Kdyby nám Paříž vyprávěla
Jiří Žák
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19365/bmid_kdyby-nam-pariz-vypravela.jpg
4
64
64
Víte, kde byla popravena královna Marie-Antoinetta? Kdo byl Cartouche? Proč se svatá Jenovéfa stala patronkou Paříže? Kde bydlel ďArtagnan? Ve které ulici stávalo divadlo největšího z Pierotů? Do které hospody chodíval Hemingway? A kde je pohřbena Edith Piaf? Vydejme se za těmito a mnoha dalšími otázkami do pařížských ulic, kde na čtenáře čeká nejedno překvapení. Kniha Jiřího Žáka však není pouhým výčtem faktů nebo nudným popisem historických památek. Je dobrodružstvím, k němuž nás vybízejí dějiny města nad Seinou. Je mozaikou lidí, kteří tu žili své jedinečné životy, smáli se, milovali, pili i umírali, a především zanechali otisk v knize času. Prostřednictvím dějin pařížských ulic, parků, mostů, divadel, kostelů, malířských ateliérů či kaváren může čtenář pohlédnout do uhrančivé tváře města, které se už dávno stalo legendou.... celý text
Přidat komentář
Autor přibližuje Paříž z pohledu ulic, náměstí či ateliérů výtvarných mistrů a přidává k nim zajímavé příběhy a náhledy do minulosti - potud velmi dobré a zdařilé. Nicméně široký výčet ulic, které se s jakými kříží a ústí někam je poněkud suchopárný a pro člověka do Paříže nezasvěceného nudný. Rovněž mi nesedl poněkud žoviální styl vyprávění - určitě bych u poprav gilotinou nepoužil výraz "úžasný", u třicetiletého věznění pojem "humorný", ani si nemyslím, že pařížské hřbitovy jsou oproti jiným městům tak výjimečné jen proto, že na ně v zimě padá sníh a v létě svítí slunko. K tomu celá řada nepřesností, ať už historických, místopísných, ekonomických nebo pravopisných (v češtině, francouzštině i angličtině) - nemohu jít s hodnocením nad průměr. Milovníci Paříže ale dozajista budou méně přísní a vyhodnotí knihu výše.
Kniha mě neminula díky ČV a jsem tomu moc ráda. A tak jsem poznávala Paříž , tak jako každý, kdo si knihu přečetl prostřednictvím ulic, mostů, náměstí, divadel, parků, kostelů, hřbitovů, kaváren a mám z toho všeho nezapomenutelný zážitek. Obdivuji autora Jiřího Žáka, který nám čtenářům předal obrovské množství informací o tomto krásném evropském městě. Musím podotknout, že jsem u čtení používala mapku města a taktéž jsem si vyhledala obrázky některých míst, které jsem při návštěvě Paříže bohužel vynechala. Velice čtivá kniha seznamující čtenáře s minulostí i přítomností této evropské metropole. Doporučuji
Knihu jsem si přečetl poté, kdy jsem se rozhodnul, že se zúčastním letošní čtenářské výzvy. V létě jsem zjistil, že už můžu mezi knihy této výzvy zařadit 14 knih, které jsem letos četl, a tak jsem si našel zde na DK ty další, které by se mi líbily a zapadly do výzvy.
Takže číslo 10 a "kdyby".......
Určitě své volby nelituji. Spousta informací o Paříži v uplynulých staletích.
Hned po naší "sametové" revoluci jsem Paříž navštívil, tak několik zeměpisných informací mi korespondovalo s mými zážitky z cesty. Ve škole jsme se učili o mnoha z těch slavných jmen, která jsou v knize zmiňována. Takže to bylo stále o tom.....Porovnat své znalosti historie s informacemi v knize. No jistě, naše škola mě to všechno neučila, ale přece jen hodně z toho jsem už slyšel a taky některé věci jsem si následně přečetl.
Kdo by se chtěl dozvědět více o Pařížských ulicích, mostech, náměstích, divadlech, parcích, kostelích, hřbitovech, kavárnách, ateliérech a metru, tak je tady správně. Stovky historických obyvatel a známých osobností napříč staletími ho při té návštěvě doprovodí. Já jsem byl s knihou docela spokojen. Jen občas jsem se trochu hůře orientoval, ve kterém století se právě nacházím. Ale po všech stránkách velmi zajímavá kniha. V knize je také spousta malých milých ilustrací podkreslujících text, je to hezký bonus k četbě.
Na těchto stránkách postupně ožívají: domy, ulice, náměstí, kostely a hřbitovy, ale také zde najdeme revoluci, příběh gilotiny a na závěr se posadíme do kaváren a svezeme se pařížským metrem. Vzhledem k rozsahu knihy je přirozené, že jsou jednotlivé příběhy zde popisované, psány velmi povrchně, ale alespoň mě nalákaly, abych sáhla po jiných knihách, které některé tyto příběhy zpracovaly detailně. Audioknihu načetl sám autor pan Jiří Žák a načetl ji opravdu velice dobře.
Ach,bloudit Paříží! Jaká nádhera, jaká rozkoš! Honoré de Balzac. Souhlasím a jen dodám, že jsem touto knihou splnil čtenářskou výzvu 2024. 75%.
Kniha je členěna do deseti kapitol.
