Kafe a chlup
Michaela Šalé
S kočkou, nebo bez? Jsou lidé a jsou kočky. A jsou místa, kde spolu tyhle dva diametrálně odlišné živočišné druhy koexistují. Třeba v Dádině malé kočičí kavárně, kde se potkávají tlapky s nohama, předení s příběhy a chlupy s alergií. Ale možná že nakonec nejsou zas tak moc odlišné. A možná – spíš krajně nepravděpodobně – se v téhle malé kavárničce zrodí nová, neočekávaná pouta.... celý text
Přidat komentář
Knížku jsem si původně vybrala jako ,,lehčí a odpočinkové" čtení, to jsem se ovšem spletla ! Zvířata (obzvlášt kočky) miluji, brečím dost často, ale tak jako u této knihy jsem dlouho nebrečela. Milovníkům koček rozhodně vřele doporučuji! Ale taky Vás varuji, některé osudy s Vámi možná pořádně zamávají:)
Mám ráda kafe i kočky... a jejich chlupy mi zas tak nevadí. Takže jsem se do knížky pustila s nadšením. Četla jsem ji ve vlaku, jako relax. Některé příběhy asi byly slabší, ale mělo to vždycky něco do sebe. Hlavní postava mi možná nebyla úplně sympatická, ale do příběhu pasovala. Ke konci trochu smutné (hlavně příběh Felixe). Závěr povedený. Dobrá oddechovka.
iceVS řekla o této knize vše, souhlasím s každým slovem. M.Šalé mě ohromila. Také se mi líbí styl ilustratorky K.Urbánkové.
Jako milovnice koček (vlastně všech zvířat) jsem se těšila na tuhle knihu a bavila mě. Někdy jsem se smála nahlas (třeba kapitola 13 nebo zatoulaná rolnička), občas skoro brečela (Felix).
Byly to moc hezké příběhy z kočičí kavárny.
Jako milovnice kočiček a protože jsem alergik na jejich chloupky ,tak jsem sáhla alespoň po této knížečce o kočičí kavárně. V té se setkávají v různých příbězích kočičky s lidmi. Milá knížečka k zamyšlení.
Čtivá jednohubka pro lidi co mají rádi kočky. V knize jsou i témata na zamyšlení, moc se mi tato kniha líbila.
Moc pěkné příběhy, které nutí přemýšlet. Nic moc jsem od knihy nečekala a jsem příjemně překvapená.
Ze začátku mi hlavní postava dost lezla na nervy. Přece lidi na sebe v dnešní době nenechají řvát nebo mít nevhodné poznámky, bez toho aby něco řekli, nebo ne?
Každopádně od půlky to bylo moc milé čtení, kde jsem se sem tam uchechtla a jednou poplakala. :) Přesto ale 3,5*/5.
Milá knížečka, která má v sobě humor, romantiku, filozofické otázky i smutek. Myslím si, že každý čtenář si z ní odnese to své.
Jakožto milovník knih a koček jsem věděla, že tuto knihu musím přečíst. Hlavní postavou je Dáda, majitelka menší kočičí kavárny, společně s kočkami. Těm Dáda rozumí, ať už si o tom myslí cokoliv. Sledujeme každodenní provoz, staré známe štamgasty, ale i pro Dádu nové situace - brigádnice Lucka, nový kávovar...Celkově vzato měl příběh od každého něco - humor, trochu té romantiky, ke konci smutno a úplný konec měl nádech mysteriózna. Moc povedené.
Vlastně jsem od knihy moc nečekala, o to příjemněji mě překvapila. Bála jsem se, že to budou naivní povídky, víceméně na jedno brdo, no smekám. Autorka vytvořila knihu s poměrně širokým psychologickým rozsahem, nemluvě o emocionální složce. Kniha je moc milá, pohodová, líbí se mi mnohem víc než kočičí knihy Klevisové.
Knížka mě mile překvapila. Představovala jsem si, jak sedím v kočičí kavárně. Kočky i kávu mám totiž ráda. A konec - moc zajímavé vyvrcholení poskládaných příběhů.