech, kde bylo napětí, slzy.. Tady nic.
Líbil se mi příběh Marie-Laury, někdy jsem přeskočila několik kapitol Wernera, abych mohla pokračovat u M-L. Jsem rada, ze jsem mohla “poznat” myšlenky slepého člověka.
Wernera mi bylo líto, takový konec si nezasloužil.
Rozhodně nelituji že jsem se rozhodla si knihu koupit, protože kdykoli se mi teď zasteskne po Wernerovi a Marii-Lauře budu je mít u sebe na poličce. Nádherný příběh z druhé světové války, jedna z věcí co se mi opravdu líbila byl pohled ze dvou stran, jak Německa, tak Francie. Bylo vidět, že lidé žili v bídě a nouzi všude. Jedinou věc co bych z knihy úplně vynechala by bylo Moře plamenů, poměrně mi to připomínalo Titanick. Jinak to byl ale úžasný zážitek
Po 150 stránkách jsem knihu odložila, nedokázala mě vtáhnout do děje. Vlastně tam skoro žádný děj nebyl, jen sálodlouhý popis ze života dvou osob. Možná se to rozjelo na dalších stránkách, ale vzhledem k podobnému hodnocení těch, kterým se kniha nelíbila jako mě, o tom silně pochybuju.
Výborná kniha, kromě začátku a samotného konce. Prostředí zfanatizovaného Neměcka a okupované Francie. Příběh bohyně, modrého diamantu s rudým srdcem, dřevěných modelů, houževnatosti a pečeného chleba promíchaný s hlasem z rádia.
Nádherně napsaná kniha. Během čtení mi přišla někdy zdlouhavá ale po dočtení musím říci že to byl krásný příběh.
Napínavý a vcelku smutný příběh, ale s pozitivním nádechem, má opravdu zvláštní kouzlo, které musí každého oslovit. Nicméně ten konec mohl být malinko lepší.
Výborná kniha, emotívna a plná nádeje ale aj zúfalstva. Hlavne postavy som si zamiloval a prežíval som s nimi nástrahy druhej svetovej vojny, plus pre mňa bolo veľké plus kratšie kapitoly. nečudujem sa že kniha získala Pullizera, vrelo odporúčam.
Některé čtenářské zážitky se vzpírají komentářům. Krásný příběh vyprávěný neotřelým způsobem.
Vždycky mě baví, když se v knize prolíná více příběhů, více časových rovin a nakonec to všechno do sebe přirozeně zaklapne. Navíc to není úplně obvyklý příběh s válečnou tematikou, schopnosti slepé Marie-Laury mě nepřestávaly udivovat...
Krásná smutná kniha s promyšleným příběhem. Nic jsem od ní nečekala, ale příjemně mě překvapila. Občas mi vadily krátké kapitoly, některé byly trochu navíc a ani mě moc nechytly za srdce (i když měly). Kdo nemá rád otevřené konce, kniha vás jistě potěší. Na konci do sebe vše krásně zapadne. Nicméně, doporučuji přečíst. :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
2015 | Jsou světla, která nevidíme |
2017 | O dívce Grace |
2016 | Zeď vzpomínek |
2016 | Sběratel mušlí |
2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Opravdu krásný příběh.