Jsou světla, která nevidíme přehled
Anthony Doerr

Marie-Laure prožívá s milujícím otcem, který pracuje v Muzeu přírodní historie, šťastné dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tatínek jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti; naučí ji orientaci v cizím prostoru i čtení Braillova písma (a lásce k verneovkám). O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Je ale vůbec možné najít v rozbouřené Evropě bezpečné útočiště? Zvláště když s sebou Mariin otec možná přivezl nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá spolu se sestrou nadaný sirotek Werner, toužící se vymanit z předurčeného osudu v dolech. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, mu zajistí místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je čím dál víc vědom důsledků svých schopností, se při pátrání po nelegálních vysílačích nakonec dostává i do Saint-Malo.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
Interpreti: David Matásek , Tereza Vilišová
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jsou světla, která nevidíme. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1077)


Vždy mě přitahoval název této knihy, až jsem na ni narazila ve formě audioknihy. Jsem vděčná autorovi, že válečné téma zpracoval s citlivostí a s jemností.
V knize mě zaujal kontrast mezi dvěma typy slepoty. Ta fyzická slepota může být vlastně přijatelná, ale politováníhodná je ta slepota vnitřní, duševní.


Pulitzerovou cenou ověnčený román z válečného prostředí druhé světové války. Němci jsou konečně bráni ne jako hlupáci, ale nebezpečný chytrý nepřítel a zároveň na nich není nic k obdivu. Doporučuji.
Související novinky (16)
Pohřbení andělé, Závěj a další knižní novinky (44. týden)
29.10.2023
Knižní novinky (14. týden)
29.03.2020
20 nejčtenějších knih Čtenářské výzvy 2017
11.01.2018
Více souvisejících novinek je uloženo v archivu.
Citáty z knihy (2)
„„Co to znamená, papa, že nás okupují?“ „Znamená to, že zaparkují na náměstí svoje náklaďáky.“ „Budou nás nutit mluvit jejich jazykem?“ „Možná nás přinutí posunout čas o hodinu dopředu.““
„Když jsem oslepla, Wernere, lidi říkali, že jsem statečná. Když můj otec zmizel, lidi říkali, že jsem statečná. Ale to není statečnost. Já nemám jinou možnost. Jednoduše se vzbudím a žiju svůj život. -Marie-Laure“
Ocenění knihy (4)
2015 -
YALSA Book Awards
(Alex Award)
2015 -
Dayton Literary Peace Prize
(Fiction runner-up)
2015 -
Pulitzerova cena
(Beletrie)
2014 -
Goodreads Choice Awards
(Best Historical Fiction)
Kniha Jsou světla, která nevidíme v seznamech
v Právě čtených | 154x |
v Přečtených | 6 062x |
ve Čtenářské výzvě | 2 522x |
v Doporučených | 608x |
v Mé knihovně | 1 241x |
v Chystám se číst | 3 299x |
v dalších seznamech | 30x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
2015 | ![]() |
2017 | ![]() |
2016 | ![]() |
2016 | ![]() |
2018 | ![]() |
(SPOILER) „Zavřít oči neznamená poznat slepotu.“
Knih s válečnou tématikou vychazí v posledních letech mnoho. Člověk by si řekl, že už nám tyto romány nepřinesou nic nového, ale Anthony Doerr přesto dokázal, že příběh zasazený do druhé světové války lze stále zpracovat jiným a neobvyklým způsobem. A Jsou světla, která nevidíme, je toho důkazem.
„Copak nechcete žít, než umřete?“
Ze začátku sledujeme dvě časové linie - jedna probíhá v právě bombardovaném francouzském městečku Saint-Malo v roce 1944, a druhá se vrací do třicátých let, a dozvídáme se o dětství dvou hlavních postav. Tyto linie se později spojí, a zapadnou do sebe s naprostou přesností.
„Zjišťovala, že skutečně se něčeho dotýkat znamená opravdu to poznat.“
Autor někdy skončí v tom nejnapínavějším místě a odskočí si do minulosti. Svět Marie-Laury popisuje tak precizně, že vám vše najednou připadá skutečnější.
„Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy.“
Někomu možná vadí, že setkání Marie-Laury a Wernera je tak krátké. Ale mně to nevadí, přijde mi to o dost napínavější a zajímavější, když celou dobu nevíte, kdy a za jakých podmínek se setkají.
„Co válka dělá se snílky?“
Chápu, že válečný román nemůže mít happy end, ale to, co se stalo Wernerovi, jsem vůbec nečekala a byla jsem z toho v šoku.
„Je správné dělat něco jenom proto, že to dělají všichni ostatní?“
Román Jsou světla, která nevidíme je velmi zdařilým dílem. Pokud vás baví retrospektivní vyprávění, nevadí vám válečné romány a patříte mezi ty, kteří se jen tak nezaleknou pěti set stránkové knihy, je pro vás tato kniha ta pravá.
Vřele doporučuji.