Karel Janoušek - Jediný československý maršál

23.03.2023

Je třeba říci, že se nejedná o klasický obsáhlý životopis, spíše o stručnější přehled jeho života, z níž bohužel poměrně podstatnou část ještě ukrajuje popis čtyř československých perutí ve Spojeném království. O Janouškovi se naproti tomu zhruba od Bitvy do Británii až do roku 1945 příliš nedozvíme. Na druhé straně, pokud budeme shovívaví, lze podotknout, že organizace exilového letectva byla Janouškovou největší zásluhou, největším úspěchem a vrcholem jeho kariéry, proto nepochybně i to zde má své místo.

Jinak knihu hodnotím nanejvýše kladně, neb vůči Janouškovi má naše historiografie zatím značný dluh, přičemž jeho život by si to skutečně zasloužil.

12.12.2021

Nádherná kniha popisující životní osudy generála Karla Janouška.

08.09.2021

2. část komentáře:
Tak se jen nabízí otázka, proč neodjel zpátky na západ, kde by se pro něj práce našla. Udělal si před válkou rychlý doktorát z meteorologie. Jsem si říkal, jestli místo toho doktorátu neměl studovat taktiku blitzkriegu na školení v Německu (kde se školili mimo jiné i Sověti) a nebo kam se ubírá nejnovější vývoj letectva, když ČS armáda měla pomalé stroje, většinou dvojplošníky.
Nakonec se ho chopila sovětská hydra a semlela ho. Mohl být ještě rád, že ho nepopravili jako gen. Píku. Pokusil se o útěk z republiky, ale je s podivem, že si vzal na pomoc agenta, kterého poslala stb. V podstatě prvního, kdo mu nabídl své služby. Jak je možné, že člověk s jeho organizačním talentem a známostmi se nedostal za kopečky? No po bitvě je každý generál. Asi by trochu světla do této kapitoly jeho života vnesl jeho životopis. Nechápu ani, proč neopustil ČS po propuštění v 60. letech, kdy byl pozván do Anglie k výročí II. Sv. Války. I toto znamenalo být Čechoslovákem. Jeho rival gen. Vicherek zemřel někdy v 50. Letech v Československu. Oběma se tak nepodařilo ve zralém věku zhodnotit nabyté zkušenosti prací v armádě. Je to promarněná šance.
Jak jsem už psal, nikdy nepochopím, proč před II. Sv. válkou nemodernizovali ČS letectvo, neměli nejmodernější stroje, nebyli připraveni se utkat s Německem. To ale na druhou stranu nebyli ani Poláci ani Francouzi. Těžko jim něco vyčítat. Taková byla doba.
Zůstala mě pachuť z toho, že v ČSL armádě šlo více o funkce než o armádu. Usnuli na vavřínech a nebo neschopnost nebo slepé spoléhání na Francii, nedostatek financí? Taky nechápu jeho doktorandské stadium meteorologie, když válka byla za dveřmi a bylo třeba studovat blitzkrieg. Jak to udělal např. Ve Francii gen. de Gaulle.
Knihu hodnotím celkem kladně, byť bych ocenil kritické zhodnocení jeho života na závěr. Kniha by mohla být tenčí, kdyby autor vynechal celkem zbytečnou popisnou část čtyř ČSL perutí a ČSL letců v jiných perutích Anglické armády. Taky se mě jeví celkem zbytečný bohatý odkazový aparát. Více bych ji zbeletrizoval, protože jak autor zmiňuje v úvodu, cílem bylo napsat životopis a ne suchou vědeckou stať. Získala by na čtivosti na úkor odbornosti. A o to přece autorovi šlo. Je vidět, že to psal vědec, odborník na danou problematiku. Bylo pro něj těžké držet se tématu (viz zbytečný popis českých wings v britské armádě), ale přečtení knihy bylo pro mě přínosem. Zatím jsem se nikde nedočetl o nějaké výjimce z osobností, která by nevzhlížela ke spojenectví s Francií jako ke spáse a pracovala a nebo se alespoň pokusila pracovat na nějaké skutečné koncepci, která by ČSL mohla vyhrát válku. Rozesmutnila mně zaostalost ČSL letectva před II. Sv. Válkou. Jinak se autor drží zavedeného českého dějinného narativu. Člověk se nedozví žádné překvapivé nové informace ohledně dějin Československa, což ani nebylo cílem a ani se to neočekávalo. Asi už bych se ale nepotřeboval vrátit k opětovnému čtení této knihy, byť byla přínosem. Taky chybí nějaký hlubší vhled do generálovy rodiny, O manželce nebo rodičích se nedozvíme skoro nic a to je škoda. Taky se člověk nedozví, jaké měl názory na vedení války (byť je někde zmíněno) asi bych to uvítal více než stať o čtyřech ČSL perutích v Anglii.

