Každý své břímě
František Křelina
Mnohotvárná skladba o lidické tragédii, o hrůzné noci z 10. června 1942, kdy byly Lidice zničeny a vypáleny. Baladickým, pateticky vzrušeným jazykem vypovídá o krutosti a brutalitě hitlerovců i bezbrannosti lidických mužů, žen a dětí. Zvláštní prostor věnuje autor neokázalé statečnosti lidického faráře, který se do posledního okamžiku svého života snažil zmírnit utrpení spoluobčanů. V celkovém vyznění je pak kniha tragickým podobenstvím o dobru a zlu, o mocnostech temnot a síle lásky k lidem... celý text
Přidat komentář
Křelina používá ve svém vyprávění oproti Ivanovovi příliš mnoho fabulace. Doporučuji Hořel snad i kámen a pak také Motl Ozvěny Lidické noci. Samozřejmě nabízím www.lidice.cz, kde najdete m.j. i doslovný text publikace Lidice čin krvavého terporu z roku 1946.
Z knihy jsem byla nadšená! Týká se lidické tragédie, přesto jsem stále čekala šťastný konec.. dojemně na mě působily reálné pasáže, než fikce (malá Hanička).
Štítky knihy
Lidice tragédie okupace Československa rok 1942 české romány Josef Štemberka, 1869-1942
Autorovy další knížky
2008 | Dcera královská: svatá Anežka Česká |
1969 | Každý své břímě |
1969 | Hubená léta |
1967 | Jalovčí stráně |
2003 | Amarú, syn Hadí / Každý své břímě |
Zpracovat uměleckým způsobem Lidickou tragédii, událost, o které jsem přesvědčen, že se osobně dotýká každého Čecha, je u nás nesmírně choulostivá záležitost. A pan František Křelina, skutečný Pan Spisovatel, toto zvládl excelentním způsobem. Pokud jste to četli, asi se mnou budete souhlasit, že to byl zážitek opravdu mimořádný, i když podruhé to již chtít číst nebudete - právě pro ty hrozné emoce, které se v každém z nás při četbě vznítí. Je to podobné jako osobní návštěva v Lidicích - byl jsem tam jednou, mám pocit, že to ze mne udělalo jiného člověka, ale podruhé už tam nepůjdu. Jeden zážitek stačí, dojmy jsou trvalé a nehasnoucí.