Karlštejnské vigílie
František Kubka
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296889/bmid_karlstejnske-vigilie-gDN-296889.jpg
4
92
92
„Karlštejnské vigílie“, které tvoří třetí svazek Díla Františka Kubky, jsou thematicky zaměřeny, podobně jako „Palečkův úsměv a pláč“, do slavných dob naší historie. Osou této cyklické novely je tentokráte postava Karla IV., který, zotavuje se na Karlštejně ze zákeřné choroby, využívá volného času, aby se v kruhu svých nejvěrnějších přátel potěšil nasloucháním i vyprávěním podivuhodných příběhů z tehdejší současnosti i z dob dávno minulých. Jsou to historky rozmarné i vážné, příběhy lásky, hrdinství a oddanosti, a opět nevěry, žárlivosti a zrady, příběhy vyprávěné tak mistrně a svou barvou i vůní tak výrazně zobrazující život, zvyky a mravy oněch dávných dob, že zaujímají v naší literatuře místo vskutku ojedinělé. Kniha byla napsána v době nacistické okupace, v údobí nejtvrdšího teroru, páchaného na našem lidu. Vyšla za zády německé censury a byla rozprodána „pod pultem“ za jediný týden. Její smysl byl jasný. Inspirována velikostí české minulosti, její krásou a bohatstvím jejího života, měla přinést českému člověku v oněch zlých dobách radost, útěchu a novou sílu k odporu. Byla čtena s láskou a pochopením, a stala se skutečně útěchou bezpočtu těch, kteří posily potřebovali nejvíce. Našim lidem, uzavřeným v koncentračních táborech. Bylo obtížné dostat ji do jejich rukou. Vždyť za každé dopadení s knihou v ruce hrozil těžký trest. A přece ji naši lidé dostali; hlavně pomocí dělníků, pracujících v okolí trestnic. Tak dostala se do ruky i Petrovi Jilemnickému, uvězněnému v Dessavě, z jehož korespondence se zachoval doklad o tom, co znamenala tato knížka pro lidi žalářované nacisty. — „A měls včera večer vidět kamarády, když jsem jim předčítal z Kubkových, Karlštejnských vigílií´! “, píše Jilemnický Josefu Dvořákovi 7. ledna 1944. A jakou ryzí radost slyšíme ze slov, jež Jilemnický napsal v prosinci 1944 z téže věznice své ženě: „A o vánocích budu číst Kubku. Už je na cestě. Jak se těším! A jak na Tebe budu vzpomínat! “ Dnes dostává se znovu tato knížka do rukou našich čtenářů, aby se potěšili jejím půvabem ve vlasti již dávno osvobozené.... celý text
Přidat komentář
Obdoba Dekameronu, kdy si král Karel IV. a jeho družina vypráví krátké příběhy, většinou milostné, zatímco se Karel na Karlštejně zotavuje z otravy. Moc pěkně napsané, ačkoli samotné historky mají často smutné vyústění.
Četla jsem ji když mě bylo 14 let a uběhlo půl století a vzpomínka na knihu Karlštejské vigilie mě dojala.
Milé příběhy, převzaté často odjinud a převyprávěné, které dlouho v paměti nezůstanou. Karlova vyprávění jsou upravené, populárněji pojaté pasáže z Vita Caroli, případně známé historické drby a zkazky. Zápletku povídek ostatních pánů jsem někdy už znala odjinud, jsou to často obecně oblíbené motivy, jak konečně vypravěči (a tedy sám autor) přiznávají - ale, jak praví, proč si k tomu příběhu představovat Florencii, když se mohl stát i v Praze. Že jsem některé zápletky neznala, přikládám spíš své neznalosti než originalitě autora, o tu tady nešlo a ani se to nepředstírá. Do některých kapitol se dostalo i trochu dějepisu a kouzla renesance, ale je to spíš příjemný bonus, v celku jde o oddechovou literaturu, ne o historickou věrnost.
"Tři fakulty jsou připraveny obveselovat Jeho Milost," pronesl slavnostně pan Vítek. "Bohoslovci vyslali Vašeho kanovníka, pana Ješka z Janovic, fakulta artistická Vašeho velezkušeného rytíře, pana Buška z Velhartic, a fakulta lékařská, mne, Vašeho pokorného služebníka."
Večerníček pro dospělé. Tři urození pánové vyprávějí nemocnému císaři Karlovi příběhy milostné, tu veselé, tu zase vážnější.
