Kat lidumil
Jiří Hanibal
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/206516/bmid_kat-lidumil-Qhk-206516.jpg
4
114
114
Nový historický román našeho oblíbeného autora vypráví pravdivý příběh obdivuhodné osobnosti a význačné postavy dějin – Karla Hussa z Chebu, který se dokázal vzepřít svému životnímu údělu i předsudkům a názorům své doby. Tento samouk, na svou dobu mimořádný vzdělanec, se z kata stal uznávaným léčitelem, znalcem mineralogie a významným sběratelem. Obdiv k tak mimořádnému člověku cítil také i sám J. W. Goethe. I zásluhou tohoto přátelství se Karel Huss stal nakonec správcem sbírek kancléře Metternicha na zámku Kynžvart.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Velmi čtivý román se zajímavým dějem. Karel Huss je líčen velmi sympaticky. Navzdory nepřízni osudu (příslušnost ke katovské rodině) a vztahům s blízkými, které často nedopadly vůbec dobře, se věnoval celý život sebevzdělávání a sběratelství různých předmětů. Kromě toho byl také kvalitním léčitelem, znalcem bylin. Hodně líto mně bylo chlapce, pomocníka Karla Hussa, jenž se stal obětí surových "léčitelů", kteří nenáviděli skutečného léčitele Hussa. Nakonec se Huss dočkal zasloužené úcty a uznání - povýšení do měšťanského stavu, ukončení profese kata a získání místa kustoda sbírek Metternicha na zámku v Kynžvartě, kam byly převezeny i Hussovy sbírky.
Poutavý příběh skutečné historické postavy, chebského kata Karla Hussa. Který se i přes veškeré příkoří a díky své píli vypracoval na uznávaného léčitele a jako jeden z prvních katů stanul i v řadách měšťanstva.Čtivě popsána cesta celým jeho životem.
Ze začátku mě kniha bavila. Pořád se něco dělo a děj utíkal. Poté se nějak děj zadrhl a vše se točilo hlavně kolem sbírek. Život kolem šel do pozadí a psalo se o něm jen okrajově. Škoda, že kniha nebyla napínavá a zajímavá až do konce.
Mám ráda historický romány a zpočátku se mi kniha líbila hodně. Bylo to čtivý, mělo to spád. Ale někdy v poslední třetině se to nějak divně zvrhlo. Jako by tu knihu dopisoval někdo jiný. Jako by se odchýlil od původně zamýšlené linie (životní příběh) a plně se soustředil na bádání a diskuze. Jasně, že to k tomu patří, taky je čemu se obdivovat, když se z katova synka stane vzdělanec s mnoha zájmy. A všechno se naučí sám svojí vůlí a pílí. Ale mě ten konec nepasoval k začátku. Pro tentokrát škoda, ale ke spisovateli je určitě vrátím.
Tohle téma zpracované solidním spisovatelem mohla být nádherná kniha. Bohužel se tak nestalo. Vše je jen povrchní, ženské postavy zoufalé, místy jak Večery pod lampou. I ten jazyk tomu skoro odpovídá. Z celého života se hlouběji rozebírají jen ta setkání s Goethem. Z historického hlediska bych možná ještě překousl výletní stánek s pivem, klobásami a lampiony v roce 1770. Ale papírové pytle povalující se večer na ulici, aby se do nich dalo zabalit a přespat je už i na mě trochu moc. Takže téma 5, zpracování 1 a je to průměr 3.
