Kdyby kočky mohly mluvit
Romana Junková
Kniha o tom, jak se na svět dívají kočičí bytosti, kočky a kocourci. Jak vidí nás, takzvané pány tvorstva, co si o nás myslí, jak vnímají naše životy, vztahy, náš každodenní spěch, netrpělivost, nedostatek času, konzumní způsob života. Kočky nám ze své perspektivy poradí, jak se v dnešní uspěchané době zastavit, najít cestu k porozumění a pochopení. Podělí se s námi o tajemství lásky, vzájemné komunikace a blízkého kontaktu. Kniha je doprovázena fotografiemi kočičích mazlíčků.... celý text
Přidat komentář
Jednotlivé příběhy vyprávěné kočkami či kocoury. O tom co mají rádi, co se jim nelíbí, jak vnímají svoje lidi. Každé vyprávění má své poučení. V knize jsou kočičí fotky.
Vybrala jsem si ji do ČV a netušila, jakou radost udělám, když příběhy budu číst kamarádce, která má dvě kočky. Myslím, že tuhle knížku ocení právě majitelé koček. S dětmi, především pokud mají s kočkami aspoň nějakou zkušenost, bych ji četla také, jen bychom se častěji zastavovali a o přečteném debatovali. Ledacos se z příběhů dá vzít nejen jako nová znalost o chování koček, ale i jako porovnání, jestli to i my lidé nemáme nějak podobně, případně jak se to u nás konkrétně odlišuje. Četlo se mi dobře, autorčin styl je poměrně vytříbený, jen mi některé věty připadaly slohově až příliš vykonstruované; tak by je možná sestavily kočky, které prošly několika dílnami psaní zkušených lektorek KM.
Pohodové a nenáročné čtení, které potěší hlavně milovníky koček. Mě tato kniha zpříjemnila prázdninový týden se sedmiletým vnukem, kterému se příběhy moc líbily, takže jsme si vždy před spaním přečetli nějaký kočičí pohled na život. Hodně jsme se toho o kočkách dověděli a také se pobavili, proto mohu doporučit pro společné čtení s dětmi.
Kdyby kočky mohly mluvit...tak v té knize mluvit umí a povídaly a povídaly :) milé kočičí příběhy
Nejsem člověk, co by mluvil negativně o knihách. Ale tahle kniha byla na mě moc. Nudná, nezáživná, rozhodně je spíš pro děti. Četl jsem ji jen kvůli výzvě.
Knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy a do 30 strany jsem četla poctivě... Knížka je považovaná za naučnou a označená osobní rozvoj. Zajímalo by mě, kdo to tak vymyslel... Dle mého měla být zařazená jako dětská a věkovou kategorií tak pro 8leté... Protože dle mého slova jako panička, kočička, mistička, kožíšek, pelíšek... Do naučné prostě nepatří.
Nic moc. I dětem radši přečtu Červenou Karkulku než tohle. Příběhy na jedno brdo, moc jsem se nezasmála, aspoň snaha o poučení byla... :-)
Autorovy další knížky
2010 | Kočičí povídání aneb Jak nám kočky dovolily s nimi bydlet |
2016 | Kdyby kočky mohly mluvit |
Předčítáno. Syna příběhy koček velice zaujali. Poučné i čtivé. Jediná výtka je zapomenutí obsahu v knize. Autisti potřebují přehled, kolik ještě příběhů chybí a kolik už jich je přečtených. Jinak za nás skvělé čtení.