JUDr. Emil Hácha (1938-1945)
Tomáš Pasák
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19559/bmid_judr-emil-hacha-1938-1945-k3f-19559.jpg
5
32
32
Životopis kontroverzního politika a obraz doby, která byla "mezním" obdobím v dějinách českého národa. Háchova politická činnost v dobovém kontextu. Je to současně faktograficky jedinečný příspěvek k dějinám druhé republiky, protektorátu a českého politického aktivismu
Přidat komentář
Neskutečně čtivá kniha. Neskutečně smutný osud člověka, který svůj národ neopustil ani v nejtěžších chvílích. Pro mě je Dr. Emil Hácha hrdina.
Kniha je o nedoceněm a neprávem opomíjeném člověku, o prezidentovi, který zachránil tisíce životů před jistou smrtí. A to se nedá říci ani o jednom z jeho předchůdců, natož následovníků.
Knihu jsem přečetl před pár týdny a hodnotím ji určitě kladně. Sice trochu delší čtení, ale to by čtenáře nemělo odradit. Autor si dal na zmapování života našeho třetího prezidenta záležet od jeho dětství až po nešťastný a nedůstojný konec v roce 1945.
Emil Hácha je autorem veskrze pozitivně, ale je dán prostor i konstruktivní kritice. Ocenil jsem srovnání s působením prezidenta Beneše, který se k Háchovi stavěl často až nespravedlivě kriticky, aby po válce čelil fakticky stejným výzvám a postupoval vlastně stejně jako Hácha.
Suma sumárum, kniha hodnotící střízlivě roli prezidenta Háchy tady chyběla. Autor se tohoto úkolu zhostil velmi dobře.
Velmi čtivě psaná, pro mě až neočekávaně. Z knihy je patrná jistá sympatie autora k Emilu Háchovi, na druhou stranu do poněkud jinak obecně černého či spíše negativního pohledu na jeho osobnost kniha přispívá informacemi, jež z černé činí řadu odstínů šedé různé intenzity zejména vzhledem ke kontaktům s londýnskou exilovou reprezentací či snahou dosáhnout v rámci omezených možností osvobození zatčených. To ale bylo okupanty využito k ústupkům v jiných oblastech. Pro mě pak nové informace o Háchově praktické neschopnosti úřad státního prezidenta od poloviny války vykonávat pro zdravotní problémy, které ho nakonec možná naštěstí pro něj ušetřily poválečného soudu.
Já se zajímám o prvního překladatele Tří mužů ve člunu o psu nemluvě, o jeho rodiče, dětství, mládí a případně ještě střední věk.
Je velikou otázkou jaké by byly dopady na mne samotného i na každého z nás, kdyby nabízenou a spíše vnucenou funkci odmítl. Je ale ovšem pravdou, že z pohledu jeho osoby a jeho osudu by to bylo jediné správné, byť poněkud sobecké rozhodnutí. Myslím si, že kdyby věděl, kdyby jen trochu tušil kam až historie zajde, tak že by ji rozhodně určitě byl odmítl.
Svým zaměřením a omezením se téma i následující obsah této knihy minul s předmětem mého zájmu, s důvody ze kterých jsem si knihu vlastně původně vypůjčil.
Objektivní, vyvážené, velmi čtivé dílo. Oceňuji citace i málo známých dobových dokumentů.
Vřele doporučuji, na rozdíl od jiných současných publikací na stejné téma (např. V. Junek).
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) fašismus prezidenti druhá republika (1938-1939) politici Protektorát Čechy a Morava český nacismus Emil Hácha, 1872-1945Autorovy další knížky
| 1999 |  Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945 |
| 1997 | JUDr. Emil Hácha (1938-1945) |
| 1998 | Pod ochranou říše |
| 2002 | Heydrich do Prahy - Eliáš do vězení |
| 1999 |  V boji a zajetí |
Přiznám se, že jsem měl Háchu zařazeného do škatulky "kolaborant", hodně mě překvapilo, jak jsem se mýlil. Minimálně do nástupu Heydricha se jemu a lidem kolem něj (takřka z celého politického spektra) podařilo opravdu výrazně zpomalit germanizaci. Jeho práci do té doby chválil i Beneš, s kterým byl v kontaktu, občas Háchovi vytknul, že některá prohlášení jdou Němcům až moc na ruku. Důvodem ale bylo, že díky takovým prohlášením Němci propustili například 150 českých vysokoškolských studentů z koncentračních táborů. Vše se změnilo po nástupu Heydricha, zatýkání, soudy, popravy, Hácha přišel o lidi, kteří značně formovali jeho názory a dá se říci, že Heydrich Háchu velmi rychle zlomil (tam se už jeho působení nedá příliš kladně hodnotit, Beneš po něm chtěl, aby on i vláda odstoupili, což bohužel neudělali). Od roku 1943 již nebyl Hácha reálně schopen funkci prezidenta vykonávat (zdravotní důvody), ale Němci ho odmítli vyměnit, využívali ho jako loutku, kterou zaštítili svoje jednání.
Autor Háchu nehodnotí, popisuje, jak se rozhodoval a co ho k tomu vedlo. Využity jsou i zprávy z novin, různá prohlášení, memoranda, vzpomínky jeho spolupracovníků, ale i třeba nejbližších přátel. Je tam snaha čerpat z co nejvíce zdrojů. Občas nechá zaznít hodnocení z úst lidí, kteří se s Háchou setkali. Celkově bych dal 90 %.