Bílé kosti
Graham Masterton
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207125/bmid_bile-kosti-m4M-207125.jpg
4
829
829
Případy komisařky Katie Maguirové série
1. díl >
Jednoho deštivého listopadového rána vydá pole na Meagherově farmě kosti jedenácti žen. V této části Irska jsou neoznačené hroby běžné. Tyto kosti se však datují do roku 1915, do doby dlouho předtím, než začal konflikt mezi katolíky a protestanty. A co víc, zdá se, že jejich kat odvedl velice pečlivou práci. Ženy byly téměř jistě zaživa staženy z kůže. Inspektorka Katie Maguireová z Corku je na mrtvá těla zvyklá. Ale tohle je hotová řezničina. Její tým je přesvědčen, že je to jen mrhání časem, že nemá cenu zabývat se dávno mrtvými ženami. Avšak Katie je rozhodnutá pomoci jim dojít spravedlnosti. A pak se ztratí mladá americká turistka a její kosti, pečlivě zbavené masa, jsou nalezeny na stejné farmě. Katie se bude muset vypořádat nejen s dávnými zločiny, ale i s jejich hrůznou ozvěnou v přítomnosti. Podaří se jí vyřešit rituální vraždy spáchané před desítkami let, než brutální vrah udeří znovu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
White Bones, 2003
více info...
Přidat komentář
No jo, když si člověk zvykne na kvalitu detektivek od Angela Marsons, tak je pak asi těžké hodnotit. Bylo to čtivé, mělo to tempo, ale jak již psali jiní, násilné scény byly hodně přitažené za vlasy. Vadilo mi, že i policejní postupy působily velmi nerealisticky. Ale nejspíš přečtu i další díly, zas taková bída to nebyla.
Audiokniha na youtube.
Příběh, který mi podle anotace připadal celkem slibný, byl v reálu bohužel příliš přitažený za vlasy a neuvěřitelný. Neschopní policisté, kteří nikdy nedělají to, co by měli, jejich nesympatická komisařka s divnými osobními vztahy, která je spíš vláčena vpřed náhodou než nějakou inteligencí nebo vyšetřovatelskými schopnostmi, a obrovské množství nerealistického násilí, velmi explicitně podaného (tak, jak bylo líčeno, je podle mne fyzicky nemožné popisované sadistické praktiky vydržet - oběti by musely zemřít vykrvácením nebo šokem téměř okamžitě). V mučení a popisech zranění se kniha přímo vyžívá. Upřímně si myslím, že by se autor měl jít léčit, tohle bylo hodně přes čáru. Nebudu v jeho dalších knihách pokračovat.
No já nevím, mě to přišlo jako děsná blbost. Brutálních části je tam dost, ale jsou absolutně nelogické...stehenní tepnu prostě v kyčli nepodvážeš provázkem....Katie mi byla krajně nesympatická a její vyšetřování stylem " prostě jsi ji zabil" mě unavovalo...poslechnout se to dalo, ale žádný zázrak to není, asi jsem již zmlsaný lepšími knihami. Dnes bída 55%
Audiokniha : příběh je tak trošku neuvěřitelný. místy docela brutální .
ale celkově se mi příběh docela líbil a oblíbila jsem si Kate
Audiokniha: detektivka s podilem sci-fi , s brutálními scénami a popisy, které nejsou pro slabé povahy.
Napsaná ale napínavě tak, že jsem se nemohla odtrhnout.
Príbeh je nereálny, ale pre väčšinu čitateľov určite pútavý. Tento druh detektívky nevyhľadávam, ale dala som ho celkom so záujmom, kvôli téme. Celkom vážne som sa začala zaoberať myšlienkou, že sa začnem učiť galsky. :-) Postáv a mien bolo celkom veľa, ale tak nejako som sa orientovala, minimálne podľa mien. Boli pre mňa omnoho viac zapamätateľné ako v knihách amerických autorov....nechápem to, ale je to tak. Komisárka mi išla na nervy. Bola absolútne neprofesionálna. Je celkom vtipné porovnávať keď si za silnú ženskú postavu vyberie mužský autor, oproti ženskému autorovi. Ak sa pustím do dalšieho diela tohto spisovateľa, tak jedine v audio. Na papierové vydanie to nie je.
Některé scény byly opravdu brutální.... Myslím, že další díl už raději číst nebudu :) ... Ikdyž Katie byla docela fajn :) ....
Za mě parádní kniha. Mělo to spád a napětí. Budu vyhlížet další díly a určitě si je přečtu.
No tak tohle byla nereálná blbost. Násilí a mučení v knihách mi nijak nevadí, ale tohle už bylo za hranicí fyzických možností. A hlavní hrdinka nic nevyšetřuje, řeší nějaké osobní problémy se svým divným manželem a vraha se nijak nesnaží najít. Další knížku fakt číst nebudu.
Silny pribeh, napinavy. Zpusob vrazdeni je priserny - ale od dob Aghaty Christie se vkus ctenaru zrejme zmenil a ted musi byt kazda detektivka zaroven i thriller. Pominu-li brutalitu vrazd, je celkove rozehrany pribeh docela zajimavy, postavy nejsou cernobile, byt drobnym klise se autor nevyhnul. Jsem zvedavy na dalsi dily :)
Měla jsem ji na seznamu dlouho a teď na dovolené přišel správný čas. Chvilkami mi inspektorka Katie přišla zatvrzelá v jednom úhlu pohledu. Příběh jsem hltala, měla jsem totální mrazení a i když jsem na konci správně tušila, kdo je vrah, nezkazilo mi to vůbec nic. Bylo úžasné sledovat útrapy celého vyšetřování a všem kolem. Žádné kudrlinky, prostě všechno hezky naservírovat.
