Kde zpívají raci
Delia Owens
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447981/bmid_kde-zpivaji-raci-blU-447981.jpg
5
4776
4776
Celá dlouhá léta kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je roku 1969 objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže Kya vůbec není taková, jak se o ní povídá. Je to inteligentní a citlivá dívka. Žije odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov, jejími nejlepšími kamarády jsou racci a místo školy ji učí okolní příroda. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Její divoká krása okouzlí dva mladé muže z města a před Kyou se otevírá úplně nový život. Pak se však stane něco nepředstavitelného… Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že každý z nás podléhá úžasným tajemstvím přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
To bylo krásné čtení. Zpočátku nás kniha provází Kyiným dětstvím a celkově životem a odkrývá skutečnosti, které formovaly Kyinu osobnost. Tahle část byla docela smutná, ale zároveň jsem byla překvapená, jak se malá holka o sebe dokázala postarat. Druhá část knihy se věnuje vraždě a soudnímu líčení a to jsem už nemohla přestat číst, moc se mi líbila slovní přestřelka obhájců ohledně důkazů. V knize je spousta popisu přírody, ačkoli toho nejsem zrovna fanda, tady mi to vůbec nevadilo, naopak mi to velmi pomohlo si bažinu dokonale představit. Konec byl tak překvapivý, že jsem pak chvíli jen seděla a přemítala si to celé dokola. Tuto pohádku pro dospělé určitě doporučuju.
Ve zkratce - příběh o dívce, která zůstala sama.
Vyprávění mi přišlo hlavně ze začátku velmi smutné až depresivní. Avšak příběh skrývá především plno naděje. To jak se malá Kya naučila žít s tím, co jí osud nadělil, nenechala se zlomit a zvládla se o sebe postarat téměř sama v souladu s přírodou.
Konec je lehce šokující, přesto svým způsobem pochopitelný.
Za mě jedna velká pohádka pro dospělé. V reálném světě by Kya jistojistě dopadla podstatně hůř.
TO BYLO TÁÁÁÁK NÁDHERNÉ...
Příběh Cathrin (Kya) je opravdu jedinečný.
Všichni jí opustili a přesto nebyla sama.
Měla svou přírodu, svou bažinu.
Dokázala se naučit jak žít, lovit, nakupovat, prát, vařit téměř z ničeho, starat se o chatrč, obchodovat :-).
Krmila racky, běhala po pláži, sbírala ptačí pera.
Dokázala se radovat z krásy kolem sebe :-).
Zažila samotu, lásku, přátelství, první polibek, proměnu v ženu, ale bohužel i zklamání ...
Zažila opovržení, zavrhnutí společností, ale proč?
Proč jsou lidé tak zlí...
Měla jsem velkou radost, že se Kye naskytla příležitost využít znalosti přírody :-).
Neznám nikoho, kdo by dokázal takhle žít a naučit se sám tolik věcí.
Jednoho dne byl však nalezen mrtvý Chase - mladík z města.
Celým příběhem se prolínají části vyšetřování, závěr mě dost překvapil a ráda bych ještě další vysvětlení...
Na tuhle knihu nezapomenu :-)
Krásná kniha,. doporučuji. Velmi smutný příběh plný naděje. Dokázali bychom přežít a nebo alespoň pomoci??
(SPOILER) Úžasný příběh, z velké části smutný, ale našly se tam i hezké chvíle. Občas byly popisy až moc dlouhé a podrobné, na druhou stranu jsem si dokázala celý svět lépe představit a do příběhu se opravdu vcítit. Rozhodně ve mně zanechala hodně emocí. Chvílemi jsem nemohla ani číst na veřejnosti, protože se mi do očí tlačily slzy. Kniha není až tak dlouhá, ale i tak dokázala dokonale popsat Kyin život od začátku až do konce. Začátek jsem četla pomaleji, ale od soudního řízení jsem už knihu dočetla na jeden zátah. Konec byl nečekaný tak napůl (spíš jsem si myslela, že to bude Tate, nebo Skokan). Škoda, že tam nebyla jedna kapitola věnována i samotné vraždě. Obhajoba Kyi byla hodně důvěryhodná, takže mě docela zajímalo, jak se to celé vlastně odehrálo.
To bylo tak příjemné čtení. I když s pojednávalo o vraždě, bylo to takové jemné, ... Neumím to asi líp popsat, prostě klid a souznění s přírodou bylo cítit z každé stránky.
