Kdo zabil Snížka?

28.03.2018

Kniha se mi líbila, četla se hezky. Jen mi hrozně vadila hlavní hrdinka Martina .. její chování bylo otřesný a působila na mě jako rozmazlený fracek.

20.03.2018

Petra Soukupová tentokrát silně mimo formu. Kdo zabil Snížka mi přijde jen jako určitý literární experiment bez jasně určeného cílového publika. Indiferentní podivná věc bez chuti. Je mi to moc líto, Petru Soukupovou mám velice rád, ale vše nasvědčuje tomu, že se již autorsky vyčerpala.

17.03.2018

Podle mě se Petře v téhle knížce perfektně podařilo zachytit myšlení a mluvu vesnických dětí, byť se to některým z Vás třeba může zdát trochu nekorektní, taková ta vesnická realita prostě je. Dost si cením, že na rozdíl od Zmizet je celkové vyznění knihy vlastně vesměs docela pozitivní, i když mi teda Snížka bylo samozřejmě líto. Kniha je nádherně graficky zpracovaná a byť dle mého pro děti až tak vhodná není, mně se líbila a jsem zvědavá na Nejlepší pro všechny.

14.03.2018

super knížka

09.03.2018

Kniha je podle mého názoru naprosto příšerná a není snad pro žádnou věkovou kategorii. Pokud je prezentována jako dětská knížka, tak je to nejhorší dětská knížka, kterou jsem četla. U knihy se mi ani nelíbí její název, máme pejska stejného jména a je to náš člen rodiny a kamarád. Máme jej velice rádi a neumím si představit, že by jsme se k němu takto chovali. Pejsek měl zdravotní problém a nikdo si k němu nenalezl hezký přístup ani mu nepomohl. Postavy dětí jsou vykresleny jako necitelné, zlé bytosti. Autorka asi nemá ráda děti ani zvířata nebo je stejně citově plochá jako její knižní postavy. Z knížky mám neskutečně nepříjemný pocit a doufám, že těchto knih bude co nejméně. Kniha naprosto nevhodná pro děti!

28.02.2018

Cílovou skupinu jsem nepochopila. Sama jsem si odnesla z knihy pouze velké rozpaky a naději, že takoví lidé se vyskytují jen na potištěných stránkách. Taky doufám že se neuchytí vzorce myšlení = Čím víc lidí to přečte, tím víc tak začne myslet.
Noční můra.. moje

11.02.2018

Příběh o dětech nejen pro děti. O Sněhovi, co nebyl dobrý pes, Martině, co pátrá, kdo ho zabil, Faňovi, Viktorovi a dalších, co jí pomáhají, a dospělých, jejichž světu zatím těžko rozumět. A hlavně o tom, jak lidi i věci mohou být jinak, než se jeví, že vzájemnost je to nejdůležitější, i když to člověku ještě nedochází, a že život je jeden z nejsložitějších v jakémkoli věku. Přečteno na jeden zátah s pocitem, že Soukupová děti zná, rozumí jim - a hlavně je jako čtenáře nepodceňuje.

07.02.2018

No já jako nevím, doufám, že současné děti neuvažují jako děti v této knize. Přišly mi hodně zlé a bezcitné, kromě toho detektivního dobrodružství v knize nic dalšího není. A ani to dobrodružství není vůbec košér (vloupání, vypuštění chudáků ovcí z ohrady apod.)
Co by si dítě z té knihy mělo vzít? Nevím... O hluché štěně se nikdo nedokázal postarat a zajistit mu š'tastný život, Martina se nepoučila, že zvíře se jako dárek nedává, jediná sympatická postava je označená za "dementa"... Na knize jsou zajímavé jenom ilustrace, i když jen tak nezapomenu na jednu celostránkovou, kdy se dvojčata dívají na dva hrobečky pejsků (to je fákt hodně děsivé).

Skvělé doplnění knihy Nejlepší pro všechny. Ačkoli nejsem dítě, bavila mě. Rozhodně doporučuji všem, kteří přečetli jedno z knih Kdo zabil Snížka či Nejlepší pro všechny, aby zkusili i tu druhou. Příběhy se pěkně doplňují a dále vyvíjí.

17.01.2018

Soukupová nezklamala, jen si nejsem jistá, pro jako cílovou skupinu knihu napsala?!

12.01.2018

Při čtení jsem vůbec neměla pocit, že se jedná o dětskou knihu, ale spíše o dětský příběh pro dospělé. Dětem bych ji asi opravdu nedoporučila. Ilustrace jsou nádherné.

