Julie & Julia
Julie Powell
Uvězněná v nudné práci a žijící v malém apartmánu v New Yorku, Julie Powellová zjistila, že skoro vždy brečí na cestě z práce domů. Pak jednoho večera, skrz svou rozmazanou řasenku uviděla, že nakoupila v korejském obchodě přesně ty ingredience, které potřebuje k výrobě Potage Parmentier, jak to Julie Childová popsala ve své kuchařce Jak zvládnout umění francouzské kuchyně. Julie začala vařit – každý z 524 receptů v knize během jednoho roku. Toto je Juliin příběh o tom, jak přes oeufs en cocotte až k bifstek beurre, přes „Podělanou Rýži“ až po přípravu živých humrů, zjistí, že tenhle Projekt začíná měnit její život. Výrazná chuť všech těch tisíce různých druhů omáček, které poslušně připraví, se začíná stávat součástí jejího každodenního života a ona v něm začíná nacházet joie de vivre, kterou celá ta dlouhá léta postrádala.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Columbus (ČR)Originální název:
Julie & Julia: 365 Days, 524 Recipes, 1 Tiny Apartment Kitchen, 2007
více info...
Přidat komentář
upřímně, byla jsem ráda, že jse knížku dočetla. Na to jak je kniha krátka, četla jsem ji asi měsíc. Měla sem občas problém se do knížky zabrat a sama knížka mi dala dost zabrat. V závěru kniha nebyla tak špatná, ale nějak nevím proč bylo tolik HALO kolem. Za mě nic moc a knihu už bych nikdy do ruky nikdy nevzala (možná jen otřít prach :-D).
Sakra, to je ale mizerná knížka! Hlavní hrdinka, tedy i autorka knihy je špindíra špindíratá, která neumí psát, protože tahle knížka, skutečně nevím, jak může být oblíbená nebo populární. Tahle ženská je nesympatická blbka, která měla dobrý nápad s tím, že uvaří za celý rok podle knihy Julie Child. Ale to je jen nápad, knížka je hloupá, otřesně napsaná, ještě se mi nestalo, abych se ve větě v beletristické knížce ztratila, něco nakousne a už to nedopíše, zaobírá se svýma pitomýma kamaráda a pitomýma problémama, je zlá, sprostá a protivná. První jsem viděla film a na knihu se těšila. Zbytečně. Ve filmu je všechno jinak. Ve filmu je hlavní hrdinka milá a okouzlující, vůbec má celý snímek nádech půvabnosti, je hřejivý a laskavý. Nora Ephron byla génius, když z takového hnusu vytvořila něco tak pěkného. Už jsem alespoň pochopila, proč se skutečná Julia Child nechtěla setkat s Julií Powell. Já bych se s ní setkat taky nechtěla.
Po prvních několika stranách jsem z knížky měla smíšené pocity, moc mě nebavila a přemýšlela jsem, že knihu odložím. Ale co bych to byla za knihomola kdybych tomu nedala šanci?! Nakonec mne knížka příjemně překvapila a já ji přečetla celou. Příběh je ze života, vtipný, velmi dobře napsaný, takže si zaslouží kladné hodnocení. Doufám, že si někdy knihu přečtu v anglickém originálu.
Z knihy jsem nadšená. Bylo to vtipné, ze života. Nebyla to žádná fikce, ale opravdové pocity autorky, která se snažila čtenářovi přiblížit, jaký je problém vařit celý rok podle kuchařky Julie Child a popravdě inspirovala mě k tomu, abych si kuchařku objednala a od konce října podle ní začít vařit taky, ale upřímně bez žádného termínu. Opravdu se skrytu své duše doufám, že vydá další knihu. :)
Tady opravdu nevím co napsat - zda - li se kniha líbila nebo ne. Hodnocení dávám tedy průměrné ale pocity mám velmi smíšené.
Celou dobu, kdy jsem knihu četla jsem si říkala, že mě to nebaví (aspoň ne do té míry jakou jsem čekala). Film, který je od roku 2009 natočen, jsem kdysi viděla (asi před třemi lety) a pamatuju si z něho více než z této knihy. Tady po přečtení si pamatuji jen to, jak se Julia snažila za jeden rok uvařit, úpect atd. extrémně moc receptů a jak po 90% celé knihy jen nádavala, byla hysterická a depresivní, že to nestihne do termínu a nebo, že se jí ten recept zrovna nepodařil. (být já její manžel, asi ji zabiju a nebo zabiju sebe).
