Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Jeden z nejpopulárnějších amerických poválečných románů od klasika moderní literatury. Příběh vyprávěný sedmnáctiletým Holdenem Caufieldem je vlastně popisem necelých tří dnů jeho cesty domů (po opuštění přípravky v Pencey) předvánočním New Yorkem, kdy se Holden konfrontuje s řadou lidí (spolužáci, venkovanky ze Seattlu, prostitutka a její pasák, rodiče, učitel...). Více než putováním prostorem je tato cesta však spíše putováním od nevinnosti k vědoucnosti, od sebeneznalosti k sebeuvědomění, od izolace k pocitu sounáležitosti s okolním světem. Černý humor, jímž je tento svět nazírán, je jednou ze zbraní proti němu: člověka, který není schopen se světu smát, brzy jeho zoufalství zahubí...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
The Catcher in The Rye, 1951
více info...
Přidat komentář
Jak už zde někteří psali, také moc nechápu tak vysoké hodnocení. Knížka mi nepřipadá ničím příliš výjimečná. Dokonce jsem ji už už chtěla odložit, ale pak mě zaujala kapitola se Sallynou. A říkala jsem si, že to třeba už bude lepší, ale ono zase nic... Ještě bych vyzdvihla rozhovor s profesorem Antolinim, ale to je tak všechno.
Kdysi jsem četla, ač ve správném období (puberta), byla to nuda. Možná se s tím ztotožní někteří pánové, možná kniha ve své době způsobila pohoršení a tak se stala tak známou, nevím. Naštěstí to není dlouhé.
Nechápu proč podle této knihy byl zabit John Lennon.. Vážně mě zajímá kde se v knize ztotožňuje Mark Chapman s Holdenem Caulfieldem. Nějaké návrhy??
Veľmi zvláštna vec. Knižku som otvárala napätá, zatvárala mierne znechutená. bol to jeho zámer? možno, hlavná postava ma neuveriteľne vytáčala počas celého príbehu, no zároveň som si na ňu tak zvykla, že mi začala chýbať, keď som knihu zavrela. nemal mi kto niečo skritizovať. :)
Trochu mi uniká "velkolepost tohoto díla", nicméně po druhém čtení jsem měla z celé knihy lepší dojem. Nicméně se musím přiznat, že mi furt ta úžasnost stále uniká. A Holden je hrozně nepříjemná postava, mít možnost, tak mu nafackuju!
Koukám, že na knížku jsou docela rozporuplné reakce, nedivím se:) No mě celkem zaujala, více jsem o tom napsal tu http://blog.vejnar.com/kdo-chyta-v-zite.htm - Kniha inspirující k vraždě Johna Lennona?
O čem, že to bylo???
Obdivuji všechny, kteří se tváří, že knihu pochopili...chtěla bych být jedním z vás, lidi!
Příjemná oddechová záležitost. Holdena si po pár větách zamilujete, ať už pro jeho roztomilou zabedněnost, či pro jeho "To by mě umrtvilo".
I podruhé mě maximálně bavila a v podstatě i duševně uklidnila svou bezprostředností :)
Tato kniha mě hold za srdce nechytla. Snažila jsem se jí "ostopéro" prokousat k nějaké zápletce nebo zvratu, který se bohužel nekonal.
Pre mňa absolútne nepochopiteľný úspech knihy, prežívala som takmer gigantickú nudu pri čítaní...Ktosi mi raz povedal, že ak sa mi kniha nepáči, tak som mala bezproblémové dospievanie...
Podle mě se jedná o kniha, které buď vůbec nerozumím nebo je naprosto bez děje. Nebo možná obojí? Tak či tak jsem ji četla jen jednou a vůbec mě nezaujala.
Po poměrně vysokých očekáváních jsem byl hodně zklamán. Mnoho lidí mi tuto knihu doporučovalo, nicméně jsem očekával něco jiného, než příběh sedmnáctiletého floutka, který na všechno kašle, všichni jsou na něj zlí a jen mu křivdí. Tak nevím, kde se stala chyba :). Dvě hvězdičky za symboliku a Phoebulku. Holdena bych chytl pod krkem a zatřepal s ním, ať se probere :).
