Katedrála viditelná a neviditelná
Jana Maříková-Kubková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411217/bmid_katedrala-viditelna-a-neviditelna-eJN-411217.jpg
5
6
6
Dvoudílná publikace přináší unikátní zpracování tisícileté historie katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě. Podílelo se na ní sedmnáct autorů z řad archeologů, geologů, historiků architektury, umění, liturgie a hudby. Jejich práce je soustředěná v kapitolách dělených podle hlavních stavebních etap tak, aby vždy vedle sebe stály informace o stavebním vývoji, umělecké výbavě, liturgii a hudbě. V textových boxech a rozšířených popiskách jsou přidány informace o mimořádných počinech, významných architektonických celcích a kaplích, zásadních uměleckých dílech či důležitých osobnostech - a to jak z řad tvůrců, tak duchovních správců. Práce autorů textů je doplněna prací dalších dvaceti tří spolupracovníků, velká část z nich se soustředila na shromáždění obrazového materiálu. Po dobu pěti let se dva fotografové zabývali dokumentací současného stavu katedrály. Vedle toho hledali i způsob, jak co nejlépe přiblížit detaily, kterých si návštěvník nemusí všimnout, či prostory, které jsou přístupné jen ve výjimečných příležitostech nebo vůbec. Další se spolu s autory textů věnovali rešerším v archivech paměťových institucí, tiskových agentur či archivech soukromých a shromáždili soubor málo známých nebo často úplně neznámých archivních dokumentů a historických fotografií. Významnou roli mají v publikaci hmotové modely starších stavebních fází, jež vnikaly na základě archeologické a stavebně historické analýzy ve spolupráci autorů textů, geodetů, modelářů, architektů a malíře. Obrazově bohatá a zajímavá témata jsou soustředěna ve fotografických boxech. Celkově je v knize publikováno téměř 1800 ilustrací. Výjimečná je tato publikace také díky bibliografii, která je v současné době nejúplnějším seznamem dostupné literatury o katedrále sv. Víta, nově zpracovaným rekonstrukčním plánům starších stavebních fází, detailní plánové dokumentaci dnešního stavu chrámu a velmi podobně zpracovanému jmennému rejstříku. Spolu s nadčasovým grafickým designem usnadňují čtenářům orientaci v bohaté struktuře publikace.... celý text
Přidat komentář
Opus magnum. Kniha pojatá velkoryse po stránce obsahové, grafické i typografické, s velkým množstvím kvalitních fotografií. Fascinující představení tisícileté historie katedrály sv. Víta z pohledu archeologů, historiků, muzikologů, s pohledem na středověkou i soudobou liturgii. Fotografické vzpomínky Josefa Sudka na dobu válečnou byly pro mne jedním z mnoha překvapení, stejně jako peripetie záměrů dostavby chrámu v 19. století.
Štítky knihy
kostely a katedrály Pražský hrad sakrální architektura Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2019 |  Katedrála viditelná a neviditelná |
| 2019 | Sto let v archeologii: Objevy, nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze 1919-2019 |
| 2013 |  Kostoľany pod Tribečom: Monografia obce |
| 2016 | Dedičstvo Karola Veľkého |
| 2005 | Hora hor |
Bohužel velké zklamání... První problém začíná hned u rotundy svatého Víta. Proč autoři nezmíní, že existuje víc rekonstrukcí možné podoby? Bojí se snad, že by si to čtenář laik nepřebral? Přitom nejasnosti a tázání jsou naprostý základ každodenní vědecké práce a je poctivé to přiznat. Naopak skutečně vyzdvihnout lze kapitoly psané Davidem Ebenem. Velmi fundované, čtivě napsané, nezjednodušující. Dosti podrobně a dobře je v následujícím textu popsána bazilika.
Skutečné problémy ale začínají až u katedrály. V kapitolách věnovaných výstavbě a tvůrcům bych rozhodně očekával alespoň stopu zájmu o srovnání s jinými katedrálami, o hledání konkrétních vzorů atp. I zahraniční syntetické práce o evropské gotické architektuře přitom pražskou katedrálu zpravidla chápou jako důležitý milník, završující složitou genezi gotické katedrály jako stavebního typu. Proč to téměř úplně chybí zde? Především ve skvělém Chotěborově textu je místy zmíněno, že jako hlavní vstup do katedrály byl plánován ten jižní. Přesto se na mnoha jiných místech mechanicky uvažuje o tom, že i Parléř počítal se západním katedrálním průčelím tak, jak byl vybudován v 19. století. Ale to přece vůbec není jisté! Respektive, je naprosto jisté, že takhle vypadat západní průčelí nemělo... A opět jsme u toho, že kniha vůbec nepředkládá možné alternativy, téměř nepřipomíná ani výstavu lodě v předhusitském období atp atd. I útlá obrazově velm omezeně vybavená a bohužel místy taky poněkud roztěkaná kniha pánů Líbala a Zahradníka z roku 1999 jde v tomto směru podstatně dál.
Totéž platí o otázce funkční dispozice katedrály. Poslední, kdo se této otázce věnoval byl V. V. Tomek a je dodnes v podstatě nepřekonaný. V knize k tomu není ani čárka. Stejně tak nepochopitelně chybí reprodukce dochovaných gotických plánů (Líbal a Zahradník je mají). V dosti obstojně napsaném textu o gotickém mobiliáři od Mileny Bartlové chybí fotografie i těch několika málo dochovaných kusů jež z katedrály pochází. Totéž ostatně platí i o mobiliáři barokním, dnes z větší části dochovaným také jinde. Váchův text je ale sám o sobě výborný. Opět je ostudné, že o barokní výstavbě katedrály se zmiňuje pouze on, jaksi nad plán a na okraj... Naopak obnova katedrály v 19. a 20. století je rozpitvána doslova do poslední nitky, což je v příkrém protikladu k tomu, jak stručně jsou napsány kapitoly předchozí...
Do značné míry je to promarněná příležitost. Některé kapitoly skvělé, jiné horší, řada podstatných informací zde úplně chybí a celkově je velmi nevyrovnaný poměr mezi místem věnovaným původní katedrále a její dostavbě v 19. a 20. století... Celkový dojem s přihlédnutím ke skutečně vysoké ceně: 65%