Poutavě napsaná knížka, kterou jsem přečetla jenom dechem. Bavilo mě prolínání dvou časových linek, které se časem propojí, bavilo mě to.
Už dlouho jsem tak silný příběh nečetla. Kniha mě naprosto pohltila a nedalo se přestat číst. U některých pasáží i slza ukápla.
Kyu poznáváme jako malou holčičku, kterou postupně opustí celá rodina. Celé roky živoří o samotě v bažině. Jak dospívá, tím více touží po přátelství, po lásce.
Knihu jsem si dávkovala, vracela se k zajímavým pasážím, byla jsem bosou Kyou krmící racky, měla jsem plné kapsy lastur a peříček, schovávala se před nevítanými návštěvníky.
Kniha je úžasná v oslavě přírody, ve sledování přerodu malé dívky v dospělou ženu se zklamáním, která život bohužel přináší.
Nádherná, bezchybná a nezapomutelná kniha. Ne, film opravdu raději nikdy nechci vidět. Chci si zachovat svoje představy o místě, hlavní hrdince i ostatních.
Od začátku, co jsem o knize slyšela, jsem si říkala, tu nebudu číst, to je zase marketingový tah, jak přilákat čtenáře. Sakra, proč mi to někdo zrovna u téhle knížky nevymluvil? K téhle knížce nemám co napsat, to si prostě musí každý přečíst sám. Jedna z nejhezčích knížek, co jsem kdy četla.
Od jejího vydání před třemi lety se z této knihy stala legenda, alespoň ve čtecích skupinách na Facebooku. Ať už chtěl někdo doporučit knihu dojemnou, napínavou, romantickou, odehrávající se v přírodě, se silnou hrdinkou, vždy se mezi tipy objevilo Kde zpívají raci. Kolem románu se pak vytvořila úplná magická aura, které jsem nakonec podlehla i já.
Všechno, co jsem vyjmenovala výše, v knize najdete. Přesto ve mně nevyvolala tolik pozitivních emocí jako v jiných čtenářích. Začátek je na mě víc rozvleklý než poetický, Kya je na mě moc divoká a její volba stranit se lidí je od mého světonázoru příliš odlišná. Moc mě bavila ta část se soudním přelíčením, byla jsem napnutá jako ten pomyslný provaz, který se Kye svíjel kolem krku, a hlavně jsem si přála, aby to nebyl Tate, pro mě nejsympatičtější postava knihy. Celá ta záležitost s verši Amandy Hamiltonové (mimochodem děsnými) mi přišla uhozená. A konec příliš zbrklý. Nicméně ráda se podívám, jak téma uchopili filmaři.
(Pro ty, kterým se příběh z bažiny líbil, mám jeden tip - sežeňte si pentalogii, jejíž první díl se jmenuje Rubínová zář. Je to takový young adult, jak se dnes říká, a odehrává se v komunitě Cajunů, kteří žijí v louisianských močálech a dosud si zachovali svou kulturu. Především první a poslední díl se tomu prostředí dost věnují a Gabrielle z Matného zlata se Kye v něčem i podobá... Dokonce bych doporučila začít právě od pátého dílu, který se vrací na úplný začátek celé rodinné ságy, a kdo čte popořadě, je ochuzen o překvapivé zvraty.)
Tak krásně a citlivě napsané, tolik emocí a pro mě neznámé prostředí, které je ale poměrně dobře popsané.
Kyu jsem obdivovala a fandila jí. V druhé polovině už jsem se nemohla odtrhnout od čtení...
A konec byl překvapivý.
Úžasné popisy. Autorka dokázala popsat místo a situace tak, že jste byli opravdu na tom místě, ale na druhou stranu popisy nebyly vůbec zdlouhavé a nudné. Přišlo mi, že jsem v bažině společně s Kyou. Úžasná práce.
Soudní proces také perfektně popsaný. Soudnictví v USA mě snad nikdy nepřestane udivovat (že nad osudem člověka může rozhodovat člověk bez vzdělání a klidně i člověk zaujatý).
Ihned po přečtení jsem si pustil film a i ten mohu vřele doporučit.
Jo a vrah? To pro mě bylo opravdu překvapení!
Kde zpívají raci
Od knihy jsem měl větší očekávání vzhledem ke spoustě pozitivních recenzí.