Kančí na dančím
Michael Žantovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411843/bmid_kanci-na-dancim-S0Y-411843.jpg
3
5
5
Kniha receptů spjatých s Václavem Havlem – ať už v roli spokojeného strávníka či po všech stránkách svébytného kuchaře. Václav Havel byl dramatik, esejista, disident, vězeň svědomí a prezident Československa a České republiky, jedna z velkých postav českých, evropských a světových dějin 20. století. Takto o něm hovoří encyklopedie, odborné studie a učební osnovy. Málokde se ale uvádí, že Havel byl také po celý život nadšeným, hloubavým, tvůrčím a ve společnosti oblíbeným kuchařem. Přestože v této oblasti nedosáhl stejně významných výsledků jako v jiných, čas strávený v kuchyni dotvářel jeho život, obohacoval život jeho nejbližších a pomáhal vytvářet pevná pouta, spojující podobně smýšlející přátele v nelehkých dobách normalizace. Také z tohoto důvodu mu věnujeme tuto malou kuchařskou připomínku. Nechceme stavět Havlovi kuchařský pomník, ani ho dávat za příklad zdravého stravování, ale prostě jen potěšit ty, kterým seznámení s touto méně známou částí jeho života udělá radost. Veškerý výtěžek z prodeje této knihy (včetně autorských honorářů) bude použit na rozvoj aktivit Knihovny VH... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2014 |  Havel |
| 2016 |  Ochlazení: Špionážní thriller z blízké budoucnosti |
| 2023 | S prominutím řečeno |
| 1990 | Woody Allen |
| 2021 | Václav Havel: Někam jsem to ukryl |
Pan prezident s námi vařil, pokud si pamatuji, jen jednou. Ale o to, co a jak vaříme, se hodně zajímal. Někdy kolem 28. října - to byl takový týden, kdy mu bylo lépe - rozkvetl a se zářícíma očima řekl: "Co kdybychom uvařili čínu! Máme buráky? " Lehce se opražily buráky a další oříšky, co jsme tam našli. "Máme rozinky?" Rozinky se taky musely hezky opražit - to si pamatuji, protože jak už fyzicky nemohl, tak jsme některé věci vařili společně. PP krájel - cibule, paprika... potom maso na kousky... už nevím, co jsme měli - nejspíš kuře. Okořenil vším tím kořením, které tam měl, a sójovou a worcestrovou omáčkou. Sušené chilli papričky, které visely v kuchyni, se daly až na stůl, zvlášť. Měl jídlo raději pikantnější, ale vždycky říkal "Opatrně si tam dejte, aby to nebylo moc" - všimla jsem si té starosti, aby jídlo chutnalo všem, na to hleděl. Že on to má radši pikantnější, nemusí mít rád každý. Ta vzpomínka na to je úžasná - jak seděl u stolu, protože se už špatně pohyboval, a občas šel zamíchat, kuchyňka byla malá, takže jsme tam byli vedle sebe - taková až dětská radost z toho vaření.
VZPOMÍNKA SESTRY BOROMEJKY