Kde raky spievajú
Delia Owens
Ako dlho si uchrániš srdce? Neuveriteľný príbeh o samote zúfalstve, odvahe prežiť, vytrvalosti, boji s predsudkami, ale aj o láske a nádeji. V pokojnom mestečku Barkley Cove na pobreží Severnej Karolíny dlhé roky kolujú strašidelné historky o Dievčati z močiara. Keď sa v roku 1969 pod požiarnou rozhľadňou objaví mŕtvola miestneho krásavca Chasea Andrewsa, obyvatelia mestečka z jeho vraždy hneď upodozrievajú Kyu Clarkovú, prezývanú Dievča z močiara. Vraj mala s Chaseom nejaké pletky a keď sa oženil s „dobrou partiou“, nedokázala sa cez to preniesť a siahla po pomste. V osudnú noc navyše zmizol prívesok s mušľou, ktorý Kya darovala Chaseovi a stále ho nosil na krku. Lenže Kya nie je taká, ako sa o nej hovorí. Je citlivá a inteligentná, roky žije v rozľahlom a ťažko prístupnom močiari odkázaná sama na seba a nazýva ho svojím domovom. Zbiera slávky, loví ryby, údi ich a vymieňa za iný tovar. Priatelí sa s čajkami a snaží sa žiť v súlade s prírodou. Od zvierat sa učí vyhýbať nebezpečenstvu, zaobstarávať si potravu a šikovne unikať pred tými, čo by ju chceli pripraviť o slobodu. V škole sa ukáže len jeden jediný raz – za prísľub dobrého jedla. Keď však zažije výsmech, šikanovanie a nepochopenie, zanevrie na všetkých a utiahne sa späť do chatrče v barinách. No aj v jej živote príde chvíľa, keď zatúži po spoločnosti ľudí, po láske a dotykoch. Jej nespútaná krása očarí dvoch mladých mužov z mestečka a Kya sa pomaly začne otvárať novému životu – keď sa zrazu stane čosi nepredstaviteľné. Román Kde raky spievajú je prekrásna óda na nedotknutý svet prírody, dojímavý príbeh o osamelom dospievaní mladej dievčiny a zároveň prípad záhadnej vraždy s prekvapujúcim koncom. Owensová nám pripomína, že detstvo nás formuje na celý život a príroda pred nami stále ukrýva tajomstvá – krásne a neraz aj kruté.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Príbeh o osamelosti ženského srdca v obklopení nedotknutej živej prírody močiara. Útrapy ktorými si hlavná hrdinka prešla, to množstvo ľudí čo ju opustilo a len pár povedalo zbohom ju presvedčili o tom, že ako človek nestojí za veľa. Pritom existovala najmenej jedna duša, ktora s ňou kompletne súznela, ale aj k nej (nim) viedla dlhá a krolomná cesta plná únikov a strachu.
Na druhej strane to bol príbeh plný slnečného jasu, radosti z poznávania okolitej prírody, s dotykom s ňou. Príbeh o nevyčerpateľnej zvedavosti a lásky, ktorý z detskej zábavky vyústil v skutočné povolanie.
Napínavé čítanie spojené s romantickým príbehom a doslova prírodopisným dokumentom, ktorého dej sa neodohráva na obrazovke, ale v našej hlave.
Odporúčam pre ľudí, ktorí podobne ako ja cítia naliehavú potrebu chrániť zraniteľnú prírodu.
Krasne, ale velice smutne. Pribeh byl dobre vystaveny, nechybelo napeti. Kniha me bavila.
Jedna z nejlepších knih jaké jsem kdy četla. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Krásně napsáno a příroda je tu dokonale vyobrazena v písmenkách.. Moc ráda se k ní vrátím
Na tuhle knihu musíte mít romantickou povahu, racionálně založený člověk zde bude trpět. První polovina knihy je celkem čtivá a vtáhne do děje, potom jsem se ale už docela trápila a knihu jsem dočetla jen z principu.
Naprostá nádhera. Kniha mě pohltila, s Kyou jsem dýchala, plakala, při soudním procesu mi bušilo srdce, jako kdybych tam seděla a držela palce nejlepší kamarádce. Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla.
Velice emotivní a působivý příběh opuštěného dítěte, které zažívá jedno zklamání za druhým a často zůstává "viset jako plachta, do níž právě přestal foukat vítr".
"Život ji skvěle naučil semlít své emoce a napěchovat je do skladovatelných rozměrů".
Osamělá Kya se učí žít bez rodiny, téměř bez přátel, svým osobitým způsobem, který si nelze nezamilovat, bojuje se svojí samotou, se svými pocity.
