Kde zpívají raci
Delia Owens
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447981/bmid_kde-zpivaji-raci-blU-447981.jpg
5
4752
4752
Celá dlouhá léta kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je roku 1969 objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže Kya vůbec není taková, jak se o ní povídá. Je to inteligentní a citlivá dívka. Žije odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov, jejími nejlepšími kamarády jsou racci a místo školy ji učí okolní příroda. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Její divoká krása okouzlí dva mladé muže z města a před Kyou se otevírá úplně nový život. Pak se však stane něco nepředstavitelného… Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že každý z nás podléhá úžasným tajemstvím přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
To bylo tak příjemné čtení. I když s pojednávalo o vraždě, bylo to takové jemné, ... Neumím to asi líp popsat, prostě klid a souznění s přírodou bylo cítit z každé stránky.
Poutavě napsaná knížka, kterou jsem přečetla jenom dechem. Bavilo mě prolínání dvou časových linek, které se časem propojí, bavilo mě to.
Už dlouho jsem tak silný příběh nečetla. Kniha mě naprosto pohltila a nedalo se přestat číst. U některých pasáží i slza ukápla.
Kyu poznáváme jako malou holčičku, kterou postupně opustí celá rodina. Celé roky živoří o samotě v bažině. Jak dospívá, tím více touží po přátelství, po lásce.
Knihu jsem si dávkovala, vracela se k zajímavým pasážím, byla jsem bosou Kyou krmící racky, měla jsem plné kapsy lastur a peříček, schovávala se před nevítanými návštěvníky.
Kniha je úžasná v oslavě přírody, ve sledování přerodu malé dívky v dospělou ženu se zklamáním, která život bohužel přináší.
Nádherná, bezchybná a nezapomutelná kniha. Ne, film opravdu raději nikdy nechci vidět. Chci si zachovat svoje představy o místě, hlavní hrdince i ostatních.
Od začátku, co jsem o knize slyšela, jsem si říkala, tu nebudu číst, to je zase marketingový tah, jak přilákat čtenáře. Sakra, proč mi to někdo zrovna u téhle knížky nevymluvil? K téhle knížce nemám co napsat, to si prostě musí každý přečíst sám. Jedna z nejhezčích knížek, co jsem kdy četla.
Od jejího vydání před třemi lety se z této knihy stala legenda, alespoň ve čtecích skupinách na Facebooku. Ať už chtěl někdo doporučit knihu dojemnou, napínavou, romantickou, odehrávající se v přírodě, se silnou hrdinkou, vždy se mezi tipy objevilo Kde zpívají raci. Kolem románu se pak vytvořila úplná magická aura, které jsem nakonec podlehla i já.
Všechno, co jsem vyjmenovala výše, v knize najdete. Přesto ve mně nevyvolala tolik pozitivních emocí jako v jiných čtenářích. Začátek je na mě víc rozvleklý než poetický, Kya je na mě moc divoká a její volba stranit se lidí je od mého světonázoru příliš odlišná. Moc mě bavila ta část se soudním přelíčením, byla jsem napnutá jako ten pomyslný provaz, který se Kye svíjel kolem krku, a hlavně jsem si přála, aby to nebyl Tate, pro mě nejsympatičtější postava knihy. Celá ta záležitost s verši Amandy Hamiltonové (mimochodem děsnými) mi přišla uhozená. A konec příliš zbrklý. Nicméně ráda se podívám, jak téma uchopili filmaři.
(Pro ty, kterým se příběh z bažiny líbil, mám jeden tip - sežeňte si pentalogii, jejíž první díl se jmenuje Rubínová zář. Je to takový young adult, jak se dnes říká, a odehrává se v komunitě Cajunů, kteří žijí v louisianských močálech a dosud si zachovali svou kulturu. Především první a poslední díl se tomu prostředí dost věnují a Gabrielle z Matného zlata se Kye v něčem i podobá... Dokonce bych doporučila začít právě od pátého dílu, který se vrací na úplný začátek celé rodinné ságy, a kdo čte popořadě, je ochuzen o překvapivé zvraty.)
Tak krásně a citlivě napsané, tolik emocí a pro mě neznámé prostředí, které je ale poměrně dobře popsané.
Kyu jsem obdivovala a fandila jí. V druhé polovině už jsem se nemohla odtrhnout od čtení...
A konec byl překvapivý.
Úžasné popisy. Autorka dokázala popsat místo a situace tak, že jste byli opravdu na tom místě, ale na druhou stranu popisy nebyly vůbec zdlouhavé a nudné. Přišlo mi, že jsem v bažině společně s Kyou. Úžasná práce.
