Kdo zabil Snížka?
Petra Soukupová
Když si Martina přála psa, netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Z malého bílého štěněte vyrostl pes, kterého skoro nikdo ve vesnici nemá rád. Dokonce i její máma se ho bojí. A tak když Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, hned ji napadne, že nezemřel náhodou. Opravdu Snížka někdo zabil? Martina se spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování Snížkovy smrti a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení. Po knížce Bertík a čmuchadlo přichází úspěšná autorka knih pro dospělé Petra Soukupová s dalším neobyčejným příběhem pro děti, tentokrát s detektivní zápletkou.... celý text
Přidat komentář
Kniha je určena především pro mladší čtenáře. Já po ní sáhla s nadějí, že bude doplněním příběhu Nejlepší pro všechny. Ale rozdíl ve vypravování je zde velice patrný. Není to ovšem výtka, pouze upozornění. Příběh je vyprávěný z pohledu relativně malé holčičky, která se s dětskou naivitou snaží vypátrat toho, kdo jí zabil pejska. Pohled na svět dospělých, očima školní mládeže. Audiokniha je velice povedená a načetla ji paní Martha Issová.
Knížka pro děti i dospělé, která volně navazuje na autorčinu knihu Nejlepší pro všechny, tentokrát je psána z pohledu několika dětí, jak situace berou ony a a zatímco dospěláky něco trápí, i děti mají své problémy. Třeba přijít na to, kdo zabil Martinina psa Snížka.
Strašně jsem potřebovala po posledních pár knížkách něco, co mi pomůže a vyloženě jsem cítila fyzickou potřebu po knize Petry Soukupové. No a protože veškeré její románové dílo pro dospělé mám dávno zkonzumované, musím jít opět do knih pro děti. A opět jsem si ji užila.
Kniha pro děti (ale i dospělé), která svým dějem spojuje knihu Nejlepší pro všechny. Zvláštní jak děti v této knize berou Viktora. Hlavní postavou je tentokrát Martina, která hledá viníka, který ji zabil psa.
Jsem čtenář paní Soukupové a po této knížce jsem sáhla jakožto po rozšíření knihy Nejlepší pro všechny. Kdo zabil Snížka je skvělá i pro dospělé. Bylo hrozně zajímavé některé části děje knihy Nejlepší pro všechny číst tady z pohledu jiných postav. Každý prožívá situace rozdílně...Tohle je autorčina parketa. Vedlo mě i k zamyšlení nad rozdílností chovu psů jako hlídačů a jako mazlíků (zjednodušeně vesnice/město).
Přečtená loni.
Martina chtěla psa, ale rodiče byli proti jak asi známe z vlastních rodin a někdy nesplněných přání. V tomhle případě se přání vyplní a děvče z vesnice dostane bílého pejska. Ale... štěstí a radost nejsou napořád. Snížek umře něčí vinou a či se snaží Martina a její kamarádi zjistit. Dojdou k překvapivým závěrům a ona sama pochopí, že neopatrnost může mít někdy tragické následky.
Petra Soukupová umí skvěle psát a v jejím podání bych přečetla cokoliv. Ta realita, všednost a obyčejnost, se kterou se čtenář dokáže snadno ztotožnit, mě prostě hrozně baví.
Po poslechu knížky Nejlepší pro všechny jsem musela poslechnout i tuhle dětskou část Kdo zabil Snížka. A dobře jsem udělala. Knížku zatím nemám ozkoušenou na synovi (10), ještě tak rok dva počkám. Mě, jako dospělákovi, se líbila moc. Je to klasická Soukupová. Realistická ve vztazích i v dětském světě. Někomu se to líbit nemusí. Ale mě ta skupina dětí, která pátrá ve vesnici po tom, kdo zabil problematického psa Sněha, bavila. A je jasné, že při pátrání se vleze i tam, kam se nemá. A že se děti mohou mstím a mít pitomé nápady. Ještě si pamatuju, co jsme dělali my, a svým dětech bych se za příklad nedala. Tohle je literatura pro děti. Jsou v ní pravé děti. Se svými pocity, nápady a jiným viděním světa, než mají rodiče. Samozřejmě.
