Kdo zabil Snížka?
Petra Soukupová
Martina by si tolik přála vlastního psa. Malý bílý „vlček“ ji zaujal na první pohled. To ale ještě netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Neposlouchá, nehraje si, utíká a skoro nikdo ze vsi ho nemá rád. Když pak Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, je jí jasné, že neumřel náhodou. Ale opravdu ho někdo zabil? Spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Host v roce 2017.... celý text
Novely Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , OneHotBookInterpreti: Martha Issová
více info...
Přidat komentář
Nejlepší pro všechny jsem četla a líbilo, tak jsem hlavně ze zvědavosti chtěla vědět, jak autorka zvládne volné pokračování pro děti. Nevím pro jak staré děti je kniha určena, řekla bych spíš pro starší děti, ale z mého dospělého pohledu je kniha v pohodě, líbila se mi + pěkné ilustrace
Další přečtená kniha od mé milované Soukupové, tentokrát dětská. Knihu jsem zhltla na jeden zátah. Byla to taková jednohubka, oddechovka. Kniha se čte rychle, děj utíká a ilustrace jsou boží. To knize dodává neuvěřitelné kouzlo.
Příběh vypráví o holčičce Martině, která by si moc přála psa, ale rodiče ji ho nechtějí koupit, protože pes se jako dárek nedává. Časem ho ale přece jen dostane a pojmenuje ho Snížek, protože je celý bílý a je trošku “jiný”. Jednoho dne ho Martina najde mrtvého a myslí si, že ho někdo zabil úmyslně. Společně s kamarády podniká vyšetřování a snaží se přijít na to, kdo zabil Snížka. Pokud vás to zajímá, neváhejte s čtěte!
Tato kniha má spojitost s knihou pro dospělé Nejlepší pro všechny, kterou čtu teď, abych to měla hezky za čerstva spojené.
Takže knihu Kdo zabil Snížka doporučuji přečíst jako první, jinak si vyspoilerujete, kdo Snížka zabil. Kniha je pro děti, ale myslím si, že většině dospěláků se bude líbit. Jen malé upozornění, asi bych ji dala k přečtení maličko starším dětem než 9+, téma není úplně lehké a kniha je psána v dlouhých větách, což může dětem dělat problém.
Nejlepší pro všechny jsem četla a líbilo se mi to hodně. Tenhle sequel jsem v plánu číst ani neměla. Ale k dětem (7) se to nějak dostalo v audioverzi a byly nadšený. Po Klubu divných dětí se tak P. Soukupová stala i jejich oblíbenou autorkou. Mě se to líbilo taky moc a v audioverzi ještě vynikne, jak skvěle autorka zvládá dialogy. Je to trošku drsný, ale ne drastický. A hodně ze života. Akorát se teda děti díky této knize dozvěděly, jak je to s Ježíškem... :-)
Snížek. Snížek byl jak nechtěné zlobící dítě, které zlobí, protože je nechtěné a nelze z toho ven... Kdybych to četla jako malá, plakala bych a dlouho na to nezapomněla.
Knížky od Petry Soukupové mám moc ráda, styl vyprávění v jednoduchých větách, v přítomném čase. Přesně si pak dovedu všechno představit, jakobych žila s příběhem. Knížka je sice primárně pro děti, ale určitě se bude líbit i dospělým.
Ačkoliv se primárně jedná o knížku pro děti, já byla spokojená. Příběh nepostrádal napětí a oceňuji i to, jak se Soukupová pustila do témat vztahů mezi "dospěláky" z pohledu dětí.
Hodnotím tuto knihu z pozice dospělého čtenáře. Líbila se mi moc. Líbilo se mi propojení s knihou Nejlepší pro všechny, ke které jsem se potom vrátila a celé to do sebe krásně zapadlo.
Překvapilo mě, jak rozporuplné jsou zdejší komentáře.
