Kaikéjí
Vaishnavi Patel
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522234/bmid_kaikeji-btK-522234.jpg
4
17
17
Kaikéjí, jediná dcera království Kékaja, vyrůstá s příběhy o moci a laskavosti bohů. Když tedy její otec vyžene matku a zdá se, že v dceři vidí pouze nástroj na vybudování spojenectví pomocí sňatku, volá Kaikéjí bohy o pomoc – jenže ti ji snad nikdy nevyslyší. Zoufale touží po nezávislosti, takže se obrací k textům, které kdysi četla s matkou, a objevuje kouzla, jež patří jen jí samotné. Díky nim se Kaikéjí promění z přehlížené princezny ve válečnici, diplomatku a nejoblíbenější královnu. Když však zlo z příběhů jejího dětství ohrožuje vesmírný řád, střetává se cesta, kterou si sama vytyčila, s osudem, jenž pro její rodinu vybrali bohové. A Kaikéjí se musí rozhodnout, zda odpor stojí za zkázu, kterou způsobí – a jaký odkaz po sobě hodlá zanechat. Kaikeyi, román, který autorku proslavil, je adaptací mýtu Rámajána z indického folklóru, který je vyprávěn z pohledu zlé macechy.... celý text
Literatura světová Romány Mytologie
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
Kaikeyi, 2022
více info...
Přidat komentář
Nesmírně nezáživná a utahaná kniha, kterou jsem nedokázala dočíst. Strašně mě to zklamalo. Byla jsem nalákaná z obálky, že to má být jako romány od Madeline Miller, avšak jediné, čím to Miller připomínalo, bylo téma mýtických příběhů. Toto srovnání dle mého knize akorát zbytečně moc uškodilo, protože jsem opravdu čekala další bombu, jako byla třeba Achillova píseň. Autorka je zbytečně až moc popisná, zabývá se nedůležitými věcmi a děj uměle natahuje. První začátky knihy byly dobré, začetla jsem se a byla jsem celkem i spokojená, akorát po zhruba 100 stranách se to celé změnilo a kniha byla nesmírně nudná, nezáživná, těžkopádná, všechny postavy silně nesympatické a děj mnohdy nelogický. Indické téma, které zde v Česku není moc známé, je pro mě lákavé, ale ne prostě v tomto podání. Jestli čekáte na další bombu jako od Madeline Miller, jak je slibováno, budete akorát zklamaní.
Příběh Kaikéjí, třetí manželky krále Dašarathy, vychází ze starověkého indického eposu Rámájana, takže to bylo pro mě něco úplně nového a neznámého.
Kaikéjí je přirovnávána k románu Kirke od Madeline Miller a opravdu mají obě knihy mnoho společného. Jsou to příběhy silných ženských hrdinek uvězněných ve světě ovládaném muži, ve světě plném politických intrik, nenávisti a zrady. Na Kaikéjí se mi moc líbilo vykreslení indické kultury a mytologie, naopak vůbec mi nesedly postavy. Jejich myšlení a chování mi bylo záhadou, nechápala jsem, co je vede k tomu, aby jednaly tak nelogicky.
Jinak mě ale knížka moc bavila. Bylo osvěžující přečíst si něco jiného, nového. I proto bych vám ji chtěla doporučit. Pokud máte rádi příběhy z historie nebo rádi čtete o silných ženských hrdinkách, Kaikéjí by se vám mohla líbit.
První půlka byla za mě dobrá a pěkně nastíněný vývoj hlavní postavy, jen jsem pořád čekala na ten zlom, kdy se z ní stane ta špatná. A to nejen proto, aby to zapadlo do Ramajány, ale i protože nám postava několikrát řekne, že pak udělala špatné věci, nebo né úplně dobré věci. A to se vlastně vůbec nestane. ani jednou. A to mě trochu zklamalo. To a taky to, jak postupně uvadalo tempo knihy a ke konci je to až nepřirozeně natahované, jakože a ještě, a ještě kousek, už tam budem, už tam skoro jsme...a konečně konec.
Musím říct že kniha mě bavila hlavně na začátku asi mi celkově nesedla jak byla psaná nezáživně. Druhá půlka knihy mi vůbec nesedla čekala jsem víc a to především dějově i co se týče hlavni postavy. Líbila se mi magie i popis světa ale už jsem na toto téma četla poutavějši knihy i co se mytologie a prastaré historie týče
Kaikéjí
Pokud to nevíte, knížka je klidným doplňkem k indickému eposu Rámájaně. Nepokrývá jeho děj, ale doplňuje ho o příběh jedné z jeho (vedlejších) postav, Kaikéjí.
Kaikéjí sledujeme od jejího narození, přes její sesterství, zasnoubení, manželství, mateřství, až k dramatickým okolnostem, které vedly k vyhnání jejího syna.
Knížka se mi líbila, dle mého se jedná o zajímavé doplnění chybějícího úhlu pohledu. Nečekejte mnoho akce či romance. Jedná se o prostý příběh ženy, která vzdoruje předurčením žen v dané kultuře a době.
Je to uklidňující četba. Přirovnala bych ji ke Kirké (M. Miller), ale ne k Achilleově písni (nečetla jsem ji, soudím podle toho, co jsem o ní slyšela).
Největší plus: donutilo mě to si vyhledat něco k indické historii, dozvěděla jsem se něco nového o tamních příbězích, zvycích, mytologii.
Co někoho může otravovat: in your face feminism (hlavní cíl Kaikéjí je pomáhat ženám) - mě ne že by to vadilo, ale nepřišlo mi to napsané adekvátně k příběhu.
Jinak ale vřela doporučuju, jedná se o novinku mezi mými oblíbenými. Určitě si přečtu její Goddess of the river.