Karlštejnské vigílie zajímavosti

„Karlštejnské vigílie“, které tvoří třetí svazek Díla Františka Kubky, jsou thematicky zaměřeny, podobně jako „Palečkův úsměv a pláč“, do slavných dob naší historie. Osou této cyklické novely je tentokráte postava Karla IV., který, zotavuje se na Karlštejně ze zákeřné choroby, využívá volného času, aby se v kruhu svých nejvěrnějších přátel potěšil nasloucháním i vyprávěním podivuhodných příběhů z tehdejší současnosti i z dob dávno minulých. Jsou to historky rozmarné i vážné, příběhy lásky, hrdinství a oddanosti, a opět nevěry, žárlivosti a zrady, příběhy vyprávěné tak mistrně a svou barvou i vůní tak výrazně zobrazující život, zvyky a mravy oněch dávných dob, že zaujímají v naší literatuře místo vskutku ojedinělé. Kniha byla napsána v době nacistické okupace, v údobí nejtvrdšího teroru, páchaného na našem lidu. Vyšla za zády německé censury a byla rozprodána „pod pultem“ za jediný týden. Její smysl byl jasný. Inspirována velikostí české minulosti, její krásou a bohatstvím jejího života, měla přinést českému člověku v oněch zlých dobách radost, útěchu a novou sílu k odporu. Byla čtena s láskou a pochopením, a stala se skutečně útěchou bezpočtu těch, kteří posily potřebovali nejvíce. Našim lidem, uzavřeným v koncentračních táborech. Bylo obtížné dostat ji do jejich rukou. Vždyť za každé dopadení s knihou v ruce hrozil těžký trest. A přece ji naši lidé dostali; hlavně pomocí dělníků, pracujících v okolí trestnic. Tak dostala se do ruky i Petrovi Jilemnickému, uvězněnému v Dessavě, z jehož korespondence se zachoval doklad o tom, co znamenala tato knížka pro lidi žalářované nacisty. — „A měls včera večer vidět kamarády, když jsem jim předčítal z Kubkových, Karlštejnských vigílií´! “, píše Jilemnický Josefu Dvořákovi 7. ledna 1944. A jakou ryzí radost slyšíme ze slov, jež Jilemnický napsal v prosinci 1944 z téže věznice své ženě: „A o vánocích budu číst Kubku. Už je na cestě. Jak se těším! A jak na Tebe budu vzpomínat! “ Dnes dostává se znovu tato knížka do rukou našich čtenářů, aby se potěšili jejím půvabem ve vlasti již dávno osvobozené.... celý text