Milé kratochvilné povídkové čtení o ženách na karlštejnském hradě. Při ozdravném pobytu Karla IV., si krátí večery se svými nejvěrnějšími, vyprávěním příběhů o ženách.
Takový malý český Dekameron, obohacený o příhody samotného císaře Karla IV. Četlo se velice příjemně, příhody byly uvěřitelné a odrážely dobu, ve které hlavní vypravěči žili. Asi se některé příběhy naučím převyprávět pro potřeby ukrácení chvíle u letních táborových ohňů.
Příjemné počtení poskládané z jednotlivých příběhů. Spojovacím prvkem je pobyt Karla IV na Karlštejně při rekonvalescenci po otravě. Karel IV a jeho přátelé prožívají týden "pánské jízdy" a každý večer si vyprávějí příběhy. Většinou o ženách. Doporučuji k přečtení.
Popisovat děj "českého dekameronu" je asi zbytečné. Čte se velmi dobře nicméně je potřeba zohlednit jak dobu ve které se odehrává, tak i rok kdy byla napsána. Určitě neosloví čtenáře chtivé akčního děje, ale spíše někoho kdo je naladěn na 'přemýšlivou' četbu. To také vyjadřuje rozdíl oproti Decameronu - je to sice také o ženách, ale nazíráno spíše z úhlu vážnějšího.
Tématem této knihy jsou příběhy o ženách ...a to je aktuální v každé době :-D Historické knížky moc ráda nečtu. Po téhle jsem sáhla, protože je spojená s hradem Karlštejnem a to je mé oblíbené místo na výlety. Povídky byly místy vtipné, některé zase tragické,ale u čtení vás to udrželo. Vypravěči se střídají po kapitole..já bych ocenila, kdyby byly povídky od jedné osoby napsané hned za sebou, třeba všechny povídky od Buška z Velhartic, pak všechny od krále Karla...při delším čtení jsem se vždy musela vracet na začátek, abych věděla, kdo zrovna vypráví.,
Příjemné povídání o době pro nás dávno minulé, přitom si ale člověk uvědomí, jak je ten život ve své podstatě pořád stejný, smutný, veselý, nudný, adrenalonový, ale asi stojí za to ho nějak smysluplně a hlavně ne zbytečně prožít.
Námět docela dobrý, některé příběhy se mi líbily - třeba Blaženka byla pěkná. Ale jinak nic extra světoborného. Průměr - 3*.
Velmi zajímavý soubor povídek, které pohladí na duši, rozesmutní, okouzlí, naplní člověka láskou, pokorou a odhodláním, doplněný pěknými ilustracemi. Příjemné a jednoduché čtení, i když chvíli mi trvalo se začíst. Samozřejmě se mi některé povídky líbily více, jiné méně, ale jako celek velmi povedená kniha. Takový český Dekameron. František Kubka krásně a obšírně popisoval lidi, jejich vlastnosti, tradice, zvyky a krajinu, českou i exotickou.
Krátké povídky o ženách, většina smutných anebo prostě takových, jaký život bývá... Knížka není na jednorázové přečtení, spíš na delší dobu po kouskách, třeba před spaním, dokáže hezky naladit...
pěkné povídky, pěkné ilustrace, kniha v dětství zapovězena a ukryta, proto po dlouhých letech jsem ji ihned koupila, když byla příležitost. Někdy trochu lechtivé představy, ale je to kniha, ke které se lze vracet a vždy potěší.
[Čtením] slábnou oči a mozek se rozkládá jako mrcha na vzduchu. :-)
Dora, vydání 1961, str. 111
Knížka se mi moc líbila :) jednoduchý styl psaní a povídky jsou velmi příjemné.
Knížka z knihovny rodičů, čtená tajně v nějakých 13-ti letech. Měla bych si po letech osvěžit vyprávěné příběhy (vybavují se mi jen ti eunuši z harému :) A skvělé obrázky.
Štítky knihy
Karel IV., král a císař, 1316-1378 14. století Anna Svídnická, císařovna, 1339–1362 Anna Falcká, královna, 1329–1353 české dějiny historické romány
Část díla
Autorovy další knížky
| 1980 |  Karlštejnské vigilie |
| 1949 | Palečkův úsměv a pláč |
| 1974 | Říkali mu Ječmínek |
| 1974 |  Ječmínkův návrat |
| 1941 | Božena Němcová |
Jaké příběhy o mužích asi v té době slyšely zdi hradu Karlíka z úst královny a jejích dvorních dam?