Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264561/mid_jsou-svetla-ktera-nevidime-IIY-264561.jpg
4
4261
4261
Marie-Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tehdy ještě netuší, že má před sebou další, mnohem obtížnější zkoušky. Němci obsazují Paříž a Marie s otcem jsou nuceni uprchnout, musejí opustit své dosavadní jistoty a vydat se za nejasnou vidinou bezpečného útočiště. Je ale možné najít takové místo v rozbouřené Evropě? Zvláště když s sebou Mariin otec nese nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá sirotek Werner, toužící po jiném osudu, než jaký mu byl předurčen. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho přirozený talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, nezůstanou nepovšimnuty. Zajistí mu místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je stále více vědom nelidských důsledků své inteligence, se nakonec při pátrání po odbojářích dostává i do Saint-Malo. Blíží se chvíle osudového setkání..... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2015
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
více info...
Přidat komentář
Tak za mě bohužel velké zklamání a po dlouho době kniha, kterou jsem nedočetla.
Knížka mě hned zaujala popisem i hodnocením.... skoro nic se tam nedělo a vůbec jsem se nemohla začíst. Krátké kapitoly a skoky mezi příběhy, postavami a časem, mi v tom udělal takový zmatek, že jsem ji nakonec odložila...
Po přečtení knihy "O dívce Grace", která mne ale moc nenadchla, jsem se rozhodla, že dám Anthony Doerrovi ještě šanci, a udělala jsem to nejlepší, co jsem mohla.
Knihu mohu s čistým svědomím zařadit mezi ty nejlepší, které jsem kdy četla. Každý dílek příběhu do sebe geniálně zapadá. Napětí, přátelství, hrubost, rozkol mezi tím, co bychom měli a co chceme sami, boj se sebou samým... to vše dodává příběhu nesmírnou hodnotu.
Doerr nám předkládá obrázek doby a míst, kde se příběh odehrává, tak detailně, že pro čtenáře není nic těžkého se do těch míst přenést a doslova prožít život plný trápení ale i odhodlání a naděje Marie-Laurre, Wernera i ostatních. Mnohokrát jsem sama sebe přistihla ve stavu, kdy jsem tajila dech, nebo naopak dýchala jako po maratonu. Během čtení jsem doslova ztrácela moc nad svým tělem, pracovaly jen oči hltající každý řádek, každé slovo a mé nitro, které všechno prožívalo, jakoby se do knihy úplně vžilo.
Nevím, kolik z toho všeho je založeno na pravdě, ale na tom vlastně nezáleží.
Odnáším si z knihy nejen všechny ty pocity, které se ve mě odehrávaly při čtení, ale také část životní filosofie: "Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy."
Děkuji za tak krásný i bolesti plný příběh.
Knížka byla zajímavá, ale zase to nebyl můj šálek kávy. Krátké dějové kapitoly, ve kterých se střídály postavy i roky. Autor se snažil na konci knihy všechno sladit k úplné spokojenosti čtenáře, ale možná měl skončit rokem 1945. Sedmdesátá léta a rok 2014 s novými jmény na konci knihy, to už tam být nemuselo.
Této knihy jsem se zpočátku trochu bála. Nevěděla jsem zda nebude příliš "utahaná". Ale nakonec mě velmi mile překvapila. Autor se hodně vrací zpět a je třeba někdy dávat více pozor aby se člověk neztratil. Každopádně pozvolný začátek vyvrcholil ve strhující konec :-)
Moc hezky se mi to četlo. Jednotlivé krátké kapitoly s vracením se ke všem hlavním postavám mi dávalo prostor se zamýšlet, odpočinout si a jak se tak u mě stává, dělat u toho ještě spoustu jiných věcí :-). Příběh je dojemný a moc pěkně prokreslený. Když někdo voněl kouřem, dovedla jsem si to představit. Konec knížky byl pro mě moc zrychlený, ale pěkný.
Kniha se pěkně četla, líbila se mi, ale zároveň nemůžu říci, že by mě něčím nadchla.
Konec mi přišel vyloženě divný... Proč vše neskončilo s koncem války? Tam mi příběh přišel docela logicky ukončen.
K čemu části že 70.let a současnosti bez jakékoli návaznosti a se vstupem nových postav, ke kterým si člověk nemohl vytvořit vztah?
Asi jsem čekala víc. Tato kniha mi v hlavě dlouho nezůstane.
