Karla / Divá Bára / Chudí lidé / Dobrý člověk / Pan učitel
Božena Němcová
OBSAHUJE PĚT POVÍDEK. Text k vydání připravila, vysvětlivkami a ediční poznámkou opatřila Zdeňka Havránková. 3. vydání v SPN
Přidat komentář
Povídky Boženy Němcové jsou takové pohlazení po duši. Mám ráda tento styl psaní i starou mluvu. Povídání o tradicích a osudech obyčejných lidí. Za mě top české tvorby 19. století.
Bezpochyby knížka, která patří k české klasice...nádherně vykreslená doba...
Paní Božena Němcová byla spisovatelka s velkým S!
Poprvé jsem četla před 10lety,teď jsem se k ní znova vrátila...potřebovala jsem si odpočinout od všech těch psychotrilerů...moc se povídky líbí,je pravda,že jsem s nějakými výrazy trochu zápasila.ale i tak se hezky čte.ja mám nejradši povídky Dobrý člověk a Chudí lidé...
Hezké povídky, které se dobře čtou. Pravda, u některých výrazů jsem se musela podívat do vysvětlivek, abych věděla, o co jde. Například "karasaté děvče" je kupodivu kudrnaté :) Pobavila mě povídka Karla, hned se mi vybavilo Cimrmanovo: "Ty nejsi Vlasta, ty jsi Vlasta? "
Asi nikdy Němcové nepřijdu na chuť. Babičku jsem nezvládla, musela jsem ji odložit po několika stranách, ale Divou Báru a zbytek jsem kupodivu přelouskala, Teda s vypětím všech sil. A právě Divá Bára mne tak nejvíc zaujala.
Na tehdejší poměry velmi odvážná dívka, co si jde za svým a nenechá si nikým do toho kecat. A to je správně:)
Ke každé povídce by se dalo něco napsat. Všechny jsou milou a hezčí verzí, než jaká byla skutečnost. Ale není to tak lepší?
Štítky knihy
Část díla
- Chudí lidé / Chudobní ľudia 1856
- Divá Bára / Divá Bara 1856
- Dobrý člověk / Dobrý človek 1858
- Karla 1855
- Pan učitel / Pán učiteľ 1859
Autorovy další knížky
1958 | V zámku a v podzámčí |
1942 | Divá Bára |
2021 | Babička |
2002 | Povídky |
1988 | Velká kniha pohádek |
Tato sestava povídek, jak se píše ve vydání 1972, byla schválena roku 1957 jako mimočítanková četba. Pro děti by to bylo vhodné, dozvěděly by se o tom, jak se v 19. století žilo, jak se muselo na vojnu, jaké byly pověry, jak nosili poslové dopisy, jak se posílaly odrostlejší děti do Vídně a jaké to bylo ve škole. Vše v duchu lidské dobroty a pozitivních hodnot. Pokud by nebyl problém s porozuměním textu. Protože slovosled je dost zpřeházený, musela jsem si věty znovu číst a dost přemýšlet o jejich smyslu. Také jsem si říkala, že by to mohlo mít trochu hlubší děj, skoro ve všech povídkách šlo o milostnou zápletku, ale trochu naivní, ve stejné době napsala třeba Charlotte Bronte svou Janu Eyrovou! Nebo Tolstoj Annu Kareninovou. Myslím, že taková mocná literatura toto není. Ale i tak: je to vzácné, milé a české.