Mě kniha zaujala a líbila se mi, i když, jak podotýkají mnozí, bych asi posunula doporučenou věkovou hranici. A dovedu pochopit, že méně zkušení čtenáři mohou bojovat s "téměř macourkovskými" souvětími; ta délka totiž dětem dost komplikuje pochopení textu. Zato ilustrace neztěžují nic, naopak, umocňují vyznění textu a k příběhu se opravdu hodí, alespoň mně to tak připadá.
Ale jinak vůbec nemám pocit, že by příběh byl jen negativní, nebo křupansky venkovský. A třeba závěr kapitoly První podezřelý (s.74) jsem si jako dítě zažila na vlastní kůži; kéž bych tehdy měla poblíž Martinu a její kamarády!
Pro mne byly velmi výstižné komentáře piquillio a Sorrow, ale také mnoho dalších, takže děkuju. A spolu s nimi se těším na knihy Nejlepší pro všechny a Klub divných dětí. Teď jen kdy se k nim dostanu . . .
Za mě docela hezký příběh až na to že tam byli moc dlouhé věty. Ale zase ten pes nemohl furt utíkat. Jinak docela zapletený případ o tom jak někdo zabil psa a jeho panička se rozhodla to vyřešit...
Na to, že je to kniha pro děti, je to hodně drsné. Nicméně jinak se mi to líbilo, ale to jsem ještě netušila, co přijde potom.. (Nejlepší pro všechny.)
Moc jsem se na knihu těšila, ale celkem mě nakonec zklamala. Knihy od P. Soukupové nejsou špatné, to rozhodně netvrdím, ale pořád mi v nich chybí "to pravé", co by mě uvnitř nadchlo. Tak jak to od knih většinou očekávám. Čtení mi docela "tahalo" oči, a když jsem si uvědomila, že už po třetí koukám, kdy to bude mít konečně konec, věděla jsem, že to není ono. Příběh nebyl až tak zlý, ale žádné Wow! teda u mě nenastalo.
Klub divných dětí a Bertík se mi líbily víc, ale stejně je to skvělá kniha. Ani syn nebyl schopný říct, která z těch tří se mi líbila nejvíc. Od Soukupové je prý famózní všechno.
Já četla i nejlepší pro všechny, takže jsem znala dospělácké pozadí příběhu, což byl milý bonus, ale i bez toho je příběh výborný. Trochu drsný začátek, ale na druhou stranu... děti potřebují bez okras ukázat, že zvíře není hračka. Není jen pro zábavu a nedá se odložit. A detektivní pátrání musí bavit každé dítě. Rozhodně doporučuji k přečtení. dětem i dospělákům :-)
Trochu jsem byla v pokušení začít po dočtení číst znovu... výsledek pátrání jsem díky předchozí četbě Nejlepší pro všechny znala předem, ale vůbec to nevadilo. Svět dětských hrdinů Petry Soukupové je tak skutečný a přesný, že je radost a potěšení se do něho vracet...doufám, že brzy zase bude příležitost!
Zdravím všechny čtenáře!
Při čtení knížky jsem cítila převážně smutek. Ilustrace jsou pěkné a četlo se mi dobře.
Hlavní hrdinkou je zde Martina, která chodí do 4. třídy. Žije se svojí rodinou (rodiče, dvojčata, rodinný pes Ťapka a Martina) v malé vesničce. Martina si moc přeje psa, který by byl jenom a jenom její. To jí ale rodiče nechtějí dovolit..... jednoho dne však pes Ťapka zemře a rodiče nakonec Martině psa dovolí. Ta má velkou radost z bílého štěněte jménem Snížek, která jí však brzy přejde.. Snížek je hluchý, ohrožuje jejich rodinu, utíká a lidé z vesnice ho nemají rádi. Veškerou zodpovědnost za psa přebírá malá Martina. Sice si to přála, ale nyní jí Snížek občas prostě leze na nervy. Všechno se změní když Martina najde Snížka mrtvého u silnice.. Myslí si, že to není náhoda a že ho někdo zabil schválně. Společně se svými kamarády Faňou, Kájou a Viktorem začnou pátrat po vrahovi. To co děti zjistí, je opravdu zajímavé....
