Kde raky spievajú
Delia Owens
Vynikajúci román kombinuje mystérium vraždy s ľúbostným príbehom a neuveriteľnými charaktermi. Hlavnú hrdinku Kyu opustí matka. Prežíva osamote v močiaroch, kde dôjde k vražde. Vtedy sa celá komunita postaví proti nej a bezdôvodne ju obviní. Jedna z najúspešnejších kníh minulého roka, ktorá je doteraz na popredných miestach v rebríčkoch viacerých krajín.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
Krásný, temný, jiskřivý, dechberoucí ... Za mne moc povedená kniha, zajímavě barvitě popsaná příroda i v takovém mokřadu. Vražedná zápletka, láska a nečekaný konec, prostě vše jak má být u podařené knihy. Doporučuji.
Podívala jsem se i na film, není špatný, ale zasloužilo by si to spíš seriál, chybí detaily a ty dělají dobrý příběh, jako v knize.
Konečně jsem dostala k tomuto příběhu, na nějž jsem slyšela samou chválu a doporučení. Musím přiznat, že i já jsem se do příběhu naprosto ponořila a rozhodně mi na dlouho utkví v paměti.
První polovina příběhu je na můj vkus velmi pomalá a děj se vleče. Sporadicky se objevuje, v tu chvíli zatím vedlejší, linka s vyšetřováním, která vyvolává spoust otázek a velmi málo odpovědí. Na druhou stranu tak autorka získala spoustu prostoru aby nás seznámila se světem bažiny. Přidaná hodnota, v podobě právě těchto informací, mě na knize velmi bavila. Vítala jsem každé nové poznatky o životě v bažině a okolí.
Ve chvíli, kdy se z vedlejší linky stane hlavní a autorka se konečně ponoří do vyšetřování, začíná děj nabírat neskutečný spád. Bavilo mě sledovat a zamýšlet se nad hierarchií lidstva, předpojatostí a sobectvím. Autorka vytvořila emočně vypjaté vyšetřování, při kterém je lítost vůči hlavní hrdince jednoduše nevyhnutelná. Mrzí mě jen, že některé aspekty případu zůstali nevysvětlené a některé možnosti otevřené. Chápu, že to dává čtenářům prostor k vlastnímu doplnění příběhu, ale ráda bych znala původní myšlenku autorky.
Líbila se mi naivita hlavní hrdinky, která se záhy promění v bojovnost. Pozorovat jak Kya dospívá, učí se a mění život kolem sebe bylo neskutečně silné a motivující. Pokud člověk chce, zvládne z úplného dna vybudovat svůj sen a život podle svých představ. Velmi silná a zajímavá hlavní hrdinka, jejíž osud mě bavilo sledovat od prvních stran.
Neskutečný závěr příběhu mi vyrazil dech. Upřímně jsem většinu těchto odhalení nečekala. Zajímavě to zamíchalo kartami a jen to ještě více vyzdvihlo celkový dojem z příběhu. Za mě je příběh opravdu velkým doporučením. Autorka skvěle pracuje s charakterem hlavní hrdinky, využívá neotřelé prostředí a doplňuje to napínavým vyšetřováním se šokujícími zvraty.
Příběh si rozhodně zaslouží vaší pozornost. Hodnocení: 4/5
KYA.
TATE.
CHASE.
Nikdy nepodceňuj
Srdce
Je schopno činů
Pro mysl nepředstavitelných...
Na začátku byla malá šestiletá holčička. Měla mámu, tátu a čtyři starší sourozence. Pak se z ní stala holka z bažin a neměla nikoho - jen bažinu, racky, svou loď a neuvěřitelně silné odhodlání přežít...
Láska je moc často
důvod zůstat.
A jen málokdy
důvod jít.
Příběh o osamění, bolesti, odmítání. O vůli žít. O touze mít přátele a rodinu. Být někým milována.
Zamést si v srdci,
uklidit z něj lásku,
kterou už nechceme používat.
Až na věčnosti.
Krásné, bolavé, kruté.
Vzlétnout nemůže srdce zlomené,
však kdo určí, kdy jsou dny sečtené?