Pro tentokrát jsem moc ráda, že jsem neposlechla komentáře pode mnou, neboť jsem byla z knihy opravdu nadšená. Byla mi velice sympatická hlavní komisařka Kate, absolutně jsem až do samého konce netušila, kdo je vrah. Rozhodně doporučuji přečíst a já se určitě pustím do dalších dílů :)
Tak se ptám, kap66, kde je psáno, že v detektivce musí probíhat logické vyšetřování, že mučení a vraždy musí splňovat nějaká fyzická kritéria (a že hnusárny musí mít limity) a že postava vraha musí být aspoň trochu uvěřitelná? Ha?! Nikde! A tak přiděluji jednu malinkatou hvězdičku za to, že mě Bílé kosti poučily: Brit píšící o Irsku není automaticky záruka mého čtenářského orgasmu, stejně jako červené hodnocení. Můžeš si za to sama, kap, máš si přečíst celou anotaci a ne jen začátek, ze kterého sis vyvodila přitažlivý odložený případ.
Ráda bych napsala, že mě po čtvrt roce mého komentářového lenošení nakopla k psaní skvělá knížka, ale byly to právě Bílé kosti. Na ně přesně sedí sebekritická hláška mé nejoblíbenější postavy z Lásky nebeské, spisovatele, který na dotaz týkající se druhu jeho díla odpovídá: "Děsivý? Děsivý je hlavně to, jak je to napsaný." Forma odpovídá obsahu, tak to má být :-).
Jsem na nechutarny zvykla a tohle me nijak neohromilo. V postavach jsem se ztracela a podezrelyho odhalila brzy (jak rikam, knihy me naucily nikomu neverit, haha). Asi stacilo.
Btw Katie mi byla krajne nesympaticka, vede vyslechy stylem, ze ji ten chlap proste zabil a neuhne ani o pid. Hodne spatny.
Druhá kniha, kterou jsem od autora četla (ano, nějak se mi do rukou dostali nejdříve Rozbití andělé) a ani nyní nejsem spokojená.
Jak jsem se dočetla, tak autor psal dříve horory. A upřímně, u těch měl zůstat. Popisy brutálních činů mu vážně jdou, bohužel založit na tom detektivku, to fakt není to pravé ořechové.
Kdo je vrah jsem tušila takřka ihned po tom, co se daná postava objevila na scéně. Tolik k napětí a hádání pachatele, které si na detektivních příbězích nejvíce užívám.
Postavy se mi pletly. Hafo různých policajtů, mafiánů a dalších různých lidí, kteří se v příběhu jen sem tam mihnuli.
Hlavní postava v podobě Katie Maguirové mi přišla poměrně nesympatická. Každej v tom příběhu po ní jel. Jakože fakt každej. Stíhá ji jedno neštěstí za druhým. Až by člověk řekl, že policie by měla být hlavně od toho, aby chránila tady komisařku, protože ta se chová naivně a občas i dost debilně, takže těm průšvihům se sama vystavuje.
Vrchol asi je, když se nechce setkat s někým, kdo by jí mohl pomoct případ rozlousknout, protože dotyčný po ní pálí. Háček je v tom, že je ošklivý. Komisařka to vyřeší tím, že ho prostě ignoruje.
Celkově mi to policejní vyšetřování přijde dost podivný. Víceméně řeší jen tiskovky a co na nich říct, teprve pak vyvinou nějaký úsilí. Hlavní postava pořád opakuje, že vyšetřování je komplikované a chce to čas... Jako fajn, ale nebylo by od věci něco začít dělat. Přišlo mi, že Katie se tak nějak potlouká okolo, řeší především vlastní soukromé problémy. Donekonečna teda opakuje, jak je unavená a má toho moc. Asi nějaký únavový syndrom, protože v té práci se vážně nepředře :D
Některý věty v knize působí vyloženě pateticky. Mně třeba rozesmála jedna ze začátku. Autor píše o tom, jak je Katie otřesena z nálezu koster. A následně řekne, že komisařka sice už viděla leccos, například jmenuje zavražděné děti, ale nic se nevyrovná tomu pohledu na kostry, ten je příšerný... Jako vážně? Nepochybuju, že vidět stoletý kostry asi není kdovíjak příjemný pohled, ale kdybych si měla vybrat mezi němi a mrtvým dítětem, tak let's go kostry.
Část knihy měla takový mystický nádech, to jsem si užívala, abych se přiznala. Připomínalo mi to Kingovy romány. Kdyby taková byla celá kniha, tak jsem nadšená, ale bohužel.
Tímto se loučím s komisařkou Maguirovou. Už nikdy víc.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány rituální vraždy britská literatura
Autorovy další knížky
| 2014 |  Bílé kosti |
| 2015 | Rozbití andělé |
| 2016 | Červená lucerna |
| 2017 | Krvavé sestry |
| 2017 | Výkupné pro krále |
Toto byla moje první kniha od autora. Je to první díl ze série Případy komisařky Katie Maguirové.
Autor si mě získal a řadím mezi oblíbené. Určitě si přečtu celou sérii.
Strašidelné, misteriózní, napínavé, dobře napsané a nečekaný konec.