Kameň osudu
Barbara Wood
Pred tromi miliónmi rokov po kataklizmickej kolízii dopadol na Zem meteorit, z ktorého vznikol nádherný modrý kameň. Pred stotisíc rokmi objavilo kameň na africkej pláni dievča a pohľad do záhadného kryštálu odhalil pred ňou osud jej kmeňa... Príbeh románu je chronológiou rozličných spôsobov, ako kameň zmenil život a odhalil osud ľuďom, čo prišli s ním do styku. Kameň prechádza z generácie na generáciu a putuje po piatich svetadieloch – od údolia rieky Jordán do starovekého Izraela, z cisárskeho Ríma do stredovekého Anglicka, z Nemecka v 15. storočí do karibskej oblasti v 18. storočí a napokon sa dostáva až k osídľovateľom amerického západu. Každý príbeh sa odohráva v inej krajine a v inom historickom období a nesie pečať autorkinho obdivuhodného zmyslu pre historický detail.... celý text
Literatura světová Povídky Pro ženy
Vydáno: 2003 , Ikar (SK)Originální název:
The Blessing Stone, 2002
více info...
Přidat komentář
Souhlasím s mnohými komentáři, že tohle opravdu není typická autorčina knížka, ale mne si získala tím, že si neklade na pěti stech stranách jiný cíl než vyprávět. Záhadný kámen je rekvizitou, která nepohání velké osudy, ale pomáhá některým, aby se odvážili žít tak nějak plněji, po svém, s energií... a nakonec zjistili, že všechno, co získali, nesli v sobě. Žádné tajemno, žádné mysteriózno, vlastně ani žádná podprahová sdělení, jen příběhy, které jsou jako vystřižené z dobrodružných a trochu romantických knížek. Uspokojivá a uklidňující četba na dlouhé zimní večery, knize by slušel jen trochu pečlivější překlad a redakce, nicméně nerušilo to příliš, tedy netřeba hvězdu z hodnocení sundávat.
Nevim, jak presne hodnotit knihu. Cekala jsem asi neco jineho. Az na posledni povidku, byla kniha docela feministicka, a to me hodne rozcilovalo. Nejvic se mi libila povidka o Katharine. Barbara pise dobre, ale tuhle knihu hodnotim jako slabsi.
Autorka se snaží za každou cenu přesvědčit čtenáře, že hloupí muži jsou dobří jen na plození dětí, kdežto ženy - vždy chytřejší, silnější, statečnější a samozřejmě vábné pro muže - vítězí. Modrý kámen je jen záminkou, jak to dokázat v průběhu celých lidských dějin. Dle mého - kdyby tato kniha nebyla napsaná, o nic bych nepřišla.
Asi jsem čekala trochu něco jiného, ale vcelku se mi kniha líbila, tuto spisovatelku mám ráda.
To byla taková blbost, že kdyby to nebylo víc příběhů, tak bych to určitě nedočetla. Na konci každého jsem si řekla Proboha, co to bylo! Jediné, co mne zaujalo, byly ty oleandry a zajímalo by mne, jestli by to bylo možné.
Moje první knížka, kterou jsem od této spisovatelky četla a moc se mi líbila. Určitě si přečtu další díla. Vyhovovalo mi, že se jedná o jednotlivé příběhy.
Nemám moc ráda povídky, jsou na mě příliš krátké a většinou nezanechají žádný dojem.
Tentokrát to bylo jiné - tady všech osm příběhů propojuje magický modrý kámen, který putuje časem od pravěku až do současnosti. Každý příběh je jiný, ale všechny mají něco společného - modrý kámen jeho vlastníkům (většinou ženám) dodává vnitřní sílu a sebedůvěru. Klidně bych četla další a další příběhy.
Nejvíc mě zaujal první příběh, kdy se u pravěkých lidí formovaly první náznaky myšlení, a potom sedmý příběh z Martiniku.
(SPOILER) Osm pohádek pro dospělé napříč historií lidstva, které propojuje kámen z vesmíru. Je uctíván jako srdce bohyně, je mu přisuzována magická moc, stává se součástí šperků i bezcenou tretkou. A ve většině příběhů je v majetku žen, jejichž síla nepramení z magického kamene, ale z jejich srdce a mysli . Převorka Winifred: "Nepochybovala, že Bůh stvořil muže jako prvního, ale už nevěřila, že ho nutně stvořil i chytřejšího"
Velké zklamání... zbytečně dlouhé, většina příběhů hodně nudných. Od autorky bych čekala lepší zpracování.
Povídky, které se odehrály napříč dějinami. Všechny spojuje modrý kámen. Jak už to u povídek bývá, některá se mi líbila víc, jiná míň. Ale knížka mě bavila.
