Kdo mě vzal prvně za ruku
Maggie O'Farrell
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535235/bmid_kdo-me-vzal-prvne-za-ruku.jpg
4
39
39
Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a v srdci umělecké scény Soho padesátých let si vybuduje nový život. V současnosti se Elina a Ted vzpamatovávají z těžkého porodu svého prvního dítěte. Elina se snaží sladit nároky mateřství se svou identitou malířky a Teda trápí vzpomínky na vlastní dětství, které se neshodují s verzí událostí jeho rodičů. Když Ted začne hledat odpovědi, odhalí se neobyčejný portrét dvou žen, jež od sebe sice dělí padesát let, ale jsou spojeny způsobem, který by ani jedna z nich nečekala.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , ArgoOriginální název:
The Hand That First Held Mine, 2016
více info...
Přidat komentář
..já se do knihy nemohu začíst.. Vzdávám to. Třeba se časem ke knize vrátím.. proto ji nehodnotím..
Poslouchala jsem jako audioknihu..
Na první pohled se nám tu prolínají dva zcela odlišné, nesourodé příběhy, postupně zjišťujeme, že příběh Lexie předchází příběhu Teda a jeho manželky...
Sledujeme zdánlivě obyčejné životy s jejich vzestupy i pády, radostmi i bolestmi a strachy..se situacemi, s kterými se nedá nic dělat i s těmi s kterými to jde, ale obtížně...
Klíčovým bodem je podle mě nedostatek komunikace.. v celém příběhu to cítím už od začátku.. zatajování důležitých informací, nedostatek upřímnosti, přemítání o tom jak si říct o pomoc. Možná i o tom, že sami v sobě se cítíme osamoceni a nedokážeme o tom mluvit...
Audiokniha má cca 13 hodin, ale nejzajímavější pro mě byly poslední dvě hodiny, co bylo před tím jsem nějak přetrpěla... není to kniha, kterou bych si normálně vybrala (poslouchala jsem v audioklubu) a musím říct, že ve mě nezanechala skoro nic.. bohužel za mě ne...
"Když má člověk děti, tak začne znovu prožívat své dětství. "
Tahle věta mne hodně zaujala, a vlastně je to fakt, jen jsem nad tím nikdy takhle nepřemýšlela. Musím říct, že mě docela trvalo, než jsem se začetla, dějová linka Eliny ač byla opravdu přesně vykreslená, co se týče strastí mateřství mne zpočátku moc nebrala - respektive, moc dobře si ten začátek pamatuju sama! Příběh Lexie byl zajímavý, plný zvratů a ke konci už jsem byla opravdu hodně zvědavá, jak se oba příběhy protnou. A vyvrcholení bylo teda velký!
Na první pohled dva na sobě nezávislé příběhy , které se spojí v jeden. Krásně napsáno, velmi dobře se četlo. Doporučuji přečíst.
Láska ve všech podobách, rodina, partnerské vztahy, životní těžkosti, rodičovství, pocit viny, bílá místa v minulosti – to vše najdete v této knize s nádhernou obálkou. A já jsem moc ráda, že jsem konečně mohla poznat tvorbu této autorky. Stálo to za to.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Krásné, silné, něžné, vábivé ! Ani já jsem dlouho nechápala, kde se můžou protnou osudy Lexie s Innesem a Eliny s Tedem. Dokonce jsem se na chvíli při čtení ztratila v čase, ale v poslední části románu se vše napravilo a já začala chápat. Závěrečná část je zde ta nejsilnější a nejemotivnější, četla jsem ji jedním dechem a osudy hrdinů začaly do sebe krásně zapadat. Ano, tohle není opravdu lehké čtení. Já jsem tuto irskou autorku poznala již z jejích historických románů a věděla jsem, že můžu čekat nevšední i silný příběh. Dočkala jsem se.
Děkuji !
Obálkou taková nenápadná kniha a přitom v sobě ukrývá čtenářský poklad. Je napsaná tak krásně, že z vás vyždíme všechny možné emoce, strach, radost, pocit štěstí, smutek... Budete u ní brečet a možná se i občas usmějete.
Příběh je psaný ve dvou časových linkách, které mě vůbec nenapadlo si nějak spojit, přesto se stane. Ale nečekejte jeden z mnoha takto poskládaných, tohle je vyšší liga, stylem psaní i silou příběhu, ve kterém mateřství, partnerské vztahy i tajemství mají svůj nezapomenutelný prostor. Příběh, v němž se zrcadlí síla i křehkost života...
V hlavě mi zůstanou především dvě věci:
- nečekaně barvitě napsaná fekální scéna v poslední části knížky, kdy z malého dítěte stříká stolice jak ve Scary Movie,
- úplný konec, který je tak bolavě napsaný, že bych ho matkám téměř zakázal číst.
