Kaleidoskop (70 povídek)
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11244/bmid_kaleidoskop-7XX-11244.jpg
5
361
361
Sbírka sedmdesáti povídek nestora žánru science-fiction tematicky rozdělená do osmi okruhů: Hrůza a děs — Kouzla a fantazie — Budoucí světy — Mexičané — Američané — Irové — Podivíni — Klidný podvečer. Výbor sestavila a doslov napsala Jarmila Emmerová. 01-008-89
Přidat komentář
Není moc knih, které se dají číst znova a znova, tahle taková je. Duch povídek, větná skladba a výběr slov, pointy Bradburyho opusů, to vše má takovou kouzelnou sílu, že z času na čas je potřeba je znovu číst. Je to cosi jako kaviár, tatarák nebo kousek ferrero. Prostě jednou za čas se přihlásí z nitra touha a zasytí jí jen Bradbury. Záležitost na celý život.
Výborná kniha, doporučuji. Nádherné byly povídky z vesmíru.
Vzpomínám si, že jsem také v minulosti rád sledoval seriál s názvem DIVADLO RAYE BRADBURYHO. Vzpomínám si na příběh s pěstováním žampiónů ve sklepě, který je také v knize.
Citáty, které mne oslovily:
povídka Volání v mlze: Stále někdo čeká na někoho, kdo se nikdy nevrátí. Stále někdo miluje víc, než je sám milován. Když to trvá nějakou dobu, zachce se ti zničit předmět lásky, ať je to cokoliv, aby už ti nemohl působit bolest.
povídka Možná že odcházíme: Neboť pouze docela mladí vidí život před sebou a jenom hodně staří vidí život za sebou. Ostatní jsou životem tak zaujati, že nevidí nic.
Z jednoho interviewu, ve kterém Bradbury vyjadřuje postoj k moderní technologii:
Co myslíte, že právě v této chvíli dělají milióny Američanů, Italů, Francouzů, Japonců a tak dále? Dívají se na televizi. Nemyslí. Nepohybují se. Nežijí. Prostě se dívají. Televize myslí za ně. Žije za ně. Ale žije skutečně...? Formuje je do stavu apatie, aniž si to uvědomují, protože se pořád jen dívají a dívají. V té prokleté bedně, která stojí jako oltář uprostřed pokoje, číhá veliké nebezpečí, a přesto všichni před ní klečí bez hlesu jako před skutečným oltářem.
Největěím nedostatkem audio podoby této knihy je fakt, že když to v KTN převáděli z kazet do mp3 formátu, nenasekali to na povídky, ale na stopy cca o délce od 20-24 minut. Zhruba. Takže povídka začne na začátku stopy - většinou ale ne a pokračuje třeba do poloviny stopy další. A pak v půlce začne další povídka. Je to škoda. Asi, až se budu hodně nudit, si to upravím.
Knihu zatím ještě poslouchám, některé povídky znám a našla jsem jen málo těch, které se mi nelíbily. Sbírka je to velmi povedná, tématicky hrozně rozmanitá a kolikrát i velmi vtipná.
Číst Bradburyho povídky je jako plnými doušky vdechovat jeho vesmír. Čerstvý i zkažený, lepkavý, ostrý, všeobjímající. Některé z próz jsou jako nevyřčená myšlenka, která se požitkářsky zakusuje do duše, jiné mají vytřeštěné oči i husí kůži po těle. Pár z nich je suchých jako několik dní mrtvá moucha na parapetu, ale ten zbytek je přepychový!
Kniha zacala vyborne, strasidelnymi a kuzelnymi pribehmi, taktiez vedecko-fantasticka cast knihy bola putava. Pri poviedkach o narodnostiach (Mexicania, Americkania, Iri) uz vacsina poviedok bola nezazivna a aj trochu zdlhava kvoli mnozstvu poetickych opisov, co poznacilo moj celkovy dojem z knihy.
V tomto souboru, se vyskytují povídky kvality od skoro strašných (hlavně v nich chybí čtivost) až po dokonalé. Ale na ty dokonalé nezapomenete. Horory nemám rád jako filmy, a staním s jich i v knihách. Oddíl souboru zaměřenou na hrůzu však neobsahuje žádnou, na kterou bych vzpomínal s nechutí.
