Kde zpívají raci
Delia Owens
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456192/bmid_kde-raky-spievaju-pXI-456192.jpg
5
4617
4617
Celá dlouhá léta kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je roku 1969 objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže Kya vůbec není taková, jak se o ní povídá. Je to inteligentní a citlivá dívka. Žije odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov, jejími nejlepšími kamarády jsou racci a místo školy ji učí okolní příroda. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Její divoká krása okouzlí dva mladé muže z města a před Kyou se otevírá úplně nový život. Pak se však stane něco nepředstavitelného… Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že každý z nás podléhá úžasným tajemstvím přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
Jota
Originální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
Kde zpívají raci: Příběh přírody, samoty a tajemství
Místo, kde příroda mluví vlastním jazykem a racci jsou vašimi jedinými společníky. Takový je svět Kyi Clarkové, hlavní hrdinky knihy Kde zpívají raci, která vás vezme na neobyčejnou cestu plnou krás, tajemství a emocí.
Tahle kniha je úžasnou směsici dobrodružství, detektivky a hlubokého ponoru do lidské duše. Na jejích stránkách se setkáváme s Kyou, dívkou z bažin, o které kolují v městečku Barkley Cove strašidelné pověsti. Jenže je Kya opravdu taková, jak ji líčí drby? Nebo je to jen křehká a citlivá duše, která našla domov tam, kde by ho většina z nás hledat ani nenapadla?
Kde zpívají raci nabízí něco pro každého. Milujete příběhy o přežití? Kya se dokázala postarat sama o sebe, a to nejen fyzicky, ale i emocionálně, což je samo o sobě fascinující. Hledáte detektivku? Záhada vraždy Chase Andrewse vás nenechá vydechnout, dokud nezjistíte pravdu. A pokud si užíváte krásné popisy přírody a příběhy o hledání lásky, i tady si přijdete na své.
Tahle kniha vás vezme na místo, kde se civilizace mísí s divočinou a kde každý strom, pták nebo vlna má svůj příběh. Delia Owensová v ní prokazuje svůj úžasný dar – psát o přírodě tak, že cítíte vůni bažin, slyšíte šumění větru a téměř vidíte racčí křídla na obzoru.
Pro koho je kniha určena?
– Pro milovníky dobrodružství a tajemství, kteří ocení napínavý příběh s nečekanými zvraty.
– Pro ty, kdo rádi sledují vývoj postavy, jež se z outsidera stává hrdinkou svého vlastního života.
– Pro všechny, kdo hledají hluboký příběh o samotě, lásce a přežití.
Nejvíc na knize oceňuji, jak krásně a přirozeně autorka propojuje životní témata, jako je důvěra, rodina, lidské předsudky, ale i otázka přežití v drsných podmínkách. A právě díky tomu Kde zpívají raci přesahuje žánrové škatulky.
Delia Owensová vytvořila román, který vás vezme za srdce a donutí vás přemýšlet o světě kolem vás i o sobě samých. A pokud vás láká číst příběh, který vás nejen pobaví, ale i něčemu naučí, je tahle kniha přesně pro vás.
Tak co říkáte, vydáte se s Kyou do bažin, kde raci zpívají, a odhalíte jejich tajemství?
Nádherný příběh, úžasná zápletka, skvostný popis přírody. Perfektní kniha. Doporučuji!!!
Neskutečně napsaný přírodovědný román s detektivní zápletkou a okořeněný láskou nejen k přírodě! Já teda v knize našla vše! Kniha mě vtáhla do děje, na místa v bažině a nejen tam, nedokázala jsem se odtrhnout.
Řekla bych, že nejlepší kniha, kterou jsem letos četla a možná i ze všech mých zatím prečtených. Vřele všem doporučuji!
Na knihu som dostala veľa odporúčaní, preto som čakala niečo wau. Nedočkala som sa. Námet bol pekný, ale pre mňa až príliš veľká rozprávka. Bojovala som. Dočítala som asi len zo zvedavosti, či sa splní môj predpoklad záveru.
