Kde je mi dobře
Emily Henry
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539288/bmid_kde-je-mi-dobre.jpg
4
119
119
Harriet a Wyn se potkali na vysoké a od té doby jsou dokonalý pár. Hodí se k sobě jako sůl a pepř, med a čaj, pomazánka a žemle. Až na to, že už se k sobě zas tak moc nehodí – z důvodů, o kterých spolu nemluví. Před pěti měsíci se rozešli. A ještě to neřekli ani svým rodinám, ani nejlepším přátelům. A když přijde čas na každoroční dovolenou s přáteli, musí spolu spát v jedné ložnici luxusního letního domu v Maine, kam všichni pravidelně jezdí už skoro deset let. Dovolená „na chalupě bývala pro Harriet odpočinkem od skutečného světa, kde mohla na nádherný, bezstarostný týden zapomenout na běžné starosti a vychutnávat si víno, přítomnost nejlepších přátel, atmosféru přímořského městečka a slaný vzduch. Chalupa je pro ni místo, kde je jí dobře… A navíc se k ní váže víc než dost intimních, důležitých vzpomínek. Tento rok je ale dovolená vyčerpávajícím divadlem pro přátele, kteří o rozpadu Harrietina a Wynova vztahu nemají ani tušení. Oba se shodli, že s nepříjemnými zprávami počkají, aby ostatním nezkazili výjimečný týden. Předstírat, že jste ve vztahu s někým, s kým jste osm let žili, musí být přece hračka…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , RedOriginální název:
Happy Place, 2023
více info...
Přidat komentář
Harriet a Wyn byli dokonalý pár, ale před pěti měsíci se rozešli a nikomu o tom neřekli. Když se blíží jejich každoroční dovolená s přáteli v luxusním letním domě v Maine, rozhodnou se předstírat, že jsou stále spolu, aby nezkazili týden, který pro jejich partu vždy znamenal útěk z reality a možnost připomenout si staré dobré časy. Jenže předstírání je mnohem těžší, než si mysleli.
Kde je mi dobře je kniha, která mě opravdu chytla za srdce. Je to nádherný a bolavý příběh dvou lidí - Harriet a Wyna, kteří se stále milují, ale okolnosti a načasování jim prostě nepřáli. Příběh skvěle prolíná dvě časové linky – současnost a minulost, což příběhu dodává hloubku a umožňuje nám pochopit, co je kdysi spojovalo, ale taky, co stálo za jejich rozchodem a co je vlastně rozdělilo.
Co se mi na knize ale opravdu moc líbilo bylo to, jak krásně je tu zachycené přátelství. I když už každý z hrdinů žije jinak – (odlišné práce, vzdálenost, jiný životní styl), tak se stále snaží jejich přátelství udržet a každoročně se scházet, i když už to nikdy nemůže být jako dřív.
Příběh je nádherně napsaný, plný krásných myšlenek k zamyšlení. Hlavní témata kniha jsou - láska, přátelství a druhé šance, a i když Harriet a Wyn spolu už nejsou, ta jejich vzájemná láska je cítit z každé stránce.
Byl to opravdu milý, citlivý a dojemně napsaný příběh – takové pohlazení na duši a já si po přečtení knihy připadala jako kdybych dostala objetí od kamaráda, které jsem dlouho potřebovala.
Celkově jsem si čtení moc užila. Kniha je velmi čtivá a stránky mi odsejpali pod rukama. Bylo to sice trochu bolestivé, ale nádherné zároveň. Tahle kniha je plná emocí - je o lásce, přátelství a o tom, jak se smířit s tím, že věci už nikdy nebudou jako dřív. Rozhodně doporučuji!
Skvělá oddechová romantická kniha. Zakončení je trochu dle očekávání, ale během děje je plno zvratů, které hlavni postavy musí vyřešit. Čtení této knihy jsem si užila.
V knížce mi bylo dobře, včetně několika momentů, kdy mě rozplakala. Prolínání časových rovin výborně fungovalo jako způsob kompletace příběhu a poznání vnitřního světa hrdinky - protože takhle to je. V každém okamžiku jsme tady a teď, ale zároveň si neseme celou tu předchozí nálož a nikdy nevíme, proč náš zrádný mozek vynáší právě tuhle kartu...
Zvenku je kniha zajímavější, než příběh, který je v ní.
Celou dobu, jsem čekala, až se něco stane...a najednou byl konec. Dlouhé popisy a myšlenkové pochody. Za mě zklamání.
