Jurášek
Jiří Sosnar
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/132606/bmid_jurasek-vAe-132606.jpg
4
34
34
Válečný příběh o malém Juráškovi, který prožívá různá dobrodružství. Hlavně s partyzány paršutisty v lese po boku v boji proti fašistům.
Přidat komentář
Knížku jsem četla hodně dávno, když jsem byla na základní škole. Moc se mi tehdy líbila.
60%
Na knížku jsem si vzpomněla díky mému oblíbenému čtenáři heavy66. Přečetla jsem ji na prvním stupni na škole, tehdy se mi líbila, ale už jsem se k ní nevracela
Tahle kniha na mě čekala každé prázdniny v domácí knihovně u babičky a dědy na vesnici. Každé prázdniny jsem ji poctivě přečetl a líbila se mi. Dneska, kdo ví? Tak ji raději nehledám, abych si nekazil vzpomínky na dětství.
Dobrodružný příběh z Moravy před ukončením 2 světové války. Dobrodružství, napětí a akce spíše pro dorost.
Četla jsem kdysi dávno ještě jako dítko školou povinné. A knihu jsem tenkrát, bez ohledu na nějakou ideologii, doslova hltala.
Za dob mého mládí několikrát přečtena a moc mě bavila. Hlavní hrdina zachrání sovětského partyzána a v sebeobraně zastřelí českého četníka, což si sám morálně odůvodní. Poté již se podílí na skrývání parašutistů. K této knize jsem se neměl zpět vracet, protože mi strašně vadila ta komunistická propaganda, proto "jen" tři hvězdy
Moc hezky napsáno, napínavý příběh, mnoho nečekaných událostí, velká písmenka, dobře čitelné pro děti i dospělé...
Asi jsem ji kdysi už četla, ale nyní jsem to opravdu "prožívala" s hlavními hrdiny :-).
Čteme se synem teď hodně různých napínavých příběhů o zvířátkách i lidech a bavilo nás to ;-)
PS: obal máme jiný a uvnitř hezké obrázky k tomu ději ;-)
Citát z knihy, který mne oslovil:
Několik kulí mu prolétlo nad hlavou. Skok – a už byl za jiným, silnějším kmenem. Podíval se dopředu. Co to? To přece nemůže být… Nu, ovšem že ne člověk. Pes je to. Policejní pes. Žene se Juráškovou stopou. Slechy uloženy těsně za hlavou, prut natažen jako šňůra, čenich těsně u země. Alexej ho snad ani nevidí. Jen podle nepatrného vlnění klasů ho cítí. Vypálil tím směrem několi ran. Pes však běží stále vpřed, přímo na Jurka. Nad hlavou mu opět zahvízdalo několik kuliček. Pronásledovatelé se blíží. Solovjov jim odpověděl. Pes je už sotva deset metrů před chlapcem. Jurášek sevřel oběma rukama pistoli, zaťal zuby a přivřel oko. Takový pěkný vlčák! Prolétlo mu hlavou, když zaslechl seržantovo strohé, velitelské: „Ogoň – Jurik! Pal!“ Stiskl spoušť. Tak! Tumáš! A ještě jednou! Za to, že jsi přivedl na nás gestapáky a pokousal Lejdynu a Rexe!
Tuhle knížku jsem dostala od mamky k Mikuláši, když mi bylo kolem 8-9 let, přečetla jsem ji okamžitě a měla ji v knihovně až do dospělosti. Pak jsem o ni ztratila přehled a dnes jsem ji tady na databázi objevila a okamžitě jsem si vzpomněla, jak mě - jako malou holku moc bavila a jak jsem se při čtení o Juráška bála, jak jsem u knížky brečela a pak, když se tam jednalo o nějaké válenky- snad k vánocům???, tak jsem se strašně divila, jak mu stačí od Jéžiška jen jeden dárek - když mi měli pod stromečkem vždycky narváno. Ale knížka byla fakt moc hezky napsaná - dětsky, srozumitelně a fakt jsem se k ní - jako malá- často a ráda vracela.
Tato knížka mě zaujala svoji pěknou vazbou. Proto jsem ji začala číst a přiznávám, že je to první knížka zasazená do prostředí SSSR. byla zajímavá a asi i trochu poučná pro ty, kteří se v tomto směru (partyzání a pod.) moc neorientují. Odvaha mladého kluka je obdivuhodná. Rád poslouchá vyprávění parašutisty, kterého se jeho rodina snaží schovat. Parašutista je muž v pravém slova smyslu, je odvážný, chytrý a zručný. Jurášek chce být taky takový a díky jeho odvaze se vše daří dle plánů. Zažijete zde také strach o jeho otce, který je zapleten do krádeží zbraní a spiknutí proti tehdejší době. Zajímavá knížka, asi nejen pro děti. Oddechovka, na kterou však musíte mít chutˇ.
Dobrá kniha,i děti svým způsobem po boku dospělých bojovalo proti fašistům.Svoboda k nám přicházela z SSSR ve formě partyzánských výsadků.
Moc jsem se na tuto knihu po cca 35 letech těšil, sehnal jsem si ji a ležela mi v knihovně asi rok. Ale nelituju ani minuty jejího čtení, protože jsem se vrátil do dětských let kdy jsem ji měl asi nejraději z povinné školní četby, a kromě toho je napsána tak krásně, nechci říct zrovna dětinsky, ale jaksi tak příjemně. Jasně, z dnešního pohledu je to už jiné, jednak věkem a jednak jinou dobou, ve které žijeme, ale já si nemůžu pomoct, mě toto dílo prostě bude doprovázet napořád.