Celá dlouhá léta kolují po městečku fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Tohle se Delii Owensové skutečně povedlo!
Tak tohle vůbec nebylo pohodové čtení... Tento příběh ve mě rezonuje a ještě dlouhou bude.
Neskutečně dojemný příběh. Ráda čtu, ale nikdy se mi nestalo, že bych knihu tak prožívala, ale tady i slza ukápla. Číst pak soudní líčení bylo náročné, trýznivé a napínavé, jakoby to člověk sám prožíval. Rozhodně 100/10
Jemný příběh, který je ta silný a plný emocí, že vás nenechá chladnými.
Konec mě překvapil. Určitě stojí za přečtení.
Tuhle knihu jsem nečetla, ale prožívala spolu s hlavní postavou. Krásný příběh plný emocí, popisů přírody a pro mě překvapivým koncem.
Tahle knížka se mi dostala do ruky úplně náhodou, takže jsem k ní přistupovala prakticky bez očekávání. Od prvních stránek mě ale příběh chytil a už nepustil. Intenzivní čtenářský zážitek, který ve mně ještě dlouho bude rezonovat.
(SPOILER)
Před časem jsem měla náladu na oddechový film, hledala jsem na Netflixu, a zaujal mě ten s názvem Kde zpívají raci. Líbila se mi anotace a ten zvláštní název mi pořád nešel z hlavy. Film se mi moc líbil, byl plný krásných záběrů přírody, dvě hodiny utekly jako voda a mělo to velmi překvapivý závěr. Až po shlédnutí jsem zjistila, že je film natočený podle knižní předlohy Delie Owensové. Než se ke mně ale kniha dostala, uplynulo dost času a některé detaily jsem pozapomněla. A navíc, film není totéž co kniha.
Zprvu mi trochu dělalo problémy začíst se, možná proto, že jsem už věděla co mě čeká. Ale v momentě kdy se začnou střídat kapitoly ze soudního procesu s těmi, ve kterých Kya vypráví svůj příběh, je to čtivé a napínavé. Občas se mi hůř četly popisy prostředí, hlavně na začátku knihy.
Kyu jsem si oblíbila, obdivovala jsem ji, ať už kvůli tomu, že dokázala sama přežít v bažině, že se sama o sebe dokázala postarat už od útlého věku, že si dokázala vydělat peníze na přežití sběrem mušlí nebo za její znalosti mokřadů, ptáků a dalších živočichů. Měla štěstí, že poznala Tatea, Skokana a jeho ženu Mabel (a posléze i Toma Miltona). Bez nich by bylo přežívání v bažině o dost těžší, ne-li nemožné. Tatea jsem měla moc ráda, jen mě zklamal tím, že se za Kyou nevrátil jak slíbil, bez jediného slova ji opustil, člověka, který byl pořád sám nechal napospas další osamělosti. Předsudky lidí z městečka Barkley Cove byly smutné…a když jsem četla větu „Protože lidé na živočichy v mušlích často zapomínají.“ (str.201) evokovalo mi to právě holku z bažiny, připomínala mi přesně toho živočicha, na kterého se zapomíná. Sympatický mi byl i Tateův otec, Mořan. „Tate vzpomínal na otcovu definici muže: pláče beze studu, čte poezii srdcem, v duši mu zní opera a udělá všechno, co může, aby ochránil ženu.“ (str.331) Otec Kyi byl hrozný, bojoval se svými démony, ale neměla to odnášet jeho žena s dětmi. Byla jsem ráda, že se po letech Kya opět potkala s bratrem Jodiem, škoda, že už neměla šanci potkat se znovu se svou maminkou. Alespoň jí po ní zbyly obrazy, ráda bych viděla ten, na kterém je malá Kya s Tatem. A ráda bych si prohlédla knihy spisovatelky a přírodovědkyně Catherine Danielle Clarkové, holky z bažiny. Snad i věřím, že Chase Andrews mohl Kyu milovat. Je tam ovšem jedno velké ALE…pozor na světlušky.
Doporučuji knihu k přečtení, i film k shlédnutí (pustila jsem si ho podruhé když jsem knihu dočítala).