Čekala jsem víc, ale zklamaná jsem nebyla. Takový průměr. Vlastně kniha o vývoji lidstva. Nudnější části i lepší části. Nic převratného, to bohužel nebylo. Několik příběhů, v jedné knize, co na sebe navazujou, je to fajn.
Knížku jsem vláčela na dovolenou, nějak jsem se nemohla začíst, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem ji s sebou vzala. Nejvíce se mi asi líbil příběh z pravěku. Doporučuji všem, kdo mají rádi zpularizované historické příběhy.
Ac jsem si zezacatku rikala: "co to ma byt?!" a myslela, ze jde o nejakou prisernost, kniha me nakonec bavila. Pribehy na sebe svym zpusobem celkem navazuji, nektere jsou lepsi, nektere horsi, ale celkove se kniha cte dobre.
Ač nemám ráda povídky a obvykle je nečtu (jsou pro mě příliš krátké, mám ráda obsáhlejší příběhy), tentokrát jsem byla spokojená.
Příběhy na sebe příjemně navazují, některý je lepší, jiný slabší.
Celkově Woodová opět nezklamala, čtivá knížka, doporučuji.
Trochu jiná Woodová, než jsem zvyklá, ale bylo to zajímavé čtení, každý příběh úplně jiný, takže čtení rychle ubíhalo.
Knížku jsem četla dlouho a měla jsem pocit, že každý den beru do ruky jiný román. V osmi příbězích, téměř samostatných knihách, od pravěku přes různé skupiny a místa na zemi, hrají hlavní roli ženy. Jim modrý kámen s kosmickým původem mění pohled na život a všechny neviditelně spojuje. Woodová mě na rozdíl od jiných autorek ani po více knihách nenudí a v této knížce dokazuje, že umí pracovat s historickými fakty a fantazií v jakékoliv době minulé, kterou si zvolí... Nejvíce se mi líbil příběh sedmý (Martinik) a šestý (Zandu), nejméně mě zaujal první (pralidé) a "rozčílil" čtvrtý (Řím). Poslední by si zasloužil být více propracovaný a neskončit tak chvatně...
Není to slaďárna, byť se do příběhu každé z žen namontuje chlap, ale mnohé nekončí happyendem. Doporučuju.
Málokdy sem píši úryvek, ale tento si neodpustím, protože knihu zcela vystihuje:
"A tak modrý kámen, jenž proplul galaxiemi a přistál na rodící se Zemi - kosmický krystal, který pračlověku jménem Vysoká umožnil poznání, kam odvést lidi před hrozícím nebezpečím, utěšil Laliari a osvítil Avrama a paní Amelii obdařil vírou, matce Winifred dal sílu vzdorovat opatově příkazu a Katharině naději, že najde otce, přetavil silné vášně Brigitte Bellefontaineové v praktickou logiku a nakonec umožnil Matthewu Livelyovi, aby se stal pánem svého osudu - tento modrý kámen spočinul v krámku komunity na kalifornském pobřeží. A dodnes tam leží za výkladním oknem... Majitel je ochotný prodat ho za rozumnou cenu... Správné osobě."
Trochu jina Woodova. Povidky zasazene do jednotlivych casovych obdobi. Kazda povidka popisuje uroven zivota pocinaje prvnimi lidmi zijicimi v tlupach. Pribehy krasne popisuji schopnosti lidi a jejich zvyky a postupne objevovani prirodnich zakonu. Knizka me nadchla, nadherne skloubeni historie, romantiky a faktu o vyvoji lidstva.
Štítky knihy
pravěk Řecko putování kláštery, opatství starověký Řím
Část díla
- Afrika před 100 000 lety 2003
- Americký západ 1848 n.l. 2003
- Anglie 1022 n.l. 2003
- Blízký východ před 35 000 lety 2003
- Martinik 1720 n.l. 2003
Autorovy další knížky
1998 | Panenky z ráje |
1999 | Pod africkým sluncem |
2001 | Doktorka Samantha |
2002 | Plamen duše |
2011 | Zlatá země |
Celkový dojem není nic moc. Líbil se mi nápad napsat příběhy z různé doby, které spojuje jeden prvek - modrý kámen. Ze začátku mě to i bavilo, hlavně první příběh z pravěku. Bylo to zajímavé a dobře čtivé. Nadšení se ale vytrácelo, když jsem si uvědomila, že jsou všechny příběhy psané přes šablonu "silná žena". Navíc ze začátku příběhy přibližovaly vždy nějakou důležitou věc v lidských dějinách. Ke konci už ne. Hlavně u příběhu s piráty jsem měla dojem, že autorka prostě jen potřebovala splácat ještě nějaký příběh s kamenem.