Nádherná kniha, dojemný příběh. Je mi líto, že mám dočteno, musím na to pořád myslet:-)
Veľmi zaujímavá kniha plná emócií. Krátke kapitoly mi vyhovovali, ale pri čítaní sa naozaj treba sústrediť, lebo okrem rôznych dejových línií sa striedajú aj rôzne časové obdobia a nie v chronologickom poradí. Prepojenie línií je priam až neuveriteľné, ale krásne spracované. Dojemný príbeh z vojnového obdobia s netradičnými postavami. Dúfala som síce, že to dopadne trochu inak, ale knihu rozhodne odporúčam.
Začátek mě zas tak moc nebavil, ale postupně se to rozjelo a začalo to všechno dávat smysl a zapadat do sebe. Zajímavej příběh lidských osudů, někdy velmi smutných a krutých, nespravedlosti v životě , ale i naděje.
Kniha, která postupuje ve formě kapitol, kde se střídá příběh slepé francouzské dívky Marie- Laury a německého chlapce Wernera. Podobným stylem střídáním kapitol je napsána i kniha Sůl moře. Doporučuji se dobře dívat na časové období kapitol, aby jste se v tom zbytečně neztratili. Celkově hodnotím knihu velmi zdařile, detailně promyšlené a velmi čtivě napsané, nudila jsem se opravdu málo a to pouze na začátku knihy, než se to pořádně rozjelo. I když má kniha před 500 stran, tak se četla velmi lehce.
Úžasné umělecké dílo napsané zlatou nití. Každá věta, každá myšlenka, má svůj význam, svůj úkol, který vyvstane když se naplní čas. Smekám před autorem a děkuji že jsem bohatší o jeden příběh, jehož tajemství jsem s úsměvem na rtech objevila po otočení poslední stránky.
Ve válce nejsou žádní vítězové, zato spousta tragických příběhů. Žádné krutosti, přesto velmi dojemná kniha, která mi dlouho zůstane v hlavě. Stačil by mi příběh chlapce a dívky, ostatní bylo tak trochu navíc.
Kniha byla zvláštně psaná, kdy se ve vyprávění vesmes střídala postava německého chlapce Wernera a francouzské slepe dívky Marie Laury. Pohled na válku z obou zucastnenych stran. Jsem rada, že nakonec Werner našel odhodlání a postavil se zajetemu mechanismu, aby dívku zachránil. Krásný dojemný příběh. Vřele doporučuji...
Nádherná kniha s vážným tématem. Knihy s válečnou tematikou normálně nečtu, nemám je ráda. Ale tento příběh stojí za přečtení a přemýšlení nad ním. Nejsou tam přímo popisy hrůz, ale atmosféra je vystižena dokonale. Čtení napomáhají krátké kapitoly a promyšlené střídání časových a dějových os. Pokud se někomu líbila Zlodějka knih, budou se mu líbit i Světla...
Myslím, že Pulitzerova cena mluví za vše...
Příběh sám o sobě byl velice zajímavý, ale skákání od jednoho k druhému, jak mezi postavami, tak dobou, není zrovna mým šálkem kávy. Musím ale uznat, že autor si dal na díle opravdu záležet, není jediná věc, která by po dějové linii neseděla.
Nemohla jsem knihu bohužel dočíst. Krátké kapitoly, skákání od jednoho k druhému a celkový styl mně nesedl. Zkusím se k ní vrátit později, teď to bylo trápení.
Znova niečo z vojnovej témy, no tým, že je to román, čítalo sa to o čosi ľahšie.
Časové roviny sa striedajú a taktiež životy hlavných hrdinov sú písané v dvoch striedajúcich sa líniách. V tejto knihe mi to akosi nevadilo, vlastne vďaka tomu sa kniha ľahšie čítala. Všetko na seba nadväzovalo, takže sa čitateľ nemal šancu v príbehu stratiť.
Príbeh je o dvoch deťoch, ktoré museli rýchlo dospieť a čeliť nástrahám vojny, každý na opačnom konci frontu.
Nakoniec sa však ich cesty spoja, aj keď len na pár hodín.
Tahle kniha je skvělá, ani skákání mezi různými obdobími a dějí mi nevadilo, bez problémů jsem se orientovala. A jak se dej úžasně spojil. Jen ten konec mi byl líto...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Úžasně napsané, tak citlivě dojemně krásně ... “lidsky”.