Tenhle text je ale jinak radost. Je z něj znát neuvěřitelný talent od boha, který autorka má; její odvaha se občas jen pohupovat po řádcích a jindy do toho pořádně praštit. Bude ve mně doznívat ještě dlouho.
PS: Neměla by zapadnout fantastická práce dvou Terez. Markové Vláškové na překladu. A Bártové na obálce. Opravdu: je to jeden z nejhezčích coverů za dlouhou dobu.
Poslouchejte ....
Stromy v tomto příběhu se chvějí, třepotají větvemi, přeskupují je ....
Od moře přicházejí poryvy větru a stromy jakoby tušily, že se něco chystá ....
Už začátek knihy přinesl mé oblíbené motivy .... klid lesa, vlnění moře ....
A celý děj této knihy je o životě se vším všudy .... o vztazích mezi mužem a ženou, o mateřské lásce i o nezodpovězených otázkách z dětství, které se vynořují ....
Postavy Lexie, Innese, Eliny a Teda mají v sobě pojítko .... a není snadné zjistit, kdo je prvně vzal za ruku ....
Tuto knihu přečtete na jeden zátah. protože budete chtít znát odpovědi ....
Vážný román o partnerství, vztazích, láskách, mateřství a lžích.
Je tak propletený, že až na úplný závěr vám vydá rozuzlení.
I když v něm veselého moc není, čtení se mi líbilo a musela jsem nad knihou
hodně přemýšlet. Doporučuji.
Autorka si mě získala již svou knihou Hamnet. Portrét novomanželky se mi také líbil, ale její Kdo mě vzal prvně za ruku - mi bude v hlavě rezonovat hodně dlouho. Dva příběhy, které se propojí v jeden. Slova plná emocí a krásné zvolená. Musím se přiznat, že tahle kniha je pro mě autorčinou jednoznačně nejvíce emotivní.
Zprvu jsem nebyla nadšená, protože jsem nevěděla, proč se tento příběh vypráví a kam směřuje. Nevěděla jsem, že se propojí a vše má význam. Jazyk je nádherný. Poetický a zároveň svižný a zajímavý. Život, který autorka popisuje je dojemný, těžký a silný.
Po skvělém Hamnetovi a Portrétu novomanželky se českého překladu dočkala i raná kniha Maggie OFarrellové Kdo mě vzal prvně za ruku. Je to román o ženství, mateřství, umění, tajemství. Každý si v něm najde to své.
Celé v recenzích.
Pokud by to byla moje první kniha od této autorky, tak jsem asi nadšená víc. Ale po Hamnetovi a Portrétu novomanželky, kde její styl úplně rozkvetl, je tohle jen takový začátek. Úplně je tam zřetelné, jak se jí styl formuje a je to krásný ale něco tam chybí. I tak je to silná kniha, strašně mě baví, jak píše, jak se zamýšlí nad světem, jak ho vidí, často bez sentimentu a stejně citlivě.
Kdo mě vzal prvně za ruku má nádherný, dojemný příběh. Pojednává o lásce bezmezné, nehynoucí i o nově vytvořených poutech. Je to příběh plný života v celé jeho kráse, o jeho nástrahách, krutosti a žalu s ním spojeným.
V ději se mísí tragédie s krásou. Postavy jsou vystavené osudu, o kterém ví jen čtenář, jaký bude. Lexie i Elina si získaly moje srdce od prvních stránek. Sledujeme životní pouť Lexie v rámci několika let. Elina nás seznamuje se všemi stránkami mateřství. Porod, kojení, každodenní činnosti spojené s dítětem. Vše je surově, reálně, nepřikrášleně popsáno. Díky Tedovi se zase dozvíme, jak vypadá práce střihače u filmu. Do toho musí řešit "záblesky" z dětství, které nejsou takové, jak mu bylo řečeno.
Neskutečný čtenářský zážitek. Připravte se na šokující zvraty. Popravdě jsem moc od příběhu neočekávala a jak moc jsem překvapena! On to není obyčejný román, ale nabízí pohled do vícero odvětví. A autorčin styl psaní je skvělý.
Ještě teď mám slzy na krajíčku a rozhodně sáhnu i po dalších autorčiných knihách
Děkuji Nakladatelství Argo za poskytnutí recenzního výtisku
Štítky knihy
Londýn irská literatura psychologické romány společenské romány prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2022 |  Hamnet |
| 2024 | Kdo mě vzal prvně za ruku |
| 2023 |  Portrét novomanželky |
| 2021 | Kam chodia snehoví anjeli |
| 2022 | Chlapec, ktorý stratil iskru |
Moc pěkné ztvárnění příběhu, který poukazuje na to, jak je důležité vědět odkud pocházíme.