Karavana bratranců
Svatopluk Hrnčíř
Dva bratranci, zbrklý Kuba a uvážlivý Vráťa se vydávají na prázdninový výlet na kolech za dědečkem do Jizerských hor, kraje sklářů. Poprvé sami, bez rodičů! Vezou s sebou tajemný přístroj - klikostroj a doufají, že jim dědeček prozradí, k čemu sloužil. Jenže Kubovi někdo po cestě klikostroj ukradne, stejně jako kolo, na kterém ho vezl. Podaří se mu zloděje najít? A co když je všechno jinak, než to na první pohled vypadá? Poetický, jemně melancholický dobrodružný letní příběh.... celý text
Přidat komentář
Vcelku čtivá a zábavná knížka o zvláštním pradědečkovi, rodinném setkání bratranců a sestřenic rozsáhlé rodiny Tesárků a také o krádeži kola a tajemného vynálezu pradědečka toho nynějšího pradědečka. Není to samozřejmě taková pecka jako třeba Uctívači anebo jiné knížky Sváti Hrnčíře, ale rozhodně jsem se nenudil a proto mohu doporučit dětem k přečtení. Howgh.
Je mi líto, že to musím napsat, ale mne kniha zklamala. To, že je už značně zastaralá, je okolnost, která by šla pominout, kdyby příběh samotný byl nějak zajímavý. I Foglar je dnes zastaralý, ale dá se pořád dobře číst. Čtenáře strhne zajímavým, často i napínavým příběhem. Bratranci to nedokážou. Je to přece jen kniha poněkud nevýrazná.
Příběh Karavany bratranců je plný vzpomínání, vracení se ke kořenům a znovuobjevování zapomenutého. Pokud se na to podíváte jako na jakýkoliv jiný příběh, budete asi postrádat trošku silnější hlavní dějovou linku. Jako poslední příběh na rozloučenou s velkým spisovatelem dobrodružných knížek to ale má svoji sílu. Nedivil bych se, kdyby to Hrnčíř skutečně jako svoji poslední knihu zamýšlel.
Milé a dobrodružné vyprávění o cestě za svými kořeny. Vyvolalo to mé vzpomínky na velká rodinná setkání o poutích.
Autorovy další knížky
1999 | Ostrov Uctívačů ginga |
2008 | Cour a Courek |
2006 | Vynálezy pana Semtamťuka |
2002 | Velká kniha komiksů z časopisů Větrník a Pionýr |
2004 | Klub dobrodruhů |
Milá a pozitivní kniha, kterou každý někdy potřebujeme. I když se příběh mohl spíše odehrávat v časech minulých, i dnes potěší.