Kaštánek
Søren Sveistrup
Jednoho sychravého podzimního dne najde policie na předměstí Kodaně tělo mladé ženy. Někdo ji brutálně zavraždil a uřízl jednu ruku. Nad obětí visí panáček z kaštanů. Případu se ujímá mladá a ambiciózní vyšetřovatelka Naia Thulinová. Za parťáka dostane vyhořelého kolegu Marka Hesse, kterého právě vyhodili z hlavního sídla Europolu v Haagu a poslali zpět do Kodaně. Brzy přijdou na to, že kaštanový panáček na sobě nese stopu po zmizelé dívce, o které se všichni domnívají, že byla před rokem zavražděna: jedná se o dceru Rosy Hartungové, ministryně sociálních věcí. Případ je dávno objasněný a pachatel se k vraždě přiznal. Krátce nato je ale nalezena další oběť a s ní i další kaštanová figurka se stopou po mrtvé dívce. Thulinová s Hessem pátrají po souvislostech mezi případem dcery ministryně, zavražděnými ženami a vrahem, kterému se daří šířit strach po celé zemi. Hrají o čas. Obávají se, že se pachatel vydal na vražednou misi, která pro něho ještě zdaleka neskončila.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
Kastanjemanden, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha má snad jedinou nevýhodu, a to že neuděláte nic jiného. V každém volném čase jsem zasedala ke čtení, abych zjistila, jak se bude příběh vyvíjet..
Myslela jsem si, že mám ráda detektivky. Jo, baví mě, zaujmou, ale nedělají mi dobře :-D Alespoň ty “severské”. Na druhou stranu miluji Jo Nesbøa. A protože ho miluji, jednou za čas si přečtu jeho novou detektivku - to mi za detektivky asi bude bohatě stačit ;-) Jo a ještě mám ráda Roberta Galbraitha, ten není tak naturalistický.
Kaštánka jsem četla “ušima” kvůli výzvě - jo, dobrý, pátá hvězdička za to, že to skončilo neobvyklým happyendem. Ale nic dalšího hledat nebudu. Ten systém sériových vrahů, geniálních nesmrtelných vyšetřovatelů v kombinaci muž a žena a dalších klišé - už se pro mě opakuje příliš často... Zůstanu asi jen u těch dvou výše zmíněných ;-)
Co však vím jistě - panáčky z kaštanů s dětmi vytábět nebudu ;-)
Příběh, nad kterým jsem musela neustále přemýšlet i když jsem právě nečetla. Po celou dobu jsem byla udržována v napětí a ke konci mi ukápla i slza.
No, dočetla jsem a byla vcelku napnutá. Musím ale říci, že ten vypravěčův styl mi nesedl- když pominu stylistické podivnosti (ale ty mohly vzniknout překladem)- chyběla mi možnost nějak se "napojit" na hlavní postavy vyšetřovatelů, kteří jsou popisováni podivně a bez emocí. Zkrátka jako čtenářka mám ráda, když si můžu vytvořit nějaký "vztah" k hlavním postavám, když mě skutečně zajímá, co se s nimi stane a "jdu" s nimi tím příběhem. To mi tady chybělo. Takže rozpačitost, bohužel.
Skvěle propracovaná detektivní zápletka a krátké kapitoly zaručují ztupňující napětí od začátku do konce. Postavy vyšetřovatelů na začátku lehce nesympatické, ale postupem času si je vlastně oblíbíte natolik, že budete chtít pokračování. S pátou hvězdičkou jsem trochu váhala kvůli vypravěčskému stylu, ale nechci být zlá, protože ta lehká kostrbatost mohla vzniknout překladem.
Byto to dobré, bez žádných superhrdinů nebo alkoholických vyšetřovatelů. Vyrovnaná harmonie postav, gradace příběhu, malé indície. Opravdu jsem netipovala, kdo by to mohl být. Netradiční a zajímavé.
Tak této knize nemám co vytknout. Přesně asi můj styl, četla se skoro sama, jen těžko jsem ji odkládala, když jsem musela. Čtivé, spousta cestiček a kliček a pro mě nečekaný závěr.
Kniha byla pro mě velmi náročná - přesněji styl psaní. Měla jsem pocit, že jsem tu knihu četla strašně dlouho. Zacist se jsem problém neměla, jen pri čtení jsem měla pocit chaosu. Je možné, že to byla chyba překladu?
Velmi kladně ale hodnotím, že jsem se celkem rychle orientovala v postavách. Napětí se stupnovalo. Nepřišlo mi, že by ta kniha byla úplně krutá. Jen jde poznat, že je ze Severu, jelikož je to takové chladnější.
Knihu si znovu nepřečtu, ale rozhodně nelituji, že jsem si knihu přečetla.
Jak málo stačí, aby se životní cesta vydala jiným směrem. Zvláště když se v tu chvíli zdá, že výhybka je vlastně tak nepatrná...