Mno... Tolik očekáváná a některými knižními influencery doporučovaná kniha mě výrazně neoslovila. Příliš přemýšlení, příliš cobykdyby, příliš textu o ničem, příliš neutíkajícího děje, příliš ničeho. Jak to může mít skoro 400 stran, když by na to stačilo tak 200. A že podle The Washington Post je v téhle knize vtip, šarm i srdce... Kde prosím?
Takže za mě ne, ale věřím, že si své čtenáře najde.
Kniha mě nijak neuchvatila. Čte se lehce ale nešla mi přečíst na posezení, jak to mám u knih, které mě zcela pohltí. Tady se to nestalo. Příběh tak nijak ani neplynul. Nic moc se v něm neděje. K dočtení jsem se už musela nutit.
Jak píše paní níže. Mnoho povyku pro nic. Není to žádná velká hitparáda.
Tak bohužel tohle mi ale vůbec nesedlo. Vydržela jsem se trápit asi do poloviny a přiznám se, že pak jsem rychle dala posledních asi 10 stran. Nevím, jestli mi teda nesedl jen styl psaní nebo možná celá kniha. Přišlo mi to, jako chaoticky sepsané myšlenky, divné přeskakování v ději, ztrácela jsem se v čase, všichni byli takoví nemastní, neslaní a naivní. Prostě takové Mnoho povyku pro nic.
Super letní knížka. Není to úplně jednohubka, ale i tak vás nešťastný příběh dvou mladých a "šťastných" lidí vtáhne. Chvílemi si budete mudrovat, co všechno mohlo být jinak a líp, kdyby tohle udělali a tamto si řekli... je to síla. Moc mě bavilo, že tam bylo tak krásně vykreslené přátelství, jejich šťastné místo, které je spojovalo a především, že celý děj se nemotal jenom kolem těch dvou. Jejich skupinka měla historii a každý hrdina v příběhu má vlastní život a vlastní problémy. Nechybělo tam ale ani moře, koupání v bazénu, bary a jídlo. Na léto paráda.
Tohle bylo boží čtení, úplná dokonalost na konec léta. Bylo to krásně napsané a já měla při čtení pocit, jako bych tam s postavami byla. Děj skákal mezi přítomností a minulostí, a mně chvíli trvalo, než jsem se v tom zorientovala. Hlavní postavy jsem si zamilovala. Harriet byla skvělá a dokázala jsem se s ní ztotožnit. Celou knihu jsem doufala, že jim to vyjde a že budou opět spolu. Ke konci jsem se i chvilku bála, že to happy end mít nebude. U některých pasáží a pak hlavně na konci jsem bulela jak želva. V knize je spousta skvělých citátů a myšlenek, které jsem si zvýraznila. Knížku rozhodně doporučuju a jsem zvědavá na další autorčiny knihy.
"Pořád mi nejde do hlavy, že jsme se předtím neznaly, že nás tři spojil nudný bytový výbor ve Vermontu. Nejdůležitější přátelství v mém životě bylo rozhodnutí cizích lidí, náhoda. Vtipkovaly jsme, že naše spolubydlení musí být nějaký experiment financovaný vládou."
Do knihy Kde je mi dobře jsem se pouštěla s vědomím, že se bude jednat o oddechové čtení
Nicméně dostala jsem silný příběh, kde hlavní roli měla láska, druhá šance, ale i přátelství. Kdy hlavním poselstvím byla lepší komunikace, a to jak ve vztazích s partnery, tak i mezi kamarády.
"Jdi na místo, kde je ti dobře, Harriet, pomyslím si zoufale, jen abych si uvědomila, že jsem doslova na svém nejoblíbe: nějším místě. A on...je... tady."
Příběh se točí kolem Harriet a Wyna, kteří dříve tvořili pár. Nicméně před pěti měsíci se rozešli a nikomu o tom neřekli. A teď mají jet se svými dlouholetými kamarády na každoroční výlet do Maine na chatu. Oba dva se pro "dobro všech" dohodnout, že bude lepší, když vztah budou předstírat. Přece nic hrozného. Jo, tohle se ale lehce řekne, ale provedení lehce pokulhává. Neboť z obou cítíte, že za ty měsíce odloučení vzájemné city nevyprchalaly. Jop, čeká je velmi náročný a zajímavý pobyt.
"Napij se vody."
"Nepotřebuju vodu," řeknu. "Potřebuju stroj času."
"Tolik peněz nemám, Harriet. Mám jenom vodu."
