Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537524/bmid_jsou-svetla-ktera-nevidime-663169e9eec16.jpg
4
4288
4288
Marie-Laure prožívá s milujícím otcem, který pracuje v Muzeu přírodní historie, šťastné dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tatínek jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti; naučí ji orientaci v cizím prostoru i čtení Braillova písma (a lásce k verneovkám). O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Je ale vůbec možné najít v rozbouřené Evropě bezpečné útočiště? Zvláště když s sebou Mariin otec možná přivezl nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá spolu se sestrou nadaný sirotek Werner, toužící se vymanit z předurčeného osudu v dolech. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, mu zajistí místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je čím dál víc vědom důsledků svých schopností, se při pátrání po nelegálních vysílačích nakonec dostává i do Saint-Malo.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2016
,
OneHotBook
Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
Interpreti: David Matásek , Tereza Vilišová
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si půjčila v knihovně, aniž bych se dopředu podívala na zdejší komentáře. Můj názor se po přečtení přiklání k drtivé většině hodnotících. Je to skvěle napsaný příběh několika "obyčejných" lidí, kteří již před válkou řešili dosti složité životní situace (slepota, bída, dětství bez rodičů, ztráta bratra,...). Po vypuknutí války se hrdinové dostávají do takových mezních situací, o kterých se jim do té doby ani v nejhorších snech nezdálo. Prolínání osudů i časových rovin pro mě nebylo rušivé ani zmatečné. Délka, respektive krátkost, kapitol mě nutila číst, číst a číst. Někdo vyčítal rozvláčnost příběhu. Já to naopak beru jako jedno z největších plus, protože popisem každodenního života ve zhoršujících se podmínkách války si teprve člověk uvědomí, jak příšerně ovlivnil válečný konflikt nejen zainteresované, ale úplně všechny. Poslední kapitola z roku 2014 jasně naznačila, jak je pro nás tehdejší realita vzdálená a nepředstavitelná. Kéž by taková zůstala i nadále!
Krásná kniha, nejdříve se mi do ní nechtělo, protože proč zas válečné téma? Když jsem si představila půlstránkový popis tanku nebo něco podobného ... , ale po několika stránkách už se z děje nedalo vystoupit. Ještě nějakou dobu po dočtení jsem si představovala jak bloudím ulicemi Saint-Malo a hledala jsem na googlu fotky města abych se utvrdila, že vypadá opravdu tak jak bylo v knize popsané.
A také se mi líbilo, že na konci jsou dotažené osudy jednotlivých postav.
Nádherná kniha vybudovaná na dvou paralelních příbězích, které se k sobě nevyhnutelně přibližují, a jejichž protnutí je rozhodně nejsilnější částí celé knihy. Je to kniha o skrytých hodnotách, přičemž i sám název knihy v překladu podle mého skrývá odkaz, který vidím v původním názvu "All the light we cannot see", znamenající rádiové vlny, které hrají nesmírně důležitou roli v životech obou hlavních hrdinů a které jsou oním "neviditelným světlem". Viz Wikipedie: "In physics, the term light sometimes refers to electromagnetic radiation of any wavelength, whether visible or not."
Kniha mne lákala z jediného důvodu - čte ji snad každý, musí být skvělá. No nebyla. Alespoň ze začátku ne, ztrácela jsem se v postavách, ztrácela jsem se v letech. Zmatek se vytrácel jak jsem se prokousávala dějem a začala jsem doufat kdy a jak se Werner a Marie-Laure potkají. Ke konci nastal zlom a já nemohla přečíst číst. Procházela jsem ulicemi společně s Marii-Laure, žila s ní v domě, prožívala strach, když byla několik dní schovaná na půdě. Co velice chválím jsou krátké kapitoly.
,,Můj Bože, láska zmenšuje svět a zvětšuje domov. " (Francie)
,,Lituju jenom toho, že za svou vlast můžu položit jenom jeden život."(Německo)
Příběh nevidomé, svou rodinou milované a odvážné francouzské dívky Marie-Laure na straně odboje a německého nadaného sirotka Wernera, milujíciho vědu, který "dělá čest" Říši a pomáhá likvidovat partyzány. Jejich přímky života se na krátkou dobu protnou. Ano, i tak si mohou tito dva rozumět a zachránit jeden druhého...
Nevinní dospívající se "díky" válce ocitají v situacích těžkých i pro dospělé.