08.09.2021

1. část komentáře
Dal by se velmi dobře postavit film na rivalitě gen. Janouška a gen. Vicherka.
Byl menší postavy, reprezentativního zevnějšku a vzhledu. Na fotkách je vidět, že to byl štramák.
Za II sv. Války byla úloha gen. Janouška tzv. Shánět lidi do 4 samostatných čsl. Perutí. Klidně bych je nazval českými, protože Slováků tam moc nebylo, resp. Tam bylo více Angličanů než Slováků. Slováci pro čsl. věc moc nebyli. Ale toto je můj zjednodušený názor. V podstatě oni vždycky usilovali o to svoje a kdo jim to umožnil, tak za tím šli. Viz Hlinka a nebo Mečiar. Slováků ve Svobodově armádě taky mnoho nebylo. Tož tak se Slovákama.
Vraťme se ale ke gen. Janouškovi. Bylo to v podstatě takový koordinátor za II. Sv. války v Anglii. Měl zajistit další Čechoslováky a tak většinou kanibalizoval pozemní jednotky, které snad ani nasazené nebyly. Operační velení mu svěřeno nebylo, a tak za války jezdil po jednotkách na inspekci. Jednal s politiky na ČSL I Anglické straně. Tady asi nešlo neuspět. Na druhé straně za to zaplatil, kdy mu Němci v Protektorátu zavraždili manželku a část rodiny. Děti neměli. Byl reprezentativní a velice společenský, takže ho Angličané zvali na recepce, večírky, atd.
Za první světové války se dostal k legiím přes Rakouskou armádu. V legiích to dotáhl na kapitána. Po návratu do vlasti zůstal v ČSL armádě, kde se mu rýsovala slibná kariéra. Postupně si dodělával školy, protože před válkou měl maturitu z Přerovského gymnázia. Na vojenských školách patřil k průměrným studentům. Někdo mu poradil, ať se dá k letectvu, které muselo začít téměř od nuly. Tak se vydal touto cestou, dal se k tehdejší elitní zbrani. Udělal si letecký kurz. Letcem však nikdy dobrým nebyl. Mohlo to být díky vyššímu věku. Na druhou stranu byl výborným navigátorem. V pozdějších dobách ani nechtěl pilotovat, nechával to jiným. Ale jak by se řeklo, hlavu měl dobrou a ambice uspět taky. Jeho cílem byla funkce velitele vzdušných sil. To se mu před II. Sv. Válkou nepodařilo, protože tam byli služebně starší generálové. Nicméně měl vysokou funkci v ČSL letectvu. Dá se říci, že I díky němu nebylo ČSL letectvo připraveno na II. Sv. Válku. Zejména zastaralá technika a v taktice z hlediska přípravy ve 30. Letech ztráceli kontakt se světovou špičkou.
Pak přišel Mnichov 1938 a později před protektorátem útěk do exilu, skončil ve Francii, kde narazil na svého dávného rivala gen. Vicherka. Opět tahanice o vedení. Vyhrál Vicherek, protože byl sl. Starší a zřejmě taky dorazil do Francie dříve. Gen. Vicherek nenapsal na gen. Janouška z Francie moc dobrý posudek. Zřejmě v tom byla osobní animozita.