I když se příběh odehrává v přítomnosti, tak díky vzpomínkám máme možnost nahlédnout do jejich minulosti a právě díky těmto střípkům skládáme jednotlivé díly, které pak utvářejí celistvý obraz. A i když se mi tento prvek líbil, tak si myslím, že mohl být lépe zakomponován. Někdy mi to zdálo, jako kdyby se příběh tak nějak rozsekl a pak už nebyl tolik plynulý.
"Pamatuješ si, co jsi mi řekl o svém mozku?"
"Řekl jsi, že ti připadá jako ruské kolo."
"Jako že všechny tvoje myšlenky neustále krouží a ty se po jedné natáhneš, ale je těžké u ní zůstat dost dlouho, protože se pořád točí."
"Až na tebe. Jsi jako gravitace."
"Všechno se točí."
"Ale moje myšlenky se vždycky zčásti týkají tebe."
Dva lidé, kteří se pro sebe narodili. Wyn a Harriet. Přijíždí na chatu v Maine, kam jezdí už deset let. S přáteli z vysoké školy si užijí léto u vody, sranda, odpočinek, dobré pití,..
Jenže co se stane, když dva z přátel tvořili pár, pak už 5 měsíců nejsou spolu, jenže to nedokázali říct rodině ani přátelům? Nejlepší kamarádka Harri, Sabrina se zasnoubila a na konci dovolené chce s přáteli malou svatbu. Harriet ví, že teď jí to tuplem nemůže říct. Ale však předstírat vztah po 8 letech s spolu je brnkačka. No a nebo možná ne…
Začátek knihy je malinko pomalejší, hlavně jsem nechápala, proč už spolu nejsou, když se evidentně oba stále milují. Ale čte se to dobře a postupně vás kniha čapne. Dojde postupně na jejich vzpomínky, povídání, začneme chápat obě strany, proč to ukončili.
A víte co? Můžete se u toho i něčemu přiučit. Jak důležitá je komunikace ve vztahu a nemyslet si věci za druhého. Všechny vztahy jsou o kompromisu a partnerské soužití obzvlášť.
Později nastanou i chvíle bolesti, kdy si všichni spolu promluví, protože tajemství neměla jen Harriet a Wyn, ale i ostatní přátelé. Sabrina, Cleo, Parth, Kimmi.
Prostředí knihy si mě získalo a já bych také chtěla na takovém místě týden pobýt. A někdy to není o místě, ale o člověku. Je mi dobře všude, když jsem tam s tím, koho miluju.
Citace z knihy: "Vyrobila jsi něco, co vypadá jako my?“ zeptá se.
Myslím, že všechno. Jsi na všech místech, kde jsem byla
nejšťastnější. Jsi tam, kde je moje mysl, když potřebuje uklidnit."
Konec je velmi dojemný a přinesl mi to, na co jsem celou dobu čekala. Velká spokojenost a doporučení.
Tato kniha upřímně, měla potenciál být na 5 hvězdiček, ale posledních několik kapitol způsobilo, že to šlo z kopce!
Upřímně mi přišlo, že je kniha napsaná velmi krásně a vím, že mnoho lidí, kteří tuto knihu četli, s tím souhlasí. Emily Henryová má prostě svůj způsob vyprávění. Opravdu jsem díky ní pochopila její postavy, které byly všechny jedinečné a hluboce chybující. Jako bych byla se samotnými postavami a sledovala, jak se události vyvíjejí.
Tato kniha je skutečně definicí hesla „když to pochopíš, tak to pochopíš.“, když ne, tak ne.
"Několik měsíců ses snažila zapomenout na to, co ti chybí. Jak přežiješ, když se ti to připomene? Znovu prožívat ztrátu toho všeho?"
Myslím, že někteří z nás si už v životě prošli rozchodem a nechápali, co provedli že vztah skončil. Stejnou zkušenost má Harriet, hrdinka tohoto příběhu..
Harriet vždy tvrdě dřela, aby dosáhla úspěchů které si pro ni vysnili její rodiče. Vždy si myslela, že není dostačující ale tento pocit i zklamání z rozchodu se pokusí hodit za hlavu, protože se blíží každoroční dovolená s přáteli. Na místě, kde je jí dobře a kde se nikdy nic zlého neděje. Jenže tentokrát to narušuje fakt, že Harriet a Wyn už nejsou spolu.. Řeknou to přátelům, nebo budou raději předstírat že se nic nestalo? A zvládnou to?