Pro mě moc příjemné překvapení a ani jsem nečekal, že mě to tak chytne a zhltnu to za víkend jako jednohubku. Přiznám se, že hlavního hrdinu románu v podobě hloubavého, na svoji dobu až nezvykle inteligentního kata jménem Karel Huss jsem vůbec neznal. Asi jako většině se mi s výkonem této dřívější nevděčné profese vybaví jméno kata Mydláře, ale vidím, že i tento chlapík si právem zaslouží velikou pozornost. Místy bylo až smutné, jak mu doba a předurčený osud kata v tomto ohledu nepřál, aby se stal mnohem uznávanější osobností. Ty pravidelné, nedůvěřivé pohledy měšťanů, vlna pohrdání a předsudků musely být vskutku nepříjemné. Ale i když se s ním v mnohém život nemazlil, tak ho prožil důstojně a měl ve svém životě spoustu velikých okamžiků, na které by byl každý velice pyšný a právem hrdý (sepsání kroniky města Cheb, přátelství se slavným básníkem J. W. Goethem, skvělé znalosti v oblasti mineralogie a léčitelství a spoustu dalšího). Jedna z těch knih, kde na poslední stránce knihy litujete, že není obsáhlejší a příběh ještě nepokračuje.
Zajímavý příběh zajímavé osobnosti. Přivítala bych, kdyby autor šel trochu víc do hloubky.
Zajímavý osud a poklidné čtení. Jak za vlády Marie Terezie a Josefa II. se mohl naplnit osud jednoho vzděláníchtivého bystrého kluka, jen by nesměl být katovým synem, neb to mu okolí prostě neodpustilo. Přesto se ale dál i přes finanční i osobní nepříjemnosti věnoval svým zálibám, které přerostly téměř ve vědeckou činnost v oborech mineralogie a numismatiky, což mu vyneslo i úctu až přátelství vzdělanců a polyhistorů včetně Goetha. A také psal a kreslil kroniku města Cheb, kde se usadil. A to vše provozoval a své sbírky shromažďoval v katovském domku o dvou místnostech...
Dosud jsem o Hussovi neslyšela a jsem ráda, že jej autor pro nás z propadliště dějin vynesl na povrch a čtivě ve svém románu přiblížil. Styl je možná trochu jednoduchý a kniha nezabíhá do podrobností, takže si udržela přijatelný objem 222 stran. Některé záležitosti mně trochu vzhledem k historické době připadaly trochu málo uvěřitelné (např. pro katolíka přemýšlet o rozvodu, v té době). 70%
Tolik křivdy, žádný vděk a člověk žil tak krásně, měl své záliby, byl nadaný a postupně si získal přízeň skoro všech, zvláštní, že ho dokázali přijmout ti nahoře, ti dole ne. Tak nějak je to i dnes, kdo je oblíben, tak říkajíc s růžovými brýlemi …..
Mimořádný příběh Karla Hussa by si zasloužil mnohem víc prostoru, ale především mnohem více pozornosti při zpracování. Zbytečné faktografické chyby úroveň knihy bohužel výrazně snižují.
Opravdu moc pěkný příběh chebského kata Karla Hussa. Knížka je pohodová, nenáročná oddychovka, která mě opět zavedla do naší minulosti. Můžu porovnat s podobnou knihou od pana Svátka. Myslím si, že pan Hanibal napsal knížku přece jen o maličko čtivější formou. Asi to bude tím normálním jazykem, kterým je Kat lidumil napsán.
Román popisuje životní příběh málo známé historické postavy kata Karla Hussa z Chebu z konce 18. a začátku 19. století.
Mistři popravčí žili na okraji společnosti a lidé se jim vyhýbali. Karel Huss své řemeslo zdědil a neměl ho rád. Chtěl studovat, ale ze školy ho vyštvali. Celý život se vzdělával sám. Co všechno tento kat dokázal, nám pan Hanibal příjemnou formou vypráví v této knize.
Zajimavý příběh kata Karla Hussa, který musel bojovat nejen se svým nechtěně zděděným povoláním, ale i s předsudky lidí ve svém okolí. Kniha se velmi dobře čte, i když více připomíná životopis, než román.