Oproti filmu je to rozdíl. Ve filmu bylo vše ukázano jako chutné!
Film ale je v mnoha ohledech změněn, jelikož podle toho, co Julie napsala, nedalo by se podle toho nic moc dobrého natočit.
Každopádně tu knihu miluju a nejkrásnější na tom všem je ta její obálka! Pro mě určitě!
Na závěr malá ukázka:
"Teď to bude pro některé z vás možná trochu moc, ale já věřím, že telecí játra jsou to nejvíc sexy jídlo, jaké existuje. Tohle je závěr, ke kterému jsem došla relativně nedávno, protože jako každý druhý na téhle planetě jsem strávila většinu svého života nenáviděním jater. Důvodem, proč lidi nesnáší játra, je fakt, že když je jíte, musíte se s nimi nejdříve smířit - jako se musíte smířit s opravdu mystickým sexem. Pamatujete si, když vám bylo devatenáct a dělali jste to, jako by to byla sportovní disciplína? Tak játra jsou opakem. U jater musíte zpomalit. Musíte překonat všechno, co je trošku odpudivé, trošku strašidelné a trošku moc. Když je koupíte u řezníka, když je připravujete na pánvi, když je jíte, pomalu, nikdy se nemůžete dostat přes tu jejich divokou krvelačnost. Játra vám probudí chuťové buňky, o kterých jste ani nevěděli, že je máte, a je těžké se tomu otevřít." cit. str. 209
Po přečtení jsem měla chuť smažené játry v ústech a pocit, který mám, když se musím smířit s tím, že je dneska "toto" na oběd, abych se vůbec najedla"
I když jsem film neviděla (takže to nemohu porovnat), tak mě knížka moc nezaujala. Julia tam byla pouze jako zprostředkovatel kuchařky a k Julii, hlavní postavě, jsem si žádný vztah neudělala, spíš mi byla protivná s těmi všemi svými "problémy".. Poslední kapitola byla úplně zbytečná, rozjímání nad koncem a nad smrtí.. Proč? A během celého toho příběhu jsem opravdu nedostala chuť na humra, vykostěnou kachnu nebo na želatinu, dala bych si možná tak čokoládový dort.. Aspoň na konci příběhu jsem čekala nějaký pořádný závěr, že se něco stane, že se ukáže konečně ten význam toho všeho.. a nic. Škoda.
Tak mně to připadalo napínavé, všechny ty přísady a postupy. Jestli rádi vaříte, zkuste se začíst.
Taky jsem trochu zklamaná, je to přesně tak, jak popisuje pode mnou Verrrunka. V podstatě jenom ufňukaná zpověď kuchařky amatérky. Na knížku jsem se těšila, ale opravdu nic moc. Možná je film lepší, už kvůli Meryl Streep.
Do knihy jsem se pustila, protože se chci podívat na film, a protože mám ráda srovnání.. Abych měla co kritizovat :-) A upřímně doufám, že bude film v tomhle případě lepší. Ze začátku se mi to zdálo docela zábavné, ale pak už jsem se nudila.. Pořád dokola ty samé problémy. Když tu to vypadalo na konec, ještě se to neuvěřitelně táhlo na několika dalších stranách, které byly plné rozjímání o životě a filozofických žblebtů. Hlavní hrdinka je neuvěřitelně protivná, znuděná sekretářka, která se snaží najít životní smysl ve vaření podle jedné kuchařky celý rok. Upřímně jsem litovala jejího manželka, já bych ji už dávno opustila.. No, ale aspoň dostal najíst :-) Četla jsem i názory, že kniha ve čtenářích vzbuzovala chutě, ve mně teda rozhodně ne. Po většinu času se mluvilo o vnitřnostech, morku a tuku, takže děkuji nechci... :-) Ale zkuste to, třeba se vám to líbit bude...
Náhodně jsem narazila na stejnojmenný film a po jeho zhlédnutí a zjištění, že předlohou je kniha, jsem s nadšením utíkala do knihovny. Jsem obrovský nadšenec do vaření a zároveň miluju skutečné příběhy, takže ideální kniha pro mne. A nelitovala jsem :) Překousala sem se všemi těmi humornými zážitky (nejlepší s humry :D) proloženými dopisy ze života Julie Childové a byla jsem z toho mnohem víc nadšená než z filmové verze. Doporučuji všem kdo máte rádi vaření ;-), knihu si určitě zamilujete.