• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jerome David Salinger

Kdo chytá v žitě

„Tak tohle mě opravdu nebavilo, zde jsem se netrefila. Kniha o ničem.“
— Romča418

---

Kdo chytá v žitě

„Mě ta kniha vůbec nezaujala. Samozřejmě je fajn, že je psána velmi nevšedním a neotřelým způsobem, ale to je tak všechno. Děj nudný a ten vypravěč mi byl naprosto nesympatický. Přišel mi jako sebestředný sobec a ignorant.“... celý text
— lukas5373

---

Kdo chytá v žitě

„Asi jsem to přečetl o něco později v životě, než je zamýšlený věk čtenáře pro tuto knihu. Tedy jestli vůbec něco jako zamýšlený věk čtenáře existuje. Úplně to nebyla moje krevní skupina a nemám v úmyslu pokoušet se o hlubší úvahy, napsáno toho bylo mraky. Je to zvláštním způsobem humorné, možná černohumorné, psáno odlehčeným stylem, čte se to dobře, nicméně je znát, že od napsání uplynulo již hodně let – slovník je dnes úsměvný. Příběh je jednoduchý a představuje sondu do chlapeckého dospívání, rebelství vůči společnosti, ale zároveň je též výrazem obavy z absolutní nejistoty dospělého života, tak jak je vnímána pohledem šestnáctiletého kluka. Text je plný úvah, myšlenek a vnitřních monologů protagonisty, mnohé jsou zcela přenositelné do dnešní doby. Čtenář má možnost nahlédnout dovnitř mysli mladého muže na prahu dospělosti, na jeho niterné úvahy, přání, tužby, myšlenky a představy. Protagonista je na první pohled otravný, doslova „na zabití“, s tím jsem měl s postupujícím dějem největší problém. Všechno je „deprimující“, všichni jsou „stupidní“, „otravní“, nelze nevidět klasické pubertální buřičství maskující reálné obavy z budoucnosti. Dnes nic mimořádného, v padesátých letech minulého století blesk z čistého nebe. Skrytým motivem je pak hlubší deprese z brutální životní nejistoty a uvědomění si tíhy odpovědnosti, postupně přerůstající protagonistovi přes hlavu ve formě silně depresivních myšlenek. Kromě tohoto silně psychologického prvku byl pro mě nejzajímavější ten celkový výlet do předvánočního New Yorku na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Výlet do tehdejší společnosti, podobné, přesto o tolik jiné, než je ta dnešní.“... celý text
— thorir

---

---

Kdo chytá v žitě

„Krásný psychologický román o tom, co si vlastně počít se svým životem. Chápu, proč je tato kniha často neuchopitelná a vyprávění Holdena se může zdát i zmatečné, neb tato kniha nepředává své poselství vysloveně natištěné v knize, ale vyzývá svého čtenáře se zamyslet nad skrytým významem slov. Já jsem si po přečtení této knihy odnesla, že život je o vlastních rozhodnutích. Ano, každý den se potýkame s okolními vlivy jenž mají dopad na náš život, ovšem je jen na nás jak moc se necháme okolními vlivy unést. Je důležité svůj život uchopit a přestat se vymlouvat na druhé, neb jen vy určujete co vás může deprimovat či naopak učinit šťastným. Je jednoduché, jak naznačuje Holden, odejít na západ, a izolovat se od okolního světa uprostřed lesa, ovšem dá se tomu pak říkat žití. Zkrátka někdy to co je jednoduché, neznamená že je taky správné. Je důležité v sobě najít vnitřní sílu žít, a ne jen proplouvat životem a vydávat se na pospas okolním živlům. A pro mě, přesně o tom tahle kniha je.“... celý text
— deniha

---

Kdo chytá v žitě

„Jestli chcete co vědět, já nevím, co si o tom myslím. Asi tak do poloviny knihy jsem myslela, že Holdenovi je asi tak dvanáct let (no opravdu se tak choval!), a snažila jsem se rozluštit smysl týhle knihy. Nechápu ho. Všechno se seběhlo během asi tří, čtyř dnů, vzpomínky, telefonování, momenty ze života Phoebulky, alkohol, cigarety, nějaká k**va.. a chlapec, kterýho vyhodili z několika škol, kterej asi moc moudrosti nepobral, potácí se svým životem, je ze všeho deprimovanej.. Četlo se to lehce, to jo.. ale byla to asi úplná ztráta času.“... celý text
— JointlieKat94