Po obsazení Francie zase na druhou stranu do Anglie dříve přibyl gen. Janoušek a rozjel oranizaci čsL letectva pár dnů před. Gen. Vicherkem. Britové pak už nechtěli měnit styčného důstojníka, a tak v pozici velitele ČSL letectva zůstal až do konce války gen. Janoušek. Jeho hlavní úlohou bylo zajistit personál a iniciovat vznik ČSL perutí. Nebyly to zcela samostatné ČSL perutě, nýbrž téměř Britské jen měli nějaké samboly ČSL na britské uniformě a letadlech. Jinak vše bylo ryze Britské, výzbroj, výstroj, taktika, atd.. Toto byla Janouškova koncepce, přijatelnější pro Brity. Naopak gen. Vicherek chtěl samostatné ČSL letectvo, toto Britové ale na svém území nechtěli podporovat. Přece jenom díky slabé ČSL propagandě jsme měli punc evropských potížistů a těch kvůli kterým se válčí. To se ale po obsazení zbytku ČSL území změnilo. Na gen. Vicherka tak zbyly jen nějaké podřadné velitelské funkce. Byl jsem překvapen, že těch pilotů a leteckého personálu v Anglii nebylo zas tolik-2422, Poláků bylo asi desetkrát vice. Spousty Čechů zůstalo v anglických perutích. Nepřešli do ČSL. Měli k tomu své důvody a ti nejlepší právě bojovali v anglické armádě (ne ČSL perutích). Na konci války byl. Gen. Janoušek povýšen na angl. Let. Maršála. Angličané si ho velmi vážili a vzdávali mu pocty. Např. Recepce u krále, atd.
Po válce byly obštrukce ze strany sovětů s repatriací do vlasti. Taky se čekalo na přezbrojení na nejmodernější Spitfiry. Návrat byl triumfální. Pro Janouška to byl ale konec kariéry. Dostal pouze podřadné místo. Naopak gen. Vicherek, protože se tolik “nenamočil” s Angličany, byl jmenován velitelem letectva, ale ne nadlouho. Taky ho semlela sovětská mašinérie. Gen. Janoušek po provokaci stb skončil ve vězení na doživotí, postupně mu byl trest snižován. Nakonec si odseděl 12 let. Za nic. Měl nabídky odejít do Kanady. Té ale zavčas nevyužil. Nakonec částečně rehabilitován v 1968. Podíval se ještě I do Anglie, životopis už napsat ale nestihl. To je škoda, protože by to bylo velmi zajímavé. Jsou nějaká světlá místa v jeho životopisu, která se asi nikdy nepodaří zcela objasnit, díky chybějícím pramenům.
Úplně mi nedochází jeho nějaký přínos, protože v ČSL letectvu před II. Sv. Válkou se nijak výrazně nevyznamenal. Ale to není jeho chyba, to je záležitost celé ČSL generality. Místo silného letectva, budovali zbytečné ČSL maginotky. Celkově jsme na válku nebyli připraveni viz Tesař. Proto musel Beneš umně politicky manévrovat, aby se válce vyhnul a zachoval ČSL i po válce.
Jak jsem už zmínil, za II. Sv. Války asi nemohl moc co pokazit. Nikdy nevelel operačním jednotkám, to není jeho chyba, tak byly rozdány karty Angličany, pouze měl zajistit dostatek personálu, takže v praxi bral z pozemních jednotek. Jinde Čechoslováci k mání nebyli. Zaplatil za to ztrátou velké části nejbližších, protože Němci v protektorátu se mstili na rodině, což do té doby nebylo a překvapilo to většinu vojáků bojujících v druhém odboji.
Viděl se po II. Sv. Válce, že bude ministr obrany, nebo náčelník gen. Štábu. Nic z toho se nenaplnilo, protože se vrátil domů ze špatné strany a doba tomu nepřála. Takže zahořkl kvůli podřadným úlohám, které mu byly svěřovány. Gen. Boček z té doby nedal příznivý posudek. Na druhou stranu gen. Boček není příliš důvěryhodná osoba, tak ho později semlela sovětská mašinérie.