„Co tím myslíš, kde zpívaj raci? Máma to taky říkávala.“ Kya si vzpomněla, jak ji máma vždy povzbuzovala, aby prozkoumala bažinu: „Jdi, co nejdál to půjde. Až támhle do dálky, kde zpívají raci.“
„To znamená jenom daleko v divočině, kde se divoká havěť ještě pořád chová jako divoká.“ (str.107)
Příběh Kyi byl tak smutný, že mi trhal duši... Příběh byl krásný, láska k přírodě
i Kyi "výchova přírodou" , příběh byl napínavý, konec nečekaný, ale kniha jako taková, byla na můj vkus místy moc rozvláčná. Nemám ráda sáhodlouhé popisování, to mě nudilo... Musím říct, že film se mi líbil víc, zvlášť za předpokladu, že jsem pak nějaké části doplnila knihou... Závěr překvapil, ale nakonec vlastně vůbec ne...
Byť měla kniha hodnocení 90%, moc jsem od ní nečekala. Ale tentokrát jsem se pletla. Příběh je nepředvídatelný, krásný a smutný zároveň, moc se mi líbily pasáže o bažině i vykreslení postav a míst, ve kterých se příběh odehrává. Fantazie mi mohla jet na plné obrátky. Už dlouho se mi nestalo, abych se nemohla od knihy odtrhnout, abych věděla jak skončí.
Nádherná dojemná kniha o přírodě, úžasný příběh... nejlepší co jsem za poslední dobu četla...
Tak jo, vydal jsem se mimo svoji komfortní zónu a nechal se přemluvit naší paní knihovnicí, abych si přečetl tuhle knihu. No a jak se dalo asi tak nějak čekat, kniha se mi fakt líbila a skvěle se četla. Navíc bych řekl, že to není prvoplánově čtení výlučně pro ženské publikum, já za sebe jsem byl spokojený a závěr mě docela překvapil. Pět stars jak vymalovaných a velké doporučení! :)))
Kde zpívají raci je moc hezký román. Ústředním tématem je soud s dívkou obviněnou z vraždy, která vyrůstá sama na okraji společnosti. A tak se soudní líčení stává zároveň i soudem o tom, zda někoho odstoudíme na základě důkazů a nebo na základě toho, jak je vnímaný ve společnosti.
Osobně si myslím, že se jedná o moc hezky odvyprávěný příběh. Autorka velmi dobře vystihla pocity, které prožívá hlavní hrdinka. Hodně se mi také líbila závěrečná pointa, protože dávala smysl a přitom působila věrohodně.
Kde zpívají raci považuji za velmi kvalitní román. Oceňuji zejména prolnutí soudního procesu s morálně sociálním dilematem. Jednoho dne se k této knize moc rád vrátím, protože mne hluboce oslovila. Knihu bych doporučil čtenářům, kteří mají rádi silné lidské příběhy. Dávám plný počet hvězd.
P.S. Podle románu byl rovněž natočen stejnojmenný film. Zajímavostí je, že do role hlavní hrdinky byla obsazena Daisy Edgar-Jones. Tuto herečku můžete znát se seriálu Normální lidi, kde rovněž ztvárnila roli lehce nespolečenské dívky. :-)
Krásná kniha, krásný příběh, krásné prostředí. Knížka se četla sama. Moc mě bavily detaily o bažinách, prakticky nic jsem o nich nevěděla, takže mě tohle prostředí zaujalo. Upřímně jsem vůbec nečekala takový konec.
Výrazné pokusy o romantiku smíchané s biologickými pojmy na mě působily jako kostrbatý a neumělý mix. Z psychologie postav bylo hrozně znát, že knihu napsala žena. Místy až červená knihovna. Působilo to na mě celé nepřirozeně.
Netřeba dlouhých komentářů, které stejně skoro nikdo nečte. Tohle je literární skvost - nádherné popisy přírody, vyrovnání se se samotou, hledání důvěry v ostatní, detektivní zápletka vinoucí se od samého začátku k úplnému konci. Anotace nelže, tohle prostě chcete číst.