Kam odešli Keltové?
Jiří Bílek
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87104/bmid_kam-odesli-keltove-O4Q-87104.jpg
4
48
48
Hádanky naší minulosti série
1. díl >
V naší minulosti je mnoho nejasných míst, která tzv. záhadology inspirují k různým "tajným" dějinám. Běh světa však neovlivňovaly tajná bratrstva či nadpřirozené síly: rozhodující úloha připadla člověku s jeho dobrými i špatnými vlastnostmi. On uměl povznést svého ducha ke hvězdám, ale také sám sebe učinit nejničivější silou. Právě o tom je tato kniha. Čtenáři chce poskytnout dostatek údajů, aby se pokusil sám najít odpověď. Někdy chodíme po místech, kudy dějiny doslova "kráčely", a nevíme o tom; i proto nám občas připadají vzdálené a nezajímavé. Hádanky budou návodem k bližšímu poznání vašeho okolí i typem na zajímavé výlety. Možná právě tak některé z lákavých tajemství odhalíte...... celý text
Přidat komentář
Kniha mě velmi příjemně překvapila. Poutavě podané a žádný upjatý názor, že tak to nezbytně "muselo být", naopak navádí k přemýšlení. Autor je historik a čerpal z mnoha zdrojů, takže logicky nemohl dogmaticky vsadit na jediný. Calá tato série ode mě dostala plný počet bodů.
Není to špatné čtení. Jen mi to připomíná kompilaci ze spousty zdrojů, naštěstí, jak se zdá, seriózních a ověřených. Není to vědecká publikace, tudíž citace chybí. Stejně by jich muselo být neúměrně mnoho...
Přesto, že mnohé kapitoly jsou trochu nepřehledným výčtem údajů - jmen, událostí, dat, je to kniha, která dokáže stručně shrnout historické informace, týkající se našeho území. Moc se mi líbila kapitola věnována podivuhodným událostem v Býčí skále v Moravském krasu a taky kapitola o tom, kdo a jací byli Germáni.
Kniha mne zklamala, jedná se o směs statí o mnoha námětech, kde autor víceméně sebral nejrůznější poznatky - ale není moc jasné, jak jsou tyto poznatky opravdu podložené, či ne - a celkem vždy uzavírá kapitolu, že si o tom máme myslet, co chceme. Jelikož kniha má malinké písmo, takže se mi četla špatně - jedno se sešlo s druhým a odložila jsem ji nedočtenou.
I když se jedná o ryze naučnou literaturu, tak se to čte celkem dobře. Najde se sice par pasáží, které mě vyloženě nebavily a říkala jsem si, že knihu po dočtení kapitoly odložím, ale vždy jsem se pustila do kapitoly následující :-). Nakonec musim říct, ze jsem se dozvěděla nekolik velmi zajímavých hypotéz jako např. ta o praotci Čechovi.
Celá série je vhodná k doplnění informací a osvěžení historie, která ovlivňovala dění zde ve střední Evropě po velmi dlouhou dobu. Od pravěku až po nástup Habsburků na český trůn. Dobře zpracované informace, které se dobře čtou. Co by na to řekl studovaný a znalý historik nevím, ale mě se to líbilo.
Něco jsem si zopakovala, něco nového se dozvěděla, něco zůstalo jen naznačeno... Srozumitelně a čtivě popsaná historie našeho území, nejednou zjistíte, že čtete jen proto, abyste zjistili "jak to dopadne", což jsem u naučné literatury neočekávala a příjemně mě to překvapilo. Bohužel počátky osídlení jsou tak vzdálené a archeologické lokality často znehodnocené... Přesto autor nesklouzává k fantaskním teoriím. Názory různých autorů rozebírá a pomocí faktů jim buď dává šanci, nebo je vyvrací. Kniha je bohatě doplněna nákresy lokalit, nálezů, atd. Trochu mi vadilo umístění některých obrázků k textu, který s nimi přímo nesouvisel a hodně mi chyběla časová osa, kterou jsem si musela dohledat, abych si byla schopná všechny informace v hlavě srovnat. Doporučuji číst po částech, jinak si zahltíte mozek a pak už budete chtít prostě jen "konečně dočíst". Pokud si ze školy už moc nepamatujete, určitě doporučuji!