Velmi citlivý válečný román poskládaný z malých střípků, z různých časových i dějových linek, do skvostně vybroušeného diamantu. Chvilkami velmi smutné, chvilkami napínavé, chvilkami taaaak milé...
Nic mi nechybělo. Popisy některých scén opravdu dokonale vykreslené. Kdo by odolal například broskvím paní Manecové?
Začátek trochu složitější-scény ze závalu..., ale četlo se mi to dobře, druhá polovina knihy se mi četla výborně.
Velmi zajímavá a poutavá kniha. Citlivě napsaná o tématu, kterému se snažím vyhýbat.
Zpočátku jsem měla problém se do příběhu začíst. Přesto, že jsem doufala, tak bylo jasné, že to nemůže dobře dopadnout... Silný příběh.
Také jsem měla ze začátku potíže se do této knihy začíst,ale pak mě příběh chytil a nepustil.Úžasná atmosféra se táhne celou knihou.Není to zrovna klasické válečné drama,ale myslím že asi nikoho nezklame.
Pro mě velký a silný příběh. Přečteno skoro jením dechem. Krátké kapitoly mě nutili číst a číst několik hodin bez přestávky. Oceňuji popisované detaily prostředí a věcí. Celá kniha mě provázela jak šedými obrazy, tak barevně laděnými popisy slepé Marie-Laure. Určitě doporučuji přečíst i pro pohled na válku s obou stran. Kniha mě opět nutí přečíst si další literaturu, která mi přiblíží právě válečné období.
No nevím. Za mě moc rozvleklé, zbytečně dlouhé. Dičetla jsem, ale nesdílím místní nadšení z této knihy.
Kniha, která mě svým dějem vtáhla hned od začátku. Zajímavý pohled na válečné období z pohledu slepé francouzské dívky a německého sirotka. Celou dobu jsem očekávala, kdy se příběhy protnou a spojí se v jeden šťastný konec. Jaké však pro mě bylo překvapení, když se tak nestalo a možná i potěšení, protože takový (i když trochu smutný) příběh jsem opravdu nečekala. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a v některých pasážích jsem doslova cítila, jak mi napětím tluče srdce. Velmi příjemný román, vřele jej doporučuji.
Není lehké popsat knihu tak, aby se komentáře neopakovaly. Není však mnoho knih, které by dokázaly tak chytit za srdce, jako mě právě tato. Krátké kapitoly nutí čtenáře číst dál a dál, dokud nezjistíte, že jste to přečetli téměř jedním dechem. Báječně zpracovaný příběh, který nezůstane přečtený pouze jednou.
Nemůžu si pomoct, ale tohle byl opravdu nádherný příběh, i když v něm najdeme také hodně krutých scén. Ale taková už byla válka... Jinak byla kniha opravdu skvělá, dojímavá, smutná a občas optimistická a četla se jedním dechem. Víc už snad ani psát nebudu, dávám pět hvězdiček a doporučuji.
Ikdyz je kniha tlusta a ma pro me pomerne tezce zkousnutelne tema valky, cetla se velmi rychle a lehce. Detailne zpracovane postavy, skoky do ruznych casovych linii udrzuji ctenare v bdelosti. Ocekavala jsem ponekud veselejsi pribeh, uprimne receno jsem ji koupila na zaklade pozitivnich, ikdyz ne moc popisnych ohlasu a krasne obalky. Ale stejne se mi kniha moc libila.
Není to moje první kniha o 2. světové válce, ale rozhodně patří mezi ty nejlepší. Hezký příběh, který nutí k zamyšlení. V hlavě se mi postupně spojovali všechny informace, které jsem už stihla někde pobrat, je to zvláštní pocit.
Nádherná kniha, každý by si ji měl přečíst.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Úchvatná kniha u které je třeba si zvyknout na rychle se střídající kapitoly z různých pohledů a hlavně z různých časových rovin. (Ve druhé polovině mě to jednou pěkně naštvalo. Bylo to zrovna opravdu napínavé a autor najednou přijde se 40 stranami kapitol z předcházejících let...)
Marie-Laurie si mě získala hned a stejně tak jsem i zamilovala snad všechny její blízké, Wernera ale později taky (a nesmím zapomenout na Fredericka a Juttu).
Bylo to navíc velice čtivé a už naprosto chápu, proč je tato kniha tak oblíbená.