"Je tu příliš snadné zapomenout na skutečný svět, naše okolí, věci, které nás zlomily. Všechny důvody, proč nemůžeme najít cestu zpět."
Každý z kamarádů má svoje problémy o kterých před ostatními mlčí. Není ale přátelství o tom, přestat se bát že řeknete něco nevhodného? Něco co je pravda i když ošklivá? Líbí se mi, že autorka použila téma "it's okay not to be okay" protože hodně z nás, stejně tak i hlavní postavy si myslíme, že musíme před ostatními pořád vypadat šťastně, mít vše pod kontrolou a být zkrátka dokonalí! -Nemusíme! To platí o ústředním páru i zbytku postav..
Harriet není úplně šťastná v práci, Wyn se pro změnu bál jít za svým snem. Sabrina se snaží být vždy dokonalá a její partner Park prakticky taky. Hlavně aby bylo vše bez poskvrnky. Cleo s Kimberly si sice šli za svým snem a žijí na farmě ale také svým přátelům neřeknou o velké životní změně která je čeká.
"V každém vesmíru jsi pro mě ta pravá ty. I když já pro tebe ne."
Myslíte, že si všichni nakonec zvládnou promluvit bez obalu, nebo se budou držet šarády o dokonalosti? Budou Harriet z Wynem odjíždět spolu a dají na své sny?
"Nemůžeš nikomu zaručit štěstí. Musíš najít to svoje."
Ahojte
"Nemusí byť víťaz a porazený. Len ti musí záležať na tom, ako sa cíti ten druhý. Musí ti viac záležať na ňom než na tom, aby si mala pravdu."
Dnes by som Vám chcela predstaviť jednu knihu s krásnou obálkou a ešte krajším príbehom od americkej autorky @emilyhenrywrites s názvom Kde je mi dobre (Happy Place)...
Vďaka @knihydobrovsky @kate_valter som mala možnosť ako knižný ambasádor si knihu prečítať ešte pred jej vydaním.
Toto bola moja prvá kniha od autorky (trošku som sa obávala štýlu autorkinho písania) viem hamba mi, ale už na mňa v mojej knižnici čaká ďalšia kniha v poradí na čítanie a určite nebude posledná...
Tento príbeh bol presne to čo som potrebovala, knihu som si velmi užila a bolo mi aj ľúto, že je koniec...
Páčil sa mi humor ich sebe vlastným, ktorý medzi sebou používali, okrem toho kniha v sebe skrýva aj krásne myšlienky, priznam sa, že pri čítaní niektorých pasáží mi vyšla aj slzička...
V knihe sa prelína minulosť s prítomnosťou...
Útla Sabrina s vlasmi farby medu, ktorá bola dedičkou z Manhattanu zo šatníkom v štýle Audrey Hepburnovej a milovníčkou Stephena Kinga...
Drobček Cloe, ktorá pochádza z New Orleansu s malinkým pírsingom v nose a copíkmi s odfarbenymi končekmi. Maliarka, ktorá bola dcérou napol slávneho hudobného producenta a slávnej esejistky.
Harriet z Indiany, študentka medicíny, dcéra učiteľa a recepčnej u zubára.
Sa spolu zoznámia a stanú sa z nich nerozlučné priateľky, keď spolu študujú na vysokej škole Mattingly.
Spolu aj s priateľmi sa stretnú v letnom sídle, ktoré vlastní Sabrinin otec, Knott's Harbor v Maine,ktoré navštevovali pravidelne keď študovali na vysokej.
Tento rok ale už ich stretnutie nie je také aké bývalo, pretože Harriet a Wyn, s ktorým sa zoznámila na vysokej a boli spolu zasnubení, rozmýšľajú ako a hlavne kedy bude ten správny čas, aby svojim priateľom povedali o tom, že už spolu netvoria pár...
Dokážu to svojim priateľom vôbec povedať? A ako to priatelia nakoniec príjmu?
A hlavne zostane partia partiou akou bývalá kedysi? Alebo sa niečo zmení?
5*/5*
Štítky knihy
pro ženy romantika dovolená partnerské rozchody
Autorovy další knížky
| 2021 |  Letní sázka |
| 2023 | Knihomolové |
| 2018 | Milionkrát June |
| 2022 | Alex, léto a já |
| 2024 | Kde je mi dobře |
Emočně nabité, ale tempo vyprávění velmi pomalé. Chvílemi jsem se do čtení nutila, chvílemi jsem se nemohla odtrhnout.