Katedrála z písku
Jarmila Pospíšilová
Manželé Minářovi rekonstruují městský byt a na dobu stavebních prací se stěhují do venkovské chalupy. Ta leží v zapadlé malé vesnici uprostřed krásné přírody, postrádá ovšem civilizační výdobytky, které pro ně dosud byly samozřejmostí. Život zde se na první pohled jeví idylicky, ovšem postupem doby je čím dál tvrdší a Magda s Borisem jsou nuceni poradit si se spoustou praktických záležitostí, které ve městě řešit ani nemuseli.... celý text
Přidat komentář
Líbí se mi ten styl psaní a nemůžu říct, že by mě to nudilo Styl psaní je poměrně úsporný a na malém prostoru toho svým čtenářům sděluje poměrně hodně. Autorka dává prostor všem členům rodiny a střídavě je nechá mluvit a posouvat tak děj kupředu. Každý se tak na to dívá ze svého úhlu pohledu. Život rodiny plyne, ale určité události a náhody dají do pohybu to, co už mělo zůstat utajeno. V každé rodině je něco a mnozí v knize najdou třeba i návod, jak překlenout složitá období v tom svém životě. Letní četba a mimochodem se mi moc líbí i název knihy Katedrála z písku. Lze se pouze domýšlet, co všechno tím autorka chtěla říct.
Klasický příběh ze života, ve kterém se může poznat nejedna rodina. Pro mě příjemná letní oddychovka, u které si odpočinu, ale za pár dní mi splyne s dalšími podobnými. Lepší průměr, novější autorčiny knihy se mi líbily o fous víc.
Docela čtivě napsané, ale od začátku vytušíte odkud vítr vane a jak se bude vyvíjet děj knihy.
Příběh členů jedné rodiny, kde je zřejmě zvykem žít si podle svých nároků a v době, kdy se objeví problémy, nechat řešení na ostatních. Připadá mi jako pouhé shrnutí situací, které mohou nastat v mnoha rodinách. Postrádá ale hlubší literární hodnotu a přínos pro čtenáře.
Průměrný příběh několika osudem spřízněnych lidi. Děj postrádá spád, je hodně málo propracovaný. Všední problémy mají čtenáře přitáhnout, ale bohužel, já jsem se dost nudila.
Autorovy další knížky
2020 | ...a naposled konvalinky |
2014 | Kočka na plotě |
2013 | Vražda v lázních Skalka |
2012 | Boty do nebe |
2007 | Prach, popel a dým |
Kniha nemá napětí, ale čte se dobře. Tak nějak celým dějem pozvolna proplouváte a konec vás až tak moc nepřekvapí.