tak dočteno..čteno kolektivně s 2 dětmi 8 a skoro10let, každý jednu kapitolu.....
nejdřív já...příběh nebyl špatný, ale pro mě tam byl 2 velké ALE - nekonečné věty přes 4 řádky - příklad : "Ani když byl nemocnej a kluků máma mu přinesla nějaký léky, tak ji taky nepustil dovnitř, a můj táta říkal, že zamlada tenhle domek sám postavil, táta byl i vevnitř, už kdysi dávno, když tady Zelenka ještě žil se svou ženou a dítětem, ale ty už tady nežijou, a Zelenka asi tehdy nebyl takovejhle starej a nenávistnej dědek, když tátu pustil dovnitř, a v tom srubu má prej spoustu vycpaných zvířat." - ufff....a takových vět je tam spousta...docela nepříjemné pro mě jakožto dospěláka a děti teda bojovaly rovněž... to mi úplně kazilo dojem z knihy.
Příběh celkem zajímavý, hluchý pes, který neposlouchá...byla tam pro mě spousta logických nesmyslů (třeba co všechno zvládaly necelé 2leté holky, světlo v zimě venku a podobně), různých bot - ale děti jednají a uvažují všelijak, takže ve finále to mohly býz pouze Martinčiny dojmy předané nám..takže budiž..
Martinin nevyhraněný vztah ke kamarádům - budiž, asi tak některé děti kolísají..včetně změn vlivem situací - teď si kámoš, za chvíli nekámoš. A navždycky..
Překvapila mě pointa - náhled do složitých "dospělýckých" vztahů a nevěry v rodině. Za to plus...o takových věcech se v knížkách pro děti moc nepíše...
Další ALE nebo mínus - vadila mi hovorovost a nespisovná čeština (i když ta moje, jakožto Slovenky, taký není nic moc)..jistě to byl záměr - děti hovoří a myslí, jak jim zobák narostl a jak jsou doma zvyklé..akorát kniha se odehrává někde ve středních Čechách, jak jsem pochopila..a my na severní Moravě jsme bojovali s výrazy a tvary slov jako "seš ufňukanej a máš bejt doma", nebo "brejle, jinýho, vlízt" a tak..uznejte, to se na ostravsku fakt nepoužívá :D tak si děcka rozšířily obzory.
takže - já upřímně bych dala max 70%.. taková lepší 3*, ale děckám se to ve finále líbilo, asi i to společné čtení, a taky že tam byly výrazy jako high-five, mluví se o počítačových hrách, sem tam padne nějaký debil, táta pije pivo,, Zelenka rum - no přesně toto děcka rozesměje..plus dobrodružství při pátrání po vrahovi Sněha...a oba tvrdili, že by dali 4,5*, výhradovali zejména dlouhé věty. takže tak - díky nim 4*.
P.S. moje druhá kniha od autorky, a všimla jsem si opakující se motiv vegetariánství, zvířat - konkrétně psi, kočky a pes Baron... má to tak ve všech knihách ?
topovka!!! spolu s dětskou knihou Nejlepší pro všechny to tvoří krásnej celek, ale obě knihy skvěle fungují i samostatně - btw doporučuju dospělákům, co se chystaj číst oboje, vzít do ruky tu dětskou a pak až dospěláckou, nebo přijdou o překvapení! OK, ačkoliv to překvapení asi není pro ně stěžejní - tohle pořadí má myslím svý kouzlo a svůj smysl!
Štítky knihy
Magnesia Litera detektivky pro děti
Autorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Pokud bych měla říct jednu autorku, která umí psát o dětech a pro děti, řekla bych určitě Petru Soukupovou. Jak ta umí vystihnout dětskou duši, to je neskutečný!