Hodnocení knihy se zřetelně odvíjí od postoje hodnotícího a jejího/jeho názoru na to, jak na děti působit a vychovávat je. Nesdílím názor, že je třeba tabuizovat chování a činy, které nejsou následováníhodné. Právě naopak. Život není černobílý a své děti neochráníme tím, že je zavřeme do skleníkového světa ideálů. Mimoto mi kniha přišla plná nečekaných pozitivních signálů a nikoli návodů na špatné chování. Spíš jak se z takových situací dostat i s nějakým tím potřebným mravním ponaučením, nebo alespoň se ctí. Myslím, že rodiče řeší naprosto běžně péči o psa ze strany dítěte, natož psa hluchého a obtížně zvladatelného. Už dávno nejsem v dětském věku, ale Martina mi přišla jako z mého vlastního života, i v oblibě nošení kalhot, a ne šatiček s volány. Které už dnes mimochodem klidně a ráda obléknu, jenže v jejím věku mě máma musela ztrestat, abych si oblékla sukni. A taky jsem nevyrostla pro kriminál nebo gangy zlotřilců. Nalezení pachatele nakonec pro mě byla až moc velká selanka. Ale pro děti asi lepší než horší. Za mě výborná kniha ze života, která má dle mého dětem i rodičům co nabídnout.
Po audioknize Nejlepší pro všechny,tu jsem i četla,,jsem šla i do Kdo zabil snížka,,a bylo to skvělé,,hlavně díky namluvení M:Issové,,moc mě to bavilo,,skvělé doplnění knihy očima dětí,,,
Dětská kniha? Alkohol, kouření, disfunkční rodiny.....hodně dětem bude to prostředí zcela cizí. A i ty, které v takovém žijí, by mohly alespoň číst o něčem lepším.
Má první a určitě ne poslední přečtená kniha od paní Soukupové. I když se jedná o čtení určené především dětem, mně jako dospělé bylo při čtení úzko.
Ať se snažím, jak se snažím, knihy Petry Soukupové mi prostě k srdci nepřirůstají. Všechny postavy jsou tak strašně nesympatické... Všechno, co jsem chtěla napsat už vlastně v komentáři napsala michalinda3811. Souhlasím. Je prostě zcestné chtít po dítěti, aby perfektně vycvičilo psa. A ještě k tomu hluchého! Je mi 25 a se svým ročním huskounem neustále bojuji (a to potvora slyší dobře).
A proč jsem měla z knihy pocit, že je vloupat se k někomu domů, vypustit zvířata, prostě škodit všem okolo v pořádku, pokud je vám daná osoba nepříjemná? To není úplně zpráva, kterou bych chtěla dětem předávat...
Vsechny knihy, ktere jsem zatim od autorky precetla, mi prijdou velice depresivni a bezutesne. Tahle byla zatim nejlepsi, ale uplne dobry pocit po docteni nemam. Ctive to bylo, pro deti bych to ale nedoporucila.
Měla jsem jako audioknihu, perfektně načtenou Martou Issovou. Znovu skvělý vhled do tak přímočarého a tak složitého dětského světa, zrcadla světa dospělých. Tahle knížka se mi ale líbila o něco méně, takže 4 hvězdičky.
Štítky knihy
Magnesia Litera detektivky pro děti
Autorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Od paní autorky jsem četla zatím jen jednu knihu, která se mi ale líbila, tak jsem chtěla vyzkoušet něco dalšího. Volba padla na její dětskou knihu Kdo zabil Snížka? - v audio podobě. A byla to dobrá volba, protože tohle mne bavilo.
Tato kniha mne bavila z více důvodů. Jednak tím, jak je to napsané - hodně vyzrálým, vypsaným jazykem, kdy je poznat, že autorka svému řemeslu rozumí. Umí vystavět příběh s pointou, zapojit do něho vážnější témata a napsat to tak, aby to bylo stravitelné pro dětské čtenáře, ale přitom to není nijak povrchní, podbízivé či přespříliš zjednodušené a přikrášlené, aby to odradilo dospělé. V tom je to skvělé, že i dospělého čtenáře umí tato kniha zaujmout.
Místy je to docela úzkostné čtení, ale přitom se člověk nemůže odtrhnout. Najdeme tu i napětí, které čtenáře umí připoutat. Není to úplně veselé čtení, ale je dobře, že se v literatuře zobrazují i vážnější, neveselá témata, zahalená do trochu ponuřejšího hávu. Ne proto, aby to čtenář snad záměrně uvrhlo do nějakého splínu, ale aby to ukázalo realitu, že ne vždy je život úplně snadný. Ale že může i v těchto chvílích nakonec existovat naděje, že se s tím člověk nějak vypořádá.
Za mne super. Poslouchala jsem jako audioknihu, bavilo mne to moc. V rámci žánru mi to přišlo nadprůměrné - dávám plný počet hvězd a to je co říct, poslední dobou takto vysokým hodnocením docela dost šetřím. Asi tu hraje roli i to, jak moc mne to překvapilo, že mne to chytlo...