Super opáčko z dějepisu. Doporučuji současným školákům a studentům, ale i těm, kteří školní lavice opustili před nějakým časem.
Čtivou formou popsané dějiny našeho území. Různé hypotézy, doplněno nákresy, fotkami a mapkami. Možná to chtělo ještě časovou osu na začátek knihy pro lepší orientaci, ale jinak super.
Nenásilnou a vcelku poutavou formou objasňuje tato kniha, co se pravděpodobně dělo na našem území.
Knihu určitě doporučuji. Za malé peníze mnoho zábavy - nikde jsem neměl pocit, že by autor poklesal do nějaké neseriózní záhadologie. Na to, že je z Levných knih, tak má docela osobitou úpravu - polovina každé stránky je ponechána na fotografie a nákresy. Fotografie jsou až legračně nekvalitní. Ale mně se to tak líbí, má to správné kouzlo. Ono po pravdě z českého pravěku stejně nezbylo nic, co by bylo vidět i na těch kvalitních barevných.
Zajímavé čtení, psané srozumitelným jazykem. Poměrně přehledné členění jednotlivých kapitol. Doplněno rejstříkem jmen a míst, hlavní použitou literaturou a bohatým obrazovým doprovodem.
Mám rád takovou popularizaci. Kolem jedné položené otázky se nenásilně dozvím vše o lidech a době, ve které se odehrává, což je jistě účel této knihy. Učebnice dějepisu pro repetenty. Jdu si pro druhý díl.
(SPOILER) První díl mnohadílné série se zabývá obdobím, kdy na našem území ještě nežili žádní Slované. První kapitola se věnuje unikátním tektitům, jež označujeme jako vltavíny. Výskyt téměř 15 milionů starých „kamínků“ (přírodní skla impaktního původu bohatá na křemík) se omezuje na dva úzké pruhy v oblasti jižních Čech a jihozápadní Moravy. Další tři kapitoly se zabývají pravěkými obdobími, konkrétně pozdní dobou kamennou a dobou bronzovou. V Makotřasích byla objevena možná nejstarší hvězdárna Evropy nebo dokonce světa, jinde se nachází záhadné kamenné řady (Kounov) či jednotlivé menhiry, o kterých nevíme, zda byly vztyčeny v pravěku, nebo dokonce až v 18. – 19. století (sic!). Jindřich Wankel i jiní si lámali hlavu nad zmasakrovanými lidmi v Býčí skále v Moravském krasu. Z větší části se jednalo o ženy, kromě toho se na místě našly trupy dvou koní či spousta šperků. Poslední dvě kapitoly se věnují keltskému (Bójové) a germánskému osídlení (Markomani, Kvádové, okrajově i Vandalové a Langobardi) dnešních českých zemí. Nejen bojovní, ale také značně vyspělí Keltové vybudovali největší oppidum na Závisti (Zbraslav), na Moravě měli nejvýznamnější oppidum ve Starém Hradisku (poblíž Malého Hradiska, okres Prostějov), v nedalekém Ludéřově byla objevena keltská svatyně. Snad i označení Haná (Ganna) je keltského původu, názvy mnoha českých řek mají keltský původ (Jizera, Ohře, Otava, Labe a pravděpodobně i Vltava), totéž některé české báje a pověsti (včetně příchodu praotce Čecha, mimochodem v okolí Řípu sídlili už Keltové, zatímco Slované osídlili tato místa až v 10. století). Většina Bójů/Keltů opustila naše území pár desítek let před přelomem našeho letopočtu, brzy poté osídlili dnešní Čechy Markomani v čele s vládcem Marobudem (dožil v římském vyhnanství v Ravenně) a dnešní Moravu, především její jižní části, osídlili Kvádové. Germánské kmeny byly ve srovnání s Kelty velmi zaostalé, ale v průběhu staletí jejich civilizace pod vlivem starého Říma „dohnala resty“. V průběhu stěhování národů většina Germánů odešla – Kvádové až do dnešního Španělska, Markomani do sousedního Bavorska (zbytek místního germánského obyvatelstva mohl odejít v roce 568 spolu s Langobardy na sever dnešní Itálie). Osobně mě překvapilo, že vrch Žuráň u Slavkova je velkou langobardskou mohylou. Nevěděl jsem ani o nálezu germánského pohřebiště v Kostelci na Hané.