Temný kriminální příběh, který je důstojným bratříčkem severského seriálového hitu Zločin, brutálně popisující řádění nečekaného pachatele. Světla policejního podezření švenkují mezi nejrůznějšími postavami děje a čtenáři velmi dlouhou čekají, kde se zastaví. Ale rozhodně se při tomto čekání nenudí, čemuž pomáhá i členění příběhu do krátkých kapitol.
Proč ovšem nedávám plný počet hvězd? Vzhledem k tomu, že je to uvedeno i v anotaci, tak se snad při vysvětlení nedopustím spoileru:
Moc mě mrzí, že velmi propracovaný příběh autor vystavěl na logickém nesmyslu, který mi naskočil hned zkraje knihy a až dokonce jsem doufal, že bude nějak (byť chabě) vysvětlen. Otisky prstů zmizelých (a nenalezených) bezúhonných osob (notabene dítěte) se nevyskytují v žádné policejní databázi...
Moje první setkání se severskou detektivkou a musím říct, že byla parádní. Moc se mi líbila! Myslím, že se dám do čtení další!
Kaštánek je další z detektivek, která mě chytla a nepustila. Přemýšlela jsem, snažila se najít spojitosti a identifikovat vraha. Že to není úplně tak jednoduché, jak si většina vyšetřovatelů myslela, mi bylo jasné celou dobu.
Vraha jsem odhalila na straně 360. Ale nějak nevím proč. Najednou jsem si řekla, že to musel být on. Tomu, jak skončil jsem se musela smát, hezká ironie. Něco jsem si z celého případu poskládala dohromady, něco mi nedošlo.
Občas jsem měla problém zorientovat se v posloupnosti, protože styl psaní byl trochu složitější. Detektivní zápletka super, napětí fungovalo, srdce bilo a zájem o příběh jsem si taky dokázala udržet až do konce. Ale za ten trochu zmatečný popis událostí během dne musím strhnout hvězdičku, od čtení mě to neodradilo, ale čtivost to malinko snížilo.
Ze začátku jsem měla opravdu problém se začíst. Musela jsem se ke čtení až nutit, stránek neubývalo, až jsem měla nutkání knížku odložit. Neudělala jsem to a jsem za to ráda. Po 150 straně se to konečně nějak rozjelo a zbytek knížky dočtený za necelé dva dny.
Po dlouhé době kniha, kterou jsem opravdu přečetla jedním dechem (tedy ležela jsem v tom dva dny). Přemýšlela jsem, čím to bylo. Postavy nejsou nikterak originální, případ je na mě až moc drsný a nechutný, vraha i samotnou pointu jsem prokoukla celkem brzy... Jenže ta atmosféra, ta vás nenechá se odtrhnout. Je to psané neskutečně chytlavě - přítomný čas, krátké a úderné kapitoly, zapamatovatelné postavy, žádné šílené skoky časem a prostorem. Za mě opravdu dobrá kniha.
Jsem zklamaná navzdory 85% hodnocení DK. Překlad hrozný, souvětí kostrbaté, nenavazující zájmena, chaotický převod vykání/tykání.. Nadto prvních tak 180 stran nuda, kdy si říkáte, že policii by mohli klidně zrušit, vzhledem k neschopnosti. Pak se děj rozjede, ale zase jaksi účelové nezjišťování stop. Vyšetřovatelka nepřirozeně bez emocí, vyšetřovatel divný s chabým vysvětlením příčiny divnosti až na konci. Některým čtenářům vadí brutalita, ale s tou se v severské krimi musí počítat. Mně vadil děsný překlad a nerovnoměrnost děje. Nejen že si nevezmu další knihu páně Sveistrupa, ale ani na jinou krimi už nemám chuť. Po dočtení si říkám, že toto odložit a neztrácet čas na dočtení, by nebyla žádná škoda. Přesto dávám nějaké hvězdy za druhou půli, která už trochu nabrala spád.
Konečně zdoláno..... :) Začátek napínavý masakr, ale pak pozvolna šlo tempo dolů, což mě teda mrzelo, ale za půlkou to zase začalo být fajn a napětí gradovalo.
Klasická severská detektivka. Nicméně tato je nádherně propracovaná. Člověk se jen dívá na jednotlivé případy, které spolu vůbec nesouvisí, a nakonec je (opět) překvapený, jak vše do sebe pasuje.
Hlavní vyšetřovatelé jsou typicky seversky postižení, ale žádných extrémů typu nepiju vodu se naštěstí nedočkáme.
Pár dojmů - Hessovi jsem od začátku věřila (asi díky mým zkušenostem z tohoto žánru) a o policejním šéfovi jsem si říkala to je ale pitomec.
Další bonus - moc se mi líbil popis Kodaně a při zmínkách o kruhovém policejním ředitelství jsem si hned vybavila Zločin, ve kterém jsme budovu často viděli. A hle, autor je scénárista Zločinu.
Líbila se, nechybělo napětí a konec měl velké překvapeni. Těším se na další knihu od autora :)