Kya to neměla snadné. Už dlouho mě tolik nebolelo srdce jako při čtení tohoto příběhu. Ale to, jak žila s přírodou, zvířaty, bažinou - to bylo krásné. To bylo DECHBEROUCÍ. Něžné a úchvatné...
Sny o úniku, třebaže skrze smrt, vždy míří ke světlu...
Neobvyklý a drsný příběh o ženě, která byla kdysi dítětem a nikdy nezapomněla. Která bojovala, aby přežila. Která milovala...
Nejdřív otázka
potom odpověď.
A pak už jen konec.
A láska plyne až tam,
kde byla, než to celé začalo...
Krásný, bolestivý a originální příběh o lásce, vášni, zradě, samotě, odsudcích, kouzlu přírody a neobvyklém způsobu života.
Klukovi s ptačími pery
S díky
Holka z bažiny
(SPOILER)
Velmi opěvovaná kniha, na kterou jsem se moc těšila, ale upřímně jsem trochu zklamaná. Čekala jsem malinko víc.
Potěšilo mě neobvyklé prostředí, popisy postav i přírody byly super, ale dost věcí bylo nedotažených. Jak už tu někdo psal, proč nikdo neřešil jak se Chase dostal na věž? Případ se už dál nevyšetřoval? Jak to tedy bylo? Jasně, domyslíme si to. Každý budeme mít trochu jinou verzi. Vzpomněla jsem si na můj oblíbený seriál Odložené případy.
"Kde zpívají raci" od Delie Owens je fascinující cestou do světa bažin Severní Karolíny, kde se prolíná krása přírody s drsnou realitou lidských osudů. Příběh osamělé Kyi Clarkové a jejího boje o přežití a pochopení v divočině je dojemný a působivý. Owens dokonale vykresluje atmosféru bažin a prostřednictvím Kyiina příběhu nás zasvěcuje do jejích emocí, radostí i bolestí.
Román není pouze kriminální zápletkou, ale hlubokým zkoumáním lidské povahy, osamělosti a hledání identity. Postavy jsou bohatě vykreslené a čtenáře zasahují do srdce. Překvapivé odhalení na konci knihy dodává příběhu další rozměr a zanechává nás s mnoha otázkami a úvahami.
"Kde zpívají raci" emotivním a dojímavým příběhem, který osloví širokou škálu čtenářů a zanechává v nich silný dojem.
Nádherná kniha o tom, že nic v životě není černobílé a že nikdo není jen hodný nebo zlý. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, jen co malá usnula utíkala jsem číst a četla dlouho do noci. Tak moc mě ten příběh bavil a tak moc jsem se chtěla dozvědět, kdo je vrah, až jsem ji nedokázala odložit.
Nádherné popisy krajiny, skromně žijící Kya a její velká láska a velká osamělost. Tak moc jsem jí přála, ať vše dobře dopadne. Nádherný romantický příběh a zároveň vyšetřování vraždy. Konečně jsem se dokázala odpoutat od starostí, které mě už několik měsíců trápí. Konec příběhu by si za mě zasloužil větší happy end, ale takhle je to aspoň více ze života.
Dlouhé roky se mi nestalo, abych po dočtení knihy měla husí kůži a šel mi mráz po celém těle. Závěr knihy mě pořádně vyděsil a děsit nepřestává.
Všem moc doporučuji.
90%! Tolik čtenářů a tolik chvály! Co to se mnou je, že mě to vůbec nebavilo? Že mi to místy připadalo i pitomé? Šestileté dítě odkázané samo na sebe by dopadlo jinak, to je jisté. Přiznávám, některé odstavce jsem přeskakovala, takže mi ušlo, jestli byla řeč o mracích komárů, ti bohužel bývají i v romantických bažinách, kde vlastně žili ti raci, kteří mají rádi čistou tekoucí vodu a jestli autorka vysvětlila, jak zpívají raci a jak racci. Dobře mi tak!