"Proč by ti zranění, ještě stále krvácející, měli nést břímě odpuštění"?
Pokud jste připraveni, na citovou jízdu, zařaďte jedničku. Pojedete z kopce do kopce, poznáte krásou divokou přírodu a jednu skvělou, obdivuhodnou holku, která vás vezme až tam, kde zpívají raci...
Kniha je to pěkná a hezky napsaná. Nicméně naprosto nereálná, ale pokud hledáte oddychovou knihu se sympatickou hlavní hrdinkou, která se neuvěřitelně popere s těžkým osudem, tak směle do ní. Třešničkou na dortu je nečekané rozuzlení.
Přidávám komentář ke knize až několik dní po dočtení, protože přesně takovou dobu jsem potřebovala na vstřebaní všeho toho krásna, co v téhle knize je. Miluju hlavní hrdinku, miluju tu úžasně popsanou krajinu Severní Karolíny, miluju celkově to, jakým se příběh ubíral směrem. Závěr mě vážně překvapil, neměla jsem nejmenší tušení...Je to jedna z knih, jejíž čtenáři se budou dělit na dva tábory - jedni ji budou milovat a druzí nenávidět a já to svým způsobem chápu, protože rozhodně nesedne každému. Nicméně přečtěte si ji, protože pokud budete patřit do tábora milovníků, tak vám dá opravdu hodně! Je to pohlazení na knihomolské dušičce.
Po mnoha nadsenych hodnocenich jsem ani ja neodolala. Ale bohuzel, jsem knihou zklamana. Napsana je ctive a popisy prirody jsou uchvatne. Co ale nemuzu prekousnout, je to, ze nam autorka jako skutecnost predklada moznost preziti osamele holcicky (maminka a sourozenci ji opustili, kdyz ji bylo sedm let, otec jen o neco pozdeji) v primitivni chate v bazinach. Fyzicky jeste tak mozna, i kdyz by to predpokladalo, ze nikdy nebyla nemocna, nemela zadny uraz ani ji treba nebolel zoubek, a ze vyzila z kukuricne mouky, musli a turinu bez nejakych naslednu na zdravi. Ale psychicky? Krome pratelskeho prodavace a jeho zeny v obchode s nikym cela leta nemluvila, do skoly nechodila. Teprve ve ctrnacti letech nasla kamarada, ktery ji naucil cist a prozradil ji, jake cislo prijde po 29. A hle, potom po kratkem case recituje basne a pujcuje si v knihovne ucebnice pro vysokoskolaky. Tenhle dil pribehu je pro me strasne neverohodny a naprosto mi zkazil dojem z celeho vypraveni. Ale tak mozna to mela byt pohadka.....
Knížka byla mojí první z roku 2021! Nicméně já tu jednu hvězdičku prostě ubírám. Neříkám, že ty pasáže byly krásné, ale na mě to bylo až moc snové a takové moc "happy". Zejména co se týká nepředpokládaného úspěchu hlavní hrdinky a neskutečné a trvající lásky Kyi a Tatea. Pokud se v knihách vyskytuje tak významný popis přírody (což je zde skutečně propracované, neříkám že ne), mám raději knihy s určitým mystickým realismem. Zahrnutí soudního procesu bylo pro mě trochu oživením. Ncméně bohužel se stalo přesně to, co se mi občas stává - z hodnocení zde jsem čekala nějakou velkou bombu, ale po zaklapnutí knihy jsem byla trochu v rozpacích, jestli jsem ji někde nepřehlédla.
Kde zpívají raci – tam, kde je příroda ještě divoká, nepoznamenaná… Už komentáře a recenze naznačovaly, že Kde zpívají raci nabídne jedinečný příběh. Takový, kde je hlavní postavou příroda – samotná divočina plná života, krásy a svých pravidel, která poskytne bezpečný úkryt i láskyplnou náruč všem tvorům, kteří se ji naučí vnímat, respektovat a chránit. Na stránkách románu se odvíjí jak bolestivý lidský příběh o ztrátě, potřebě milovat i umění věřit a odpouštět, tak příběh o houževnatosti a neuvěřitelné odvaze. Lidské společnosti plné malosti a lhostejnosti nastavuje zrcadlo přehlížená bažina, která malé opuštěné dívce poskytne domov. Přes všechny bolestivé momenty je ale Kde zpívají raci především o lásce ke všemu živému, k divoké přírodě a její neuvěřitelné rozmanitosti.