Ulice – mosty – náměstí – divadla – parky – kostely – hřbitovy – kavárny – ateliéry – metro.
Podrobné popisy míst i s jejich dějinami nebo pikantními historkami. Revoluce vzpoury, rebelie a popravy. Samozřejmě, že nelze popsat víc než tisíciletou historii Paříže na dvě stě padesáti stranách. Beru to jako ochutnávkové menu, ale velmi, velmi vydatné.
Proto jsem knihu četla velmi, velmi pomalu. S mapou v mobilu a hned jsem si k tomu hledala obrázky. Jinak to pro mne nemělo cenu. Bylo by to jako číst telefonní seznam: přečtete jméno, adresu, a hned vše zapomenete.
Malá mapa popisované oblasti na dvoustránku by byla přínosem. Pro každou kapitolu zvlášť, aby se to nepletlo. Těch deset listů navíc by kniha určitě snesla.
Navíc kniha přináší dalších desítky tipů na knihy o malířích, spisovatelích, hudebních skladatelích, hercích… stačí si jen vybrat, s kým a kdy se do Paříže vrátíte.
„Malý most stojí na stejném místě dodnes. Je tedy historicky vůbec nejstarším pařížským mostem. Jenomže ten, který tu dnes překračuje Seinu, není totožný s mostem, jenž tu stál v roce 886. Příběh Malého mostu je totiž především příběhem povodní. Žádný jiný pařížský most nebyl tolikrát zničen a tolikrát obnovován. Každá větší povodeň či komplikovanější jarní tání Malý most poškodily, pokud ho rovnou nestrhly. Navíc ho pronásledovala i další neštěstí, mnohá z nich absurdní. V roce 1296 se například zřítil krátce poté, co tudy prošlo procesí žadonící nebesa o déšť. Vzápětí přišla bouřka s průtrží mračen a při následné povodni se milý most opět poroučel do běsnících vln. V roce 1718 ho nechtěně zapálila jakási žena, které se utopilo dítě. Podle tehdejšího zvláštního zvyku zapálila nešťastnice svíčku a ve vydlabané skývě chleba ji poslala po řece. Skýva se však zachytila mezi pilíři, od svíčky chytilo dřevěné ostění a na neštěstí bylo zaděláno.“
„Jak vypadal Picassův ateliér v roce 1915 v ulici Schoelcher, v těsném sousedství montparnasského hřbitova. V ateliéru nebylo k hnutí, všude hotové obrazy, kusy kartónu, plech, drát, dřevo. Jeden kout byl plný tub s barvami, tolik tub jsem neviděl ani v obchodě. Picasso mi vysvětlil, že dříve často neměl peníze na barvy, a tak když nedávno podal několik obrazů, zásobil se barvami nadosmrti. Jeho malby jsem našel na zdi, na polámaném taburetu, na krabicích od doutníků… Organizovaný nepořádek, který Picasso plodí všude… postel plná novin, dopisů a fotografií.“
Nádherná knížka, v Paříži jsem byla na tři a zase se tam ráda podívám, tentokrát obohacena vědomostí z této knihy.
Vynikající kniha z pohledu historického a popisného. Poslouchal jsem jako audio a bylo to strašné pracné. Neustále jsem měl před sebou otevřenou mapu, abych se aspoň trochu orientoval. Pár věcí jsem věděl, pár tušil ale většina informací byla pro mě nová. Mám rád takovéto cestování prstem po mapě a za množství dat a faktů, které mě obohatily dávám krásných 85%
Kdyby nebylo v názvu slovo "kdyby" které vyžaduje letošní Výzva, těžko bych o knížku zavadil. Přitom není vůbec špatná, čte se dobře a je plná zajímavých informací z minulosti i současnosti tohoto krásného města. Bohužel má jeden velký nedostatek, jak upozorňují prakticky všichni čtenáře ve svých komentářích, chybí alespoň základní mapka nebo občasná fotografie, čtenář neznalý Paříže se po chvíli v těch názvech ulic a čtvrtí ztratí a to je škoda.
Velmi dobré, čtivé. Jako průvodce při návštěvě Paříže skvělé, jako vzpomínání na město nad Seinou taky. Do pěti hvězdiček chybí mapky – člověk by nemusel polohu jednotlivých míst tahat z paměti nebo dohledávat v aplikacích.
Nebýt Čtenářské výzvy, tak o sérii pařížských průvodců od Jiřího Žáka vůbec nevím.
Moc pěkně ,podrobně a velmi záživně napsáno, člověk se o Paříži a pařížanech dozví spoustu zajímavostí,jen mě strašně moc chyběla mapa nebo občasná fotografie.
Milé překvapení. Čteno díky ČV, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací. Škoda, že nebyly k ruce nějaké mapy.
Minimalistické ilustrace byly úžasné k doplnění.
Nebýt Čtenářské výzvy, jen těžko bych si tuto knihu zvolila, i když při zpětném pohledu by to byla opravdu velká škoda. Jedná se sice o naučnou literaturu, ale zpracovanou tak poutavým stylem, že se čte stejně dobře jako například nějaký román ;-). Musím ocenit autorovy znalosti (ať už mají jakýkoliv původ) různých míst a osobností, které mají souvislost s Paříží. Nejsou zmíněny obšírně, to by snad ani nebylo možné, spíše jen tