Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537524/bmid_jsou-svetla-ktera-nevidime-663169e9eec16.jpg
4
4299
4299
Marie-Laure prožívá s milujícím otcem, který pracuje v Muzeu přírodní historie, šťastné dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tatínek jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti; naučí ji orientaci v cizím prostoru i čtení Braillova písma (a lásce k verneovkám). O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Je ale vůbec možné najít v rozbouřené Evropě bezpečné útočiště? Zvláště když s sebou Mariin otec možná přivezl nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá spolu se sestrou nadaný sirotek Werner, toužící se vymanit z předurčeného osudu v dolech. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, mu zajistí místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je čím dál víc vědom důsledků svých schopností, se při pátrání po nelegálních vysílačích nakonec dostává i do Saint-Malo.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2016
,
OneHotBook
Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
Interpreti: David Matásek , Tereza Vilišová
více info...
Přidat komentář
Kniha mne pohltila a bavila od začátku až do konce. Velice příjemně psáno, děj člověka skutečně osloví.
O knize jsem četla pozitivní i negativní hodnocení. Trošku jsem se bála, jaká doopravdy bude.
Ale za mě - moc se mi líbila. Těžké téma války je uchopeno s rozvahou. Kniha mě vtáhla. Nevyvolávala ve mě špatné pocity, jako třeba jiné knihy z této strašné válečné doby. Všechno zlé, co je zde popsáno, je jaksi zvláštně zjemněno, odlehčeno. Všeho je tak akorát - pro dobrý pocit z pěkné knihy.
Nad touto knihou budu přemýšlet ještě asi hodně dlouho ... Krásně a citlivě napsaný příběh z druhé světové války.
Krásná knížka, mnoho citlivých momentů: trpělivost otce při osamostatňování slepé dcery, její láska ke knihám, které jsou pro ni východiskem z jejího světa, vztah dívky a jejího strýce, kterému naplnila už dlouho beznadějný život, ale i osudy nadaného německého chlapce, který aby uspěl, musí se zaprodat režimu.
Kniha mě alespoň trochu začala bavit až v poslední čtvrtině, jinak to byl doslova boj. Nejvíc mě asi zaujala legenda o klenotu.
Kniha mě vůbec nebavila, vyloženě jsem se musel nutit do čtení. K postavám jsem si nedokázal najít cestu. Retrospektiva v knihách mi nevadí, tady mi to přišlo vyloženě na obtíž. Dílo mi nesedlo, škoda..
Bohužel jsem nedokázala dočíst do konce. Řadím do podobné kategorie jako Zlodějka knih a Vypravěčka. Téma 2. sv války, jakkoliv silné a zajímavé, ale nefungovalo to. Do čtení jsem se musela nutit, ačkoliv hlavně pasáže o Wernerovi byly napsány skvěle. U těch by to fungovalo. Příliš strohé, bez emocí, úsečné, protkáno pro mne bohužel nezajímavými odbornými názvy, Škoda. Možná ji někdy dočtu, ale zatím odkládám.
Ač velká bichliózní kniha, tak jsem ji prošla i bez toho, abych přeskakovala písmenka :-). Bylo pro mě překvapení, s jakou lehkostí se četla. Sice jsem se jí už déle bránila (důvodem byla Pulizerova cena, ale pryč s předsudky :-))). Dalším plusem je, že jsem tento titul dostala od dcery! . . Ale co ten konec????? To opravdu ne :-!!!! Kdo četl, tak ví, kdo byl Werner. Kdo nečetl, tak ať dál nečte tento komentář!!!! . . . . . .. .. . . . . . . . .prostě jsem do poslední stránky čekala, že se někde objeví!!! :-(((.. Nicméně doporučuji!!!
PS.. .a krátké kapitoly mi vyhovovaly :-)
Tenhle typ knih se mi čte hrozně dobře ...Příběh má zajímavý dej,který se opravdu příjemné čte... Jen mě překvapil dost konec knížky. Za mě ale doporučuju. :-) i když je to taková bichlicka opravdu ji budete mít brzy přečtenou. ;)
Velice mě lákalo přečíst si dílo oceněné Pulitzerovou cenou, ale hlavně kladný ohlas ostatních čtenářů.Samotný děj mě nijak neuchvátil, ale ten pocitový požitek, kdy autor dokáže podat díky slovům tak intenzivní a uvěřitelný pocit nálad, bolesti i radostí mě odzbrojil.Kniha, která je psána přímo srdcem.
Nádherně napsaná knížka,která vás donutí přemýšlet. Nic není černobílé a nikdo nemá právo soudit...
Kde se stala chyba? Osud, geny, výchova? Možná všechno najednou...
Marie-Laure, dívka jež podlehla dědičné smůle v rodině, se přesto nevzdává a v životě stále vidí smysl a to hlavně díky svému otci --- protiklad --- Cílevědomí sirotek, který svůj smysl vidí v naplňování potenciálu, poslušnosti a věrnosti, ale bohužel, i přesto, že má na rozdíl od Marie-Laure zrak, tak vidí méně než ona nevidomá dívka.
Jedno je ale jasné, v setkání Marie-Laure a Wernera hrála náhoda nulovou roli. Doporučuji - 100%
To byla tak krásná knížka, dlouho se mi nestalo, že by mě nějaký román takhle dostal! Od té doby, co jsem dočetla, jsem si každý den udělám chvíli pro sebe, zavírám oči a vnímám svět po zvucích a vůních.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Jelikož jsem očekávala něco úplně jiného, chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu plně ponořila. Nevěděla jsem, o čem kniha je, začala jsem ji číst jen proto, že se mi moc líbil její název, který mě trochu navnadil na něco "duchovnějšího" a "poetičtějšího". Nemůžu ale říct, že by kniha nakonec nebyla vůbec poetická nebo šlo o "obyčejný" příběh bez přesahu. Dobové zasazení mi velice sedlo a forma dvou (tří) kontinuálně se odvíjejících příběhů a skoky v čase dodaly knize to správné napětí. Na jednu stranu tedy menší zklamání, protože kniha byla úplně jiná, než jsem očekávala, ale na stranu druhou veliká radost, protože byla opravdu moc dobrá.