No.. dokonalá Kya, která se sama vše naučí a přes nepřízeň osudu je velmi úspěšná... Jsem ráda, že jsem knihu přečetla, ale za mě si tento příběh nezaslouží tak vysoká hodnocení, jaké má. :-)
Knihu předcházelo takové vychvalování ze všech stran a téměř letitá nedostupnost v knihovně že mě to mělo varovat. Kniha je velmi čtivá,neotřelé prostředí i téma, určitě jedna z těch které uvíznou v paměti ještě dlouho. Ale ten pocit souznění s příběhem, chvíle kdy při dočtení se musím k postavám stále vracet jako bych se s knihou nemohla rozloučit se tady nedostavil. Nemám ráda depresivní příběhy a tady té radosti zase tak moc nebylo a pro mě byla naprosto otravně zdlouhavá poslední část se soudním přelíčením . Zpětně asi spíš jsem ráda že jsem ji četla ale nikdy se k ní vracet nebudu.
Čtivý příběh, který mě na pár večerů přenesl do jiného světa. Měla jsem před očima krásnou přírodu, kde holka z bažiny vyrůstala a prala se s osudem, zapomněla jsem na všechno kolem a nechala se vtáhnout do jejího příběhu. A přesně to od četby očekávám, takže za mě spokojenost. Teď si jdu pustit pro srovnání i film.
Tak za mne žádný zázrak. Čtivé to je, to jo, ale přišlo mi tam dost nevysvětleného. Třeba, že se vůbec nikdo nezeptal, jak Kya dostala Chase na tu věž! Vždyť to nedává smysl. Celé mi to přijde moc jednoduché (a Kya trochu nevěrohodná). Možná proto, že mám přírodu radši než lidi a nic překvapivého jsem se nedozvěděla (krom nesmyslu o sežraném srdci kudlanky).
Nenapadá mě jiný komentář ke knize, než ty, které tu již jsou. Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale potom se příběh rozeběhl a bylo to příjemné čtení o přírodě a údělu jedné rodiny žijící v bažině Severní Karolíny.
O knize jsem se dozvěděla před pár lety v Knižní šifře. Dle komentářů jsem čekala něco, z čeho budu úplně paf, ale wow efekt se nedostavil.
Velmi silne vypraveni, precteno jednim dechem. Chvilemi jsem mela uorimne chut nektere postavy prastit za jejich bezohledne jednani. Autorka umi skvele pracovat s emocemi.
Úplně jsem nepropadla tomu boomu kolem této knihy a to ani po přečtení. Asi jsem i čekala trochu víc, dle všech různých recenzí. Nicméně kniha se čte hezky a je taková neobyčejná. Oblíbila jsem si postavy Tatea a Skokana. Konec byl takový až moc úspěchaný na to jak se příběh táhl před tím. Ale za přečtení určitě stojí.
(SPOILER)
Mně tato kniha zabrnkala přesně na ty správné struny: samota, ale taková hezká a zajímavá, rozmanitá divoká příroda, svérázní lidi z provinčního městečka a silná ženská, která si s tím vším poradila.
Malá Kya, kterou v 50. letech opustila celá rodina, vyrůstá úplně sama v chatrči v přímořské bažině Severní Karoliny. Po lidech svým způsobem touží, ale vyhýbá se jim. Nevěří jim, ale bez nich by skončila negramotná a otrhaná kdo ví kde. Lásky se bojí, ale bez podpory někoho milujícího by sama ničeho nedosáhla. A v těchto až schizofrenních pocitech se v podstatě odehrává celý její zvláštní život.
Poetické čtivo bylo velkým požitkem. Do pěti hvězdiček chybělo jen malinko: stačilo trochu víc si pohrát se závěrem a předtím lépe vysvětlit důvod, proč se na všechny děti vykašlala matka i její rodina. Chápu, že matka zřejmě upadla do jakési těžké deprese, ale nepředstavitelné pro mě je, že v tu chvíli nezasáhla její rodina, která věděla, že kdesi v bažině zůstaly v nuzných podmínkách nezaopatřené děti.
Nevím proč jsem tuhle knihu přehlížela. Jasně, romány nečtu, ale tady toho bylo tolik. Detektivní zápletka, příroda, samota. Doporučuju.
Velmi silné, emotivní vyprávění. Doporučuji.