Kamenité cesty Gruzie

10.05.2020

Absolutně jsem netušil co od toho čekat, ale koukni, je to asi takhle. Připomínalo mi to Dainavský pověsti, což je s pověstma Jirásek po litevsku a tady jsou to příběhy ze zapadákova, kterej drží v kleštích turek s rusem a počasí tam umí bejt pěkně na kokot. Taky tam vynalezli gruzinskej čaj, nebo koňak a kdo se vymódil, stal se z něj prvotřídní hastroš. Tolik wikipédyje a teď to hlavní.

Je to pár příběhů, který se překvapivě dobře četly a celkem i bavily. Nejvíc se mi asi líbil ten, jak bečka sádla s kýblem škvarků šli za místní Jolandou krz lepší porodnost u nich v baráku. Ta je zatim na nule. Škvarek chodí doma oblečenej nejradši jenom ve škvarkách a kvůli tomuhle vejletu se bude muset vymódit. Jak to celý může dopadnout zjistíš hned jak to dočteš.

Nutno podotknout, že snad v každym příběhu vystupuje nějaká Jolanda, nebo jinej renomovanej věštec. V tý době nebyl ještě internet, tak asi proto. Jinak to bylo lážo plážo až na samej konec.