Soudní proces také perfektně popsaný. Soudnictví v USA mě snad nikdy nepřestane udivovat (že nad osudem člověka může rozhodovat člověk bez vzdělání a klidně i člověk zaujatý).
Ihned po přečtení jsem si pustil film a i ten mohu vřele doporučit.
Jo a vrah? To pro mě bylo opravdu překvapení!
Krásný vztah člověka k přírodě versus špatná zkušenost s lidmi v jednom. Život v mokřadech není pro každého, ale silná osobnost hrdinky je obrovská. Holčina, která se odmala musí spolehnout vždy jenom sama na sebe, se škaredě zklame v důvěře k druhé osobě. Fatální následky čtivého příběhu jsou jenom důsledkem malichernosti lidí, kteří nevěří někomu kdo je trochu odlišný, byť jedinečný.
Dávám plný počet, přestože některé pasáže jsou hůře uvěřitelné. Co je popsáno naopak zcela reálně jsou emoce opuštění, strachu a lásky, které nutí k zamyšlení.
Celkový dojem chvílemi malinko ujíždí do laciného románu, ale dílo má i silná místa a je zajímavé. Zejména zachycením poměrně nezromantizovane podstaty přírody a pro jakousi inspiraci z ní, pro svou vlastní přirozenost a sílu osobnosti.
Velmi depresivní čtení - mix sociálního dramatu a krimi. Příběh "holky z bažin" je čtenáři odkrýván postupně a zvlášť první polovina knihy na mě byla až příliš poetická. V druhé půlce kniha ale popadne dech - rozbíhá se vyšetřování podivného umrtí a zároveň se dozvídáme více o historii Kyiny rodiny. Finále skvěle uzavírá celý příběh.
P. S. Viděl jsem trailer na stejnojmený film a velmi mě pobavilo, jak je ve všech záběrech Kya vždy perfektně učesaná, nalíčená a ve skvěle padnoucím čistém oblečení. Hollywood při adaptaci opět nezklamal.
(SPOILER)
Tak moc jsem se na tuto knihu těšila a doufala, že z ní budu stejně nadšená jako všichni, kdo knihu recenzovali a doporučovali. Bohužel..
Více než polovina knihy mě moc nebavila. O čem to vlastně bylo? O tom jak holčička Kya měla bídný život a jak se celou dobu před něčím / někým skrývala.
Kniha mě začala bavit až když byla Kya podezřelá z vzaždy Chase. Možná jsem nemocná "povoláním", protože studuji trestní právo, ale doopravdy až v tento moment jsem knihu začala hltat a viděla v ní to nadšení, co ostatní. Bohužel to byla ale poslení čtvrtina knihy.
Konec jsem čekala i nečekala ~ měla jsem dvě teorie: první byla ta, že to doopravdy udělala Kya a druhá ta, že to udělal Tate.
I když mě kniha tolik nezaujala, tak i tak se chystám podívat na film. Třeba v něm najdu větší krásu než jsem shledala v knize.
(SPOILER)
Ja se tedy úplně nepripojim k oslavným recenzim. Vnímám ten potenciál knihy, nádherně a poeticky popsané prostředí a příroda, ale přijde mi to celé krapet pritažene za vlasy. Že by se o holku z bažiny prali hned dva hezouni z města? V 60 letech v Americe? No nevím.
Dlouho mi i trvalo, než jsem se začetla, bylo to celé tak nějak utahané, asi jsem čekala víc.
Konec ale musim říct, že se mi líbil, že vlastně měl šerif celou dobu pravdu a já jsem si při čtení říkala, jak je zaujatej. Protože jedna věc je život v osamění, ale život ve strachu, to je něco úplně jiného.
Vraj slzy čistia a chránia oči. Po tejto knihe mám "vyčistené" minimálne na 2 životy .
Kde zpívají raci
(SPOILER) Úžasný příběh, z velké části smutný, ale našly se tam i hezké chvíle. Občas byly popisy až moc dlouhé a podrobné, na druhou stranu jsem si dokázala celý svět lépe představit a do příběhu se opravdu vcítit. Rozhodně ve mně zanechala hodně emocí. Chvílemi jsem nemohla ani číst na veřejnosti, protože se mi do očí tlačily slzy. Kniha není až tak dlouhá, ale i tak dokázala dokonale popsat Kyin život od začátku až do konce. Začátek jsem četla pomaleji, ale od soudního řízení jsem už knihu dočetla na jeden zátah. Konec byl nečekaný tak napůl (spíš jsem si myslela, že to bude Tate, nebo Skokan). Škoda, že tam nebyla jedna kapitola věnována i samotné vraždě. Obhajoba Kyi byla hodně důvěryhodná, takže mě docela zajímalo, jak se to celé vlastně odehrálo.