Kdo maže, ten jede
Marie Rejfová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456003/bmid_kdo-maze-ten-jede-B5G-456003.jpg
4
270
270
Josefína Divíšková série
< 4. díl >
Dva dny ve mlýně odříznutém sněhovou vánicí od okolního světa se mohou ze začátku jevit jako příjemně strávený víkend. Zvlášť když jeho majitel – bohatý podnikatel Kryštof Oplt – chystá večírek.
Přidat komentář
Příběh paní učitelky Josefíny a komisaře Tvrdíka zasazen na zrekontruovaný obytný mlýn v horách - v zimě. Měla jsem zmatek v postavách, přišli mi všichni tak nějak podobní. Autora ani motiv jsem neodhalila příliš brzy, takže zvědavost nutila číst dál - tak, jak to má být. Mrzla jsem za Josefínu, která velkou část knihy pobíhá v zimě v tílku :)
Tak konečně jsem se dostala k Josefíně, ale vůbec mě to nebavilo.
Půjčila jsem si dva díly, a další už vyhledávat nebudu.
Humor za každou cenu a postavy, k nímž si nevytvořím žádný vztah…
Přiznám se, že jsem nečetla pečlivě, jen jsem začala, a už bylo jasné, že si nesedneme.
Zajímavě ilustrované :-D
Začínám se bát, že je tahle série s Josefínou návyková. Potrhlou učitelku kreslení jsem si zamilovala a nezklamala mě ani tentokrát.
Jsem opět spokojený, Josefína Divíšková znovu nezklamala, perfektní čtení které čtenáře hodí do pohody. Zápletka je trochu slabší, zato humorných pasáží obsahuje tento díl spoustu, to mě osobně vyhovuje. Tyto odlehčené knihy mám hodně rád čtou se krásně a člověk se zasměje.
Tenhle díl byl trochu slabší. Vrahoun byl jasný už od začátku. Josefína baví stále a těším se i na další díly, ale jsem ráda že mám tento již za sebou. Poslouchala jsem znovu v audiu a byla jsem překvapená, protože je kniha namluvená stejnou autorkou jako díly předchozí, ale některé postavy jsou najednou namluveny s úplně jinou intonací. A to zejména paní starostka. Přesto se ale poslouchalo příjemně. V knize se objevilo plno vtipných momentů a nezbývá než se těšit na pokračování.
Paní Rejfová píše svižně, vtipně, čtivě. Tentokrát zabydlela příběh velkým množstvím postav, možná až zbytečně moc velkým. Přesto se to četlo dobře a míním pokračovat dalším dílem a doufám, že se Josefína s Tvrdíkem udobří.
4.kniha ze série Josefina Divíšková i moje čtvrtá, i když jsem četla na přeskáčku, jak se mi knihy dostaly do rukou v krajské knihovně . Nenáročné úsměvné čtení - hlavni hrdinka Josefína, všetečná učitelka výtvarné výchovy ZUŠ alias česká Jane Marplová opět úspěšně zasahuje do vyšetřování vraždy k nemalé libosti milence komisaře Tvrdíka. Slupla jsem jako malinu, podobně jako ostatní 3 knihy série, ty další bohužel v knihovně nemají. Doporučuji i pro černý humor v podobě imaginárních rozhovorù s babičkou a jejim prknem ve vaně...
Kdo maže, ten jede
Jednoduché čtení, oddechovka, zmatek v postavách, tentokrát jsem se nemohla začíst ... Jsem zklamaná, dávám 3 hvězdy. Ale přečtěte si příběh sami, třeba váš názor bude jiný.
S čím jsem byl nespokojen?
1) Nepřehledné a matoucí.
2) Při "dělání humoru" je až příliš často tlačeno na pilu.
3) I humoristický román musí mít logickou, uvěřitelnou kostru.
4) Zařadit do románu nadlimitní počet osob si mohou dovolit jenom ti autoři, kteří zvládnou od sebe jednotlivé postavy odlišit natolik (popisem, charakteristikou jejich činnosti, mluvou ap.), že se v nich čtenář dokáže bez problémů orientovat. Mně se jednotlivé postavy, díky jejich plochosti, nejenom pletly (zvláště když se z dialogů stávaly "mnohology", kde se do hovoru chaoticky zapojovalo více lidí), ale u řady figur jsem vlastně ani nepochopil důvod jejich literární existence.
5) Nadbytečnou ("nevyžádanou") obhroublost v dialozích i popisech jsem vnímal jako škrábance na vinylové desce.
Josefina Divíšková a komisař Tvrdík mě prostě baví. Třetí kniha a pokaždé se dost nasměju. Highlight pro mě byla tentokrát Miroslava a její chování ke "Kájovi".
Dost povedený díl. Akorát se hůře orientuje v postavách. Tak musím strhnout jednu hvězdu.