Zajimavy pribeh, trosku zase neco jineho,ale nevim jestli uplne uveritelny, kazdopadne docteno, ale cist ji znovu urcite nebudu.
Musím souhlasit s těmi ovacemi a upozornit, že za dost z toho může náš český překlad. To je úplný klenot. Překladatelka to vytahla na tu pomyslnou sestou úroveň a za tu jinou hranici. Zrovna u této knihy je to vidět snad ještě z dálky, ja jsem taky nevěřila vlastním očím když jsem viděla jak jota tentokrát vyloženě začarovala. Smekám. Přečetla jsem si na konci roku české vydání a musím změnit hodnocení, je to kniha bez diskuse absolutně dokonala, tón jakým lze u nas číst tomu úplně sedí a ušil tomu ještě lepší zaklady, vytvořil atmosféru a obrazce které jen tak z hlavy nevyženete.5 a víc z 5 :-) .
Vůbec se nedivím tomu obdivu, což mi v loni začátkem léta prislo divné, protože jsem jí četla v polštině, to jsem ten boom nechápala, teď ano. Děkuji za takové preklady a to nejen Jotě..
Příběh, který je silný a křehký zároveň, příběh o osamělosti a touze někam patřit, příběh skrývající romantickou linku i detektivní zápletku, příběh má zkrátka od každého něco a každý si v něm něco najde.
Určitě vám doporučuji, aby jste se taky vydali do bažin, do osamělého světa plného racků, mušlí a kukuřičné kaše, zkrátka až tam, kde zpívají raci.
Pro mě jedna z nejlepších letošních knížek
Jenom bych ráda upřesnila počet hvězd - ačkoliv to není vidět, je jich 6! Už když jsem četla anotaci, věděla jsem, že je to jeden z nejlepších literárních počinů tohoto roku. Poetická, citlivá a poutavá kniha, na kterou musíte neustále myslet, i když ji právě nečtete. Moje nadšení ovlivnil asi i překlad. Tolik odborných názvů, popisů přírody, hlavně mokřadů - jako bych se ocitla přímo v chatrči, na moři, v bažinách, v městečku. Naprosto úžasné! Autorka prostě dokonale vykreslila bezútěšnost, opuštěnost, samotu, naději a zoufalství a to vše bez zbytečného patosu, nebo sentimentu. Dokonalý román!!!! Nemám více superlativů, proto končím...
Krásná kniha, úplné pohlazení po duši. Život Kye byl krutý, ale taky krásný a plný, protože ho žila ve své milované bažině. Bála jsem se obsáhlých popisů přírody, ale autorka je napsala neuvěřitelně čtivým způsobem, takže ve výsledku jsem se dozvěděla mnoho o životě rozličných tvorů. Nemá smysl psát víc, čtenáři přede mnou to napsali jasně: kniha je to nádherná a stojí za to si ji přečíst.
Nemůžu jinak než dát holce z bažiny 5*. Je to knížka, která se moc pěkně čte, doslova vás hladí na duši a já se přiznám, byla jsem okouzlena. Žádné prázdné věty ani slova. Děj nebudu prozrazovat, prostě stojí za to si ji přečíst :o)
Něco tak zajímavého a krásného jsem dlouho nečetla. Autorka mne vtáhla do tamní krajiny, prostředí bažiny. Kya mne nadchla. Poznamenala jsem si z knihy pár vět a zejména tuto: Máma říkala, že ženy potřebují jedna druhou víc, než potřebují muže ...
Štítky knihy
vraždy zfilmováno příroda americká literatura dospívání tajemství člověk a příroda bažiny, mokřady, močály thrillery pro ženy Severní Karolína
Milý příběh s krásnou příchutí světa, kde bychom tak trochu chtěli žít skoro všichni, kde je ještě přirozený řád věcí, kde lidé ještě nesráží přírodu na kolena. Přesto by se tahle kniha nedostala asi ani do mých top 50. Na detektivku to mělo málo napětí a pokus vodit čtenáře za nos byl mosty trochu moc okatý. Na vyprávění o ženě, která prožil normální život "nenormálně", tedy ne podle konvencí, se to moc snažilo být detektivka. První polovina byla vysloveně rozvleklá a několikrát jsem to málem vzdala. Konec byl naopak hotový za pár stránek. Je to knížka, která slibuje úplné utonutí ve stránkách, bloudění světem, ze kterého nechcete odejít, a přesto to nějak pořád lehce sabotuje. Ve výsledku je můj pocit spíš rozpačitý. Přesto je to rozhodně originální dílko a čas strávený jeho čtením není ztracený.