10.01.2018

Soukupová umí. A je jedno, jestli je to dětská knížka, nebo cokoliv jiného. Příběh Martiny a jejích kamarádů je kouzelný. Pro mě, jako pro milovníka psů, bylo smutné, když Snížek zemřel. I když to nebyl dobrý pes. Navíc se mi líbí zhodnocení jeho smrti na konci knihy. Asi bych to úplně nehodnotila jako detektivku, ale jako knížka pro starší děti super.

06.01.2018

Petra Soukupová je pro mě paní spisovatelka, v české próze věřím jen pár vyvoleným a tato autorka je jednou z nich... Takže ano, i když jí vyšla dětská kniha, tak jsem ji musela ihned mít... Ty ilustrace, ta pravda, reálnost a nemilosrdnost... Není to sice nic pro malé děti, ale 9+ rozhodně tohle musí číst... Já už mám doma dospělou knihu, která by na tuto měla navazovat a já jsem natěšená!

Doporučuji současně přečíst s knihou Nejlepší pro všechny, neboť jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně s knihou Kdo zabil Snížka?

29.12.2017

Moje první kniha od Soukupové. Dcera ji dostala k narozeninám a rozhodly jsme se udělat si společné čtení. Jsem za to ráda. Styl psaní autorky mi dokonale sedí. Je úsporný, ale přitom dokáže říci vše pár větami. Příběh rozdělený do kapitol skvěle graduje a vy máte chuť číst další a další kapitolu, abyste se konečně dozvěděli, jak to s tím Snížkem tedy bylo. Detektivní linka není příliš převratná, ačkoliv napětí se zde vyskytuje, a několikrát jsme se o hrdiny dokonce bály. Kdybych měla hodnotit z pohledu dcery, ocenila bych především zprostředkování dospěláckých problémů dětským pohledem.

15.12.2017

Už pár let nejsem cílová skupina, ale spousta dětských knížek mě zaujala i v dospělosti. Tahle teda ne.

Zaprvé, na to, že je to označené jako 9+, mi nepřijde nejšťastnější na druhou stranu na „plnou hubu“ napsat, že Ježíšek **existuje. Jako rodiče by mě asi dost naštvalo, kdyby se to dítě dozvědělo z nějaké knihy.
Zadruhé fakt, že pes není hračka a zvířata nejsou vhodný dárek, což by se mělo tesat do kamene, je v knize vlastně řečeno jen tak mimochodem a hlavní hrdinka ani ostatní se z toho nijak nepoučí.

Navíc bychom si měli ujasnit jednu věc – Snížek sám o sobě nebyl problémový pes (!), jen hluchý, a všichni odpovědní lidé okolo se zachovali jako neskuteční a nezodpovědní lemplové. Místo toho, aby kniha ukázala, že i s takovým zvířetem se dá pracovat (jen to dá o hodně víc práce), udělala z něj autorka postrach místního Zapadákova. Hlavní hrdinka se projevuje dost nevyspěle a její rodiče s typickou venkovskou mentalitou v tomhle taky oporou nejsou.

Zatřetí, je opravdu v pohodě (v dnešní době všelijakých korektností a inkluzí) psát, že nepříliš bystrý spolužák je dement atd. a zcela otevřeně ho v knize ostrakizovat? Dospělý si to nějak přebere, ale děti 9+??? (!)

Díky své umanutosti nakonec Martina „pravdu“ o Snížkově smrti odhalí, ale otázkou pro mě zůstává, jestli to za to fakt stálo. Navíc je evidentní, že nedokáže přijmout odpovědnosti za své činy – pes, zakousnuté slepice, vypuštěná zvířata, a ještě má pocit, že to, co s kamarády „vyvádí“ (regulérní vloupání) je vlastně v pořádku, protože „vyšetřuje vraždu“ svého psa – chápu, že je to myšleno jako jistý dobrodružný prvek, ale morálně je to dost hraně (spíš za). Musím se tedy ptát k čemu je (byl) Martině „vlastní“ pes a to, že ho má ráda, když se o něj nedokáže ani postarat a pak z jeho smrti obvinuje všechny kromě sebe? Pro „detektivní“ zápletku? A co si z toho dětský čtenář má vlastně odnést, když ty opravdu důležité myšlenky tam buď nejsou řečeny vůbec nebo jen tak mimochodem mezi řádky?