Kolik povídek, tolik světů a každý dokonalý. Skvost, který by neměl chybět v žádné knihovně fanouška sci-fi, fantasy a hororu.
Téměř každá povídka je klenot. Bez velkých řečí, přátelé, klenot! (dobrá, dobrá, najdou se slabší kousky a kde ne?).
Nikdy nezapomenu na Malého vraha! Nikdy! Nechci vlastní děti! Jen si k tomu ještě vyzkoušejte PC hru Lucius a víte, o čem mluvím! (doporučuji jedničku, dvojka prý za moc nestojí)
Tuto knihu opravdu není důvod číst najednou. Každá povídka je jiná, mají však společný prvek člověk a jeho emoce. Některé povídky mi přišli neuvěřitelně originální, něco, co jsem ještě opravdu nikde neviděl ani nečetl. Mezi ty opravdu TOP považuji Zástup, Kostra, Malý vrah, Téměř konec světa, Marionety a.s., Raketa, Burácení hromu, Kaleidoskop, Slavný zápas čených s bílými, Odvoz odpadků, Žebrák na O´Connelově mostě, Čertík v krabiččce a Ilustrovaná žena. Tak těch TOP je docela hodně :-)
Nejsem si úplně jistá, jestli mám právo psát komentáře na knihu Raye Bradburyho teď, když jsem se ještě nedostala k úplnému konci. Pravda je, že tato kniha je zvláštní svou "hustotou" (jiné vyjádření se těžko hledá) a dostat se přes všechny jeho povídky v krátkém časovém úseku mi příjde skoro nezdravé... Jako byste kladívkem a hřebíkem oťukávali kusy stěny celé dny, jen abyste to měli z krku a nestíhali byste se pozastavit nad tím, jak je každý kousíček který odlomíte jedinečný. Tato kniha je na delší čas a každá povídka si zaslouží nějaký ten den na rozmyšlení. A proto, pane Bradbury si jednou za čas otevřu knihu a nechám se překvapit nějakým jedinečným kouskem, protože tak to má asi být. Vychutnávat si pomalu doušek za douškem. Nikam nespěchat a trpělivě otáčet stránky.
Nemohu si pomoci, ale tahle kniha mě vůbec nezaujala. Obecně nemám rád sbírky povídek a tato tlustá kniha povídek mě v tom utvrdila. Bradburyho docela uznávám, ale tentokrát to bylo nad mé síly - v polovině jsem to vzdal. Kaleidoskop je jen asi moje třetí kniha, kterou jsem nedočetl.
Přes vysoké hodnocení a doporučení sděluji, že tahle kniha a styl psaní a vůbec pojetí příběhů mě absolutně v ničem nenadchlo, prostě se mi nelíbila. Je fakt, že sci-fi nemusím ani nečtu, ale nechala jsem se zlákat a fakt byla prvotně na tuto knížku hodně zvědavá. Příběhy mi ale přijdou tak trochu jako zkoušení tvorby žáků - studentů v 1. ročníku fakulty obor dramaturgie:-)), prostě nic, co by mě osobně jakkoliv zaujalo, takové spíš plácání páté přes deváté... Ano - dala jsem pár příběhů, pak jen sem tam něco dle kapitol a pak jsem knihu prostě odložila, nuda, tzn. fakt nic pro mě. Pro ty, kdo mají rádi tenhle žánr i autora asi teda čtivo o.k.
Každá povídka je jiná - a každá jinak zajímavá. Jak to ten chlap dokázal napsat.. Další z mých oblíbených knížek, které čtu velmi často.
Jeden důvod proč je Bradbury pan SPISOVATEL - z jakéhokoliv žánru dokáže vyždímat hektolitry živé imaginace jako nikdo jiný.
Výborná směska Bradburyho mistrovství vhodná pro všechny situace, nálady, roční doby atd... Bradbury je pro mě mistr krátké povídky - úžasné pointy, čistý styl.
Štítky knihy
americká literatura výbor z díla americké povídky
Část díla
- A skála zvolala 1959
- A tak zemřela Riabouchinska 1953
- A už nikdy nepřestalo pršet 1957
- Astronaut 1951
- Automaty pro radost 1964
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
V tuto chvíli hodnotím 1. Část - Hrůza a děs. Ž povídek mě oslovila zejména Rakev, ale v zásadě byly skvělé všechny. Být v této části více povídek, nezlobila bych se.