Just So Stories / Bajky i nebajky (dvojjazyčná kniha)

Just So Stories / Bajky i nebajky (dvojjazyčná kniha)
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/3486/bmid_bajky-i-nebajky-just-so-stories-h0q-3486.jpeg 4 43 43

Tak jako ve své předchozí Knize džunglí zavádí autor čtenáře do pradávného světa polidštěných zvířat, jeskynních prapředků, moří, řek a pralesů a spřádá příběhy o tom, jak získal velbloud hrb, jak vznikla abeceda či jak zdomácněl pes a kočka. Něžné i moudré, veselé i hravé příběhy pro děti i dospělé. Česko-anglické, nezkrácené vydání s komentářem.... celý text

Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: , Garamond
Originální název:

Just So Stories, 1902


více info...

Přidat komentář

R47
16.01.2023 2 z 5

Zkoušel jsem to s tímhle dílkem dvakrát. A podruhé dokonce i na vlastním dítěti. A stejně tak, jak to nebavilo mě a přišlo zbytečně překombinované mně, tak úplně stejný efekt to mělo na moje dítě, které brzy ztratilo zájem u prvního příběhu a u druhého hned po začátku. A to si Mauglího z Knihy džunglí čteme celkem pravidelně (ale on je to ostatně taky jediný příběh, který z té knihy pořádně funguje.) Musím říct, že až na tu jednu knihu obdivem k autorovi a jeho dílu skutečně netrpím. Palec dolu.

Jannik158
30.01.2021 5 z 5

Knížka je hravá a veselá a nabízí netradiční vysvětlení toho, jak to chodí nejen ve zvířecí říši. Příběh o klokanovi s napětím poslouchal i můj čtyřletý syn, a líbil se mu, i když je knížka vhodnější pro trochu starší děti. Nejvíce mě pobavil příběh o Motýlovi, který dupal. Kočka, která chodila sama je taky velmi výstižným příběhem :-)


Yalka
05.04.2020 5 z 5

Fascinovaly mě povídky o tom, jak vzniklo obrázkové písmo a jak vznikla abeceda. Ty jsem četla stále dokola, brávala jsem tuhle knihu v knihovně opakovaně do ruky. Aniž bych do nedávna tušila, že to byl Kipling.

Karola050716
19.03.2020 1 z 5

Tohle mě fakt bolelo a po dočtení knihy mám při oslovení "drahoušku" návaly agrese :D Ne že by to bylo úplně blbé, ale bavily mě asi dva příběhy a to ty poslední, jinak to čtení bylo spíše utrpením.

emve
25.04.2018 4 z 5

Jednoduše: líbila se mi jako dítěti a líbí se mi i teď. :)

bernadeta13
29.04.2016 5 z 5

Je to fakt super, nejvíc mě bavila bajka o divoké kočce, protože tam ta kočka chválila ženu, jak je krásná. Vlastně všechny se mi líbily, některé víc, některé míň. :)

regulax
25.02.2016 3 z 5

Soubor povídek, které brilantním humorem vysvětlí původ věcí dávno daných a přirozených. Oblíbená je povídka o slůněti, kterak k dlouhému chobotu přišlo. Mě zaujaly a rozesmály povídky Kočka, která chodila sama a Motýl, který dupal - jelikož z nich jasně vyplývá, že za vším hledej ženu (cherchez la femme)!

vojtěch p.
21.01.2014 5 z 5

Nejpovedenější je podle mě povídka O puvodu pásovcu , kde se chudákovi jaguáru zatočí hlava z ježka , který tvrdí ,že je želva a ze želvy , která tvrdí ,že je ježek.

kattyV
15.02.2013 5 z 5

Báječně napsané pohádky o zvířatech, kde autor neustále komunikuje se čtenářem - dítětem. "Hlavně si zapamatuj ty šle, drahoušku... Nezapomněl jsi na ty šle?...") S odkazy na tuto knihu se můžete potkat i v mnohých anglických knihách. Takže až narazíte na zmínku o nenasytně zvědavém slůněti a kalné řece Limpopo plné krokodýlů, vězte, že o něm psal Kipling ve svých bajkách. A co že se stalo tomu nenasytně zvědavému slůněti? Nic tak strašného - krokodýl mu vytáhl nos do délky chobotu, což se ukázalo jako docela praktické. Ale fakt je, že ho chtěl sežrat. Takže pozor na nenasytnou zvědavost. V jiných bajkách se dozvíte třeba proč má nosorožec pořád špatnou náladu, jak byl napsán první dopis nebo taky, kde se vzal pásovec. (Jo a nezapomeňte na ty šle).

HTO
24.06.2012

Pokud se vám líbila v Knihách džunglí povídka Kde se vzal strach, neváhejte a sáhněte po téhle knížce. Je sice určena nejmenším dětem, které jejím předčitáním nadchnete, ale nadchne i dospělé. Veselé příběhy se slovními hříčkami a verši, Kipling v nejlepší formě – asi nikdo neumí příběhy jako tyto, o tom, „kde se co vzalo“, když svět byl zbrusu nový, jako on. Tenhle až mytologický prvek podtrhují velká písmena v názvech tvorů. Překrásné pohádky, které se výborně čtou i anglicky.

Člověk, který si na to potrpí (já například) se navíc může velmi bavit srovnáváním různých českých překladů. O kvalitách toho prvního od Pavly Moudré z roku 1915 svědčí i to, že nedávno vyšel znovu. Je jen škoda, že, alespoň pokud vím, nevyšla knížka v češtině nikdy s autorovými ilustracemi, ale vzhledem k tomu, že je k dostání jako penguinka, sehnat je není žádný problém. Jeden velmi povedený český překlad naleznete i tady: http://www.iliteratura.cz/Clanek/13843/kipling-rudyard

Možná nejslavnější povídka je Sloní mládě, přepůvabná pohádka o tom, že zvídavost se vyplácí, v níž je použito zoologicky už neplatné, ale rozkošné jméno tlustokožec. Milovníky medvídka Pú by mohlo zajímat, že „Pooh“ se v ní vyskytuje jako citoslovce. A takto je překládáno do češtiny: Pu (Moudrá), Bah (Hobzík), Ph (Vančura), Pche (Čudrnáková).

Alma-Nacida
30.11.-0001 5 z 5

Čtete dětem? A nechcete se nudit u mašinek Tomášů a zprzněného Dysneyovského médi Pú? Tady se pobavíte a děti jistě taky.