Vpodstatě to nemá příběh, téměř nic se tam neděje, má to jen 150 stran, ale stejně se tam dozvíte víc životních mouder než v mnohých rozsáhlých epopejích. Navíc vše dostáváte zabaleno mezi řádky žargonu mírumilovného intelektuálního rošťáka, jehož touhu po užitečnosti nedokáže prospěchářská společnost ukojit. Salinger psal knihu 10 let a jde to vidět. 90%
Začínám mít dojem, že jsem asi četla něco jiného. Musím přiznat, že tato kniha mě moc nenadchla a neoslovila. Možná jsem ji nečetla ve správném věku či době, nevím. Ale s Holdenem jsem si vážně nesedla. Jen těžko se mi chápe, proč ji mnozí mají tak rádi, můj kamarád o ní básní kde může, ale to já nejspíš nikdy nepochopím...
Ohledně důvodu knížky, který donutil Marka Chapmana k vraždě J. Lennona - můj názor je asi takový, že je to pouhá historka k lepšímu prodeji, jelikož nic nenapovídá vražednýmu důvodu, ale ke knížce.
Dokonalá, zábavná, obzorující a jeden z nejskvělejších literárních zážitků, který vás nepřestane bavit.
Holden, který používá stále dokola vtipné hlášky u kterých se člověk vážně nasměje a který vám taky ukazuje myšlenky a chování klasického puberťáka, pročež je kniha ideálně dělaná pro kluky toho věku.
Jak by řekl Holden - Tohle mě umrtvilo. Vážně hlína a to na beton.
Prvú polku tejto knihy som viac rodila ako čítala, pretože som si za každou stránkou musela dať aspoň dňový oddych, inak by som asi knihu roztrhala v zuboch, zdalo sa mi, že Holden je asi taký múdry ako ja som odborník na pestovanie paradajok a predovšetkým rebel bez motívu, bez nejakých vnútorných pohnútok, dilem a plný predsudkov a jak mi liezlo na nervy to jeho ako je každý hlúpy ( asi len on je nejaká Anežka Svatá alebo čo) na čo som si začala vnútorne argumentovať, že má ešte len °16 a každý máva sem-tam elitárske myšlienky, lenže na druhej strane nepotrebujem čítať o povýšeneckom sopliakovi a ak by som si chcela čítať neustály pičing na všetko naokolo, stačí si začať viesť denník, že ano...naah ale druhá polka začala aspoň trošku zabŕdať do hlbších vôd a ja som ho nejak odobrila toho Holdena ... na konci už som ho mala aj rada ... lenže to nič nemení na tom, že ma zo začiatku kniha určitým spôsobom urazila, hlavne v predstave rebela, ktorú vykresľuje
a po nejakom čase už viem pomenovať, čo ma urazilo...príbeh na mňa pôsobí akoby rebélia bola niečo zlé , čo treba odstrániť a rebeli sú vlastne len citovo nezrelí jedinci, ktorým treba kúsok lásky, pohladenia a oni sa postupne vplyvom dobrej spoločnosti unormalizujú a zaradia ako plnohodnotní občania...paráda
Tohle mě bralo. Neříkám, že to je nějaký fascinující příběh, ale způsob jaký Holden vnímá svět je docela podobný tomu mému. A nemyslím, že je to jenom stejným věkem. Chápu však, že Salingerův styl psaní může někoho rozčilovat, mně ale připadal nejvhodnější možný k tomu příběhu. Vůbec mi celá knížka přijde hrozně dobře napsaná, zároveň způsobem, který je zcela výjimečný. Nezapomenutelný zážitek.
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapceAutorovy další knížky
1960 | Kdo chytá v žitě |
1971 | Devět povídek |
1987 | Franny a Zooey |
1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
My dneska asi těžko pochopíme, proč byla knížka po svém vydání v nekolika zemích a amerických školách zakázaná. Snad proto, že v ní mladý člověk nesouhlasí s falešným světem dospělých a používá nevhodnou / vulgární mluvu.
Je asi potřeba si uvědomit, jak vypadaly 50. léta v USA. Elvise taky považovali za "mravokazce" (nebo jak to nazvat), když vystupoval na pódiu. Dnešním mladým už to ale taky nic neřekne. Vy, co nechápete tak vysoké hodnocení, nic si z toho nedělejte. Třeba na to jednou přijdete.
A co se týká Chapmana. Když zastřelil Lennona, našli ho, jak si z téhle knížky čte. Když si přečtete na Wikipedii (AJ) odstavec o motivaci a mentálním zdraví, zjistíte, že Chapman neměl jednoduchý dětství - jeho rodiče se hádali, ostatní se k němu nechovali s úctou atd. - jako k Holdenovi. Informací je dost, stačí jen hledat a udělat si názor sám.