Poslouchalo se to opět dobře, předešlé dvě knížky mi ale připadaly o něco lepší. Ne zase tak moc, aby mě to ohradilo od dalšího dílu.
S Josefínou jsem měl první zkušenost letos na jaře a ihned mě uchvátila její svérázná a zábavná osobnost a odlehčení celého příběhu. Jako předešlé díly, tak i tento se stále veze na příjemné vlně detektivní komedie.
Hned na začátku jste vhozeni do prostředí mlýna, kde se celý příběh odehrával, a kde se taky pohybuje hodně postav. Tady jsem se místy začal trochu ztrácet. Hodně jmen, hodně příjmení a všichni se pořád pohybovali tak rychle, že bylo náročné, ujasnit si, kdo je kdo. Nakonec jsem se nějak chytl, ale hned to tedy nebylo.
V příběhu mi oproti minulým dílům taky něco chybělo. Pořád to byla fajn oddechovka, ale celé to působilo krapet zpomaleně. Je jasné, že za to zčásti může i prostředí, které nedávalo tolik možností, ale místy se až moc určité motivy opakovali a bylo vidět, že autorce poměrně rychle došly nápady.
Konec byl fajn. Nechci tvrdit, že to bylo něco světoborného, ale k celkovému vystavění knihy se to hodilo a já osobně to neodhadl.
Suma sumárum mohu říct, že pokud hledáte nějaké oddechové čtení či poslech, tak vám i tento díl mohu doporučit, ovšem oproti minulým dílům, a i detektivkám takovým, je to slabší.
Prvý diel Kdo inému jamu kope ma vobec nenadchla. Ale keďže som dostala 4 knihy do daru, rozhodla som si prečítať ďalší diel. A dobre som urobila. Táto kniha je vtipná, moc sa mi páči uzavretá spoločnosť a výborný ironicky opis jednotlivých osôb. A zasnežená krajina, lyžovanie, neschopne lyžiarske duo Jozefína a jej svagor. Kriminálna zápletka je o ničom, záver slabší, ale knihu som poňala ako takú vtipnú sondu do uzavretej spoločnosti svojskych ľudí. Autorka sa vyrazne zlepšila oproti prvej absolútne nevydarenej knihe. Jedine, čo ma nezaujalo a čo ma nudí bola nezáživná a umelo posobiaca hlavná postava. A chémia medzi nou a komisárom opäť absolútne nefungovala. Autorka by mohla úplne vynechať to milenecke čudo a venovať sa len tej spoločnosti. Túto knihu si nechám a neskončí v knižnej búdke.
Třetí kniha za jeden týden od autorky, tam moc mě to baví. Tentokrát jsem se malinko ztrácela v množství postav, ale stále mě baví Josefínino zasahování téměř do všeho a její smysl pro humor.
Taková variace na známé téma: omezený počet lidí v uzavřeném prostoru a stane se vražda. Kdo je pachatel? Zahradník tentokrát chybí, tak kdo to bude?
Za mě první díl stále zůstává nepřekonaný.
Tato kniha mi v sérii přišla zatím nejslabší, ale i tak jsem si u ní odpočinula...
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány ženy humor Česko, Česká republika česká literatura učitelé, učitelky, pedagogové lyžování pátrající amatérAutorovy další knížky
| 2017 |  Kdo jinému jámu kopá |
| 2018 |  Komu straší ve věži |
| 2017 | Kdo má pod čepicí |
| 2015 | Čarověník |
| 2019 | Kdo maže, ten jede |
Tento diel oproti predošlým slabší. Autorka sa dej tejto knihy rozhodla zasadiť do snehom zaviateho penziónu. Zo začiatku to vyzeralo ako dobrý nápad. Malo to príjemnú zimnú atmosféru. Postupne som však nadobudol pocit, že autorka sa tak trochu prepočítala. Tým, že Jozefínu a Tvrdíka vytrhla z ich typických malomestských kulís, s ktorými je čitateľ už veľmi dobre oboznámený, sama sa pripravila o možnosť používať prostredie ku vzniku komických scénok. V novom prostredí, s neznámymi postavami, bolo oveľa ťažšie vytvoriť vtipné interakcie tak, aby nepôsobili účelovo. Príbeh sa tak postupne stával tuctovým a vláčnym. Povedzme si pravdu, nikto nečíta Jozefínu kvôli detektívnej zápletke. Za nešťastný považujem v tejto knihe aj výber mien nových postáv. Boli dosť podobné a hlavne v audioknižnom podaní sa dosť plietli. Nič z tohto však nemení na skutočnosti, že v knihe boli momenty, ktoré ma bavili a že človek mal opäť možnosť užiť si čas strávený s jeho obľúbenými postavami. Ak ste z tejto série ešte nič nečítali, v žiadnom prípade týmto dielom nezačínajte! Za mňa priemerné.