K
Daniel Easterman (p)
Píše se rok 1940. První říjen se v koncentračním táboře nijak neliší od jiných dnů, plných krutosti a vraždění židovských zajatců. Podobné scény se odehrávají i v desítkách dalších táborů po celé zemi, stejné je to i v Kempu 17 v okrese Howard, u města Florence ve státě Maryland v USA. V amerických prezidentských volbách v roce 1932 zvítězil Charles Lindbergh, kandidát Americké árijské aliance. K moci se tak fakticky dostal Ku Klux Klan, který spolu s Edgarem Hooverem a jeho všemocnou FBIS v USA nastolil nacionalistický policejní režim. V roce 1940 drží Evropu ve svých rukou hitlerovské Německo. Spojené státy prozatím zachovávají neutralitu, ale spojenectví s Němci je na spadnutí. Poslední ostrůvek svobody a demokracie, Velká Británie, vysílá do USA svého agenta Johna Ridgeforta s tajným posláním, které ještě může zvrátit zdánlivě beznadějnou situaci. Na Ridgefortovi leží odpovědnost za budoucnost světové demokracie. Román vypráví napínavý politicko-špionážní příběh, který čtenáře upoutá výstižným vylíčením zdánlivě marného boje proti mašinerii totalitní moci.... celý text
Přidat komentář
Je to skvelá kniha. Ale keby som si ju nezobrala do čakárne k lekárovi, kde som veľmi dlho sedela, asi by som ju prestala čítať hneď po prvej násilnej krvavej scéne. Nakoniec som rada, že som ju dočítala, je to skvelý silný príbeh, dobre napísaný, plný napätia a prekvapení.
Přes potenciál, kterým kniha bezesporu disponuje, je nakonec především klasickou špionážkou. Příběh agenta, který se seznamuje s hrůznou realitou nacistických Spojených států, je čtivý se vším všudy - krátké kapitoly, rychle ubíhající děj, reálné vsuvky. Se syrovostí vykresluje USA, jak by mohly vypadat, kdyby se dějiny odehrály trochu jinak. Pro některé bude možná zatěžko uvěřit vizi, v níž vypálení „negerského“ či „židáckého“ obydlí a oběšení jejich majitelů rovná se průběh šťastné rodinné sešlosti, jenže ono se stačí ohlédnout nějakých sedmdesát let nazpátek a zjistíme, že autorova fantazie má oproti realitě ještě co dohánět.
Pravdou ale je, že kdyby se román omezil o alternativní historii a odehrával se pouze v Německu roku 1940, na zápletce by nebylo třeba nic měnit. Daniel Easterman sice předloží čtenáři ochutnávku ze svého nápadu, nijak ho však nerozvine. Kde Otčina Roberta Harrise rozehrává důsledky vítězství nacismu, tam K pouze přehraje dějovou linku a zvonec, pohádky konec.
První dvě třetiny knihy jsou více špionážní a s popisem nacistických Spojených Států celkem povedené. S odkrytím karet je závěr mnohem akčnější, ale také nejslabší částí příběhu.
Proto nakonec jen 3/5.
Štítky knihy
alternativní historieAutorovy další knížky
| 2006 |  K |
| 2004 |  Kletba otroků |
| 2002 | Jaguáří maska |
| 2002 | Sedmá svatyně |
| 2003 | Devátý Buddha |
Miluji Otčinu, tak jsem zkusila i tuto knihu. Nápad je skvělý. Jen autor mě nepřesvědčil. Když už "John" je občas tak naivní, jak to , že tak dlouho vydrží?Jak to, že si drží prověrku, po tom všem? A ten konec?! Ne tomu neuvěřím.