Přiznávám, že neobyčejný kat Karel Huss byl pro mne úplně neznámou osobou. Ty hvězdy jsou právě a pouze poděkováním za seznámení s tímto výjimečným člověkem. Jinak byla pro mne kniha dost velkým zklamáním. K částem, které se drží faktů známých o Karlově životě, nemám výhrad. To "navíc", je kostrbaté, nevěrohodné, neživotné, .... Postavy jsou černobílé nebo nijaké. Měla jsem dojem, že jednají, mluví a myslí jako lidé současní (s výjimkou donekonečna omílaných předsudků proti katovskému řemeslu a důvěřivosti k šarlatánům). Že by vážený šedesátiletý chebský měšťan řekl své čtyřicetileté dceři : "Mazej do svého pokoje!" ? Při seznámení Karla se Sofií (bylo to nutné namísto Žofie?) jsem nabyla dojmu, že se jedná o upřímnou lásku z obou stran, ke konci je vše zpochybněno, jakoby jeden druhým vzali za vděk jen, že nebylo nic lepšího. Chvíli jsem si lámala hlavu, co to všechno Karel stihl, mezi zkouškami na gymnázium (1770) a svatbou (1772), než jsem dohledala, že se autor s datem svatby sekl o deset let. Tolik momentů by si zasloužilo rozebrat víc do hloubky - vztah s otcem, vyrovnání se s katovskou profesí, manželství se starší ženou, proč zůstali bezdětní, přátelství s Goethem.... Všechno je jen povrchně naťuknuté, bohužel.
Kniha velice pěkně a poutavě popisuje životní pouť Karla Hussa. Člověk,který se z okraje společnosti pro svůj původ z katovské rodiny dokázal vypracovat až na váženého člověka. Ta cesta nebyla vůbec jednoduchá a musel překonat hlavně lidskou závist a zlobu. V mnohém předčil dobu v které žil a jeho léčitelské schopnosti byly známé i za hranicemi.
Děkuji za seznámení s tím to vzácným člověkem.
Dobře se četla, poněkud čítankové, přesně jak píše orinka3, ale se zaujetím jsem četla o bylinkách, mastech a minerálech, o člověku, o kterém jsem vůbec netušila že žil, natož "jak žil".
Poctivě napsaná kniha o zajímavé postavě z chebska. Autorovi jsem vděčná za to, že jsem se dověděla o člověku, o němž jsem dosud vůbec neslyšela. Zpracování knihy se mi ale jeví trochu čítankové. Ženské postavy jsou podle mého názoru literárně ploché, jen hlavní postava je dobře zpracovaná. Dobře se to čte, ale poněkud to šustí papírem.
Štítky knihy
popravčí, kati Metternich, kníže, 1773-1859 historické romány Johann Wolfgang von Goethe, 1749-1832Autorovy další knížky
| 2006 |  S pečetí viny |
| 2014 | Kat lidumil |
| 2017 |  Mrazné květy na skle |
| 2013 | Neklidná duše Evy z Rožmberka |
| 2008 | Velmož tří králů |
Jsem ráda, že jsem sáhla po této biografické knize o významné osobnosti působící v Chebu, kde jsem se narodila. Příběh Karla Hussa je čtivě napsán a hlavní postava velmi rychle získává sympatie čtenáře nejen pro svou mírnou povahu, učenlivost, pokoru a houževnatost, ale také pro odhodlání, zásadovost a životní postoj jako takový. Je opravdu na pováženou, že taková osobnost jako byl dědičný kat Karel Huss, který oplýval všestranným nadáním, se "díky" společenským předsudkům nemohl vzdělávat ve školách a rozvíjet tak hlavně svůj obrovský léčitelský talent, který často předčil znalosti kdejakého doktora - kdo ví, kam až by to dotáhl tento obdivuhodný vzdělanec - samouk, kdyby mohl studovat. Také jeho další činnosti jako sběratelství, mineralogie, sepisování zdobné kroniky Chebska a okolí, psaní o pověrách, mají dodnes velkou historickou a výpovědní hodnotu.