K Bohu
Jindřich Šimon Baar
Příběh lidského i duchovního dozrávání. V textu méně známého Baarova románu se prolínají všechny typické prvky jeho tvorby - vztah k venkovu, vlastenectví i křesťanská víra.
Přidat komentář
Do tohoto románu vložil J. Š. Baar všechno, co miloval: selský život, českou zem, mateřský jazyk i víru v Boha! Nádherné dílo! Od mládí jsem ráda četla o vystěhovalcích do Ameriky, o jejich tvrdých začátcích tam v pustině (např. Mobergovu tetralogii), ale že najdu tuhle tématiku u Baara, to jsem nečekala! Krásně se to čte a já už už po knížce sahám, abych si ji přečetla ještě jednou.
Česká klasika, doporučená četba.
Příběh se mi velice líbil. Jak se pár zamilovaných lidí vypraví na zkušenou do Ameriky vydělat velké peníze, ale záhy pochopí, že ne vše je tak jednoduché. Pánek se opije ihned po příjezdu do Ameriky a Toničce nezbude nic jiného než se postarat sama o sebe a Pánka opouští. Pánek po probuzení z alkoholového večera, okraden, bez dokladů a bez Toničky - neví co se životem. Naštěstí se v Americe uchytí, ale za cenu těžké a namáhavé práce.. Po čase se snaží přece jen Toničku najít a modlí se, aby ještě nebyla provdána za jiného... V boha přestal věřit, ale třeba se to změní :)
Myslím si, že Baar předběhl svou dobu. V dnešní době se opět řeší, že jdou mladí lidé na zkoušeno do světa. Ať je to Amerika, Anglie, Německo nebo jiná atraktivní a lépe placená země. Někdy mají mladí růžové představy, ale realita je někde jinde. Člověk musí chtít pracovat a naučit se nové řeči a pak to jde samo. Horší je stýskání po rodině.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Jan Cimbura |
| 1972 | Hanýžka a Martínek |
| 1965 | Paní komisarka |
| 1969 | Holoubek |
| 1975 | Osmačtyřicátníci |
Po poměrně pomalém úvodu je čtenář stále více vtáhnut do děje, který - jak je u Baara časté - je sice velmi snadno předvidatelný a přesto vás udrží v napětí až do konce.
Tematicky se trochu podobá Cimburovi, ale (jak je z názvu patrné) v tomto případě nejde jen o hrdinův vývoj osobní, ale především duchovní. Od mladických omylů sledujeme pouť českého exulanta v Americe až k jeho duchovnímu poznání. Baar staví na zvláštním kontrastu - odmítání Boha v konzervativním prostředí vlasti a jeho "objevení" v daleké, nicméně novotářské cizině. Jakkoliv se tento děj zdá být fádní, opak je pravdou. Snad proto, že u většiny lidí je duchovní zrání součástí vstupu do středního a vyššího věku. Díky tomu se i v takto exotickém příběhu hodně čtenářů alespoň částečně najde.
Jen na okraj - Baar tu vysloveně adoruje českou komunitu v Americe, stejně jako Spojené státy samotné (musíme si ale uvědomit, že to jsou Státy konce 19. století). Materiální podstatu USA vnímá jako pokrokový prvek. Byo by zajímavé vědět, jak by hodnotil dnešní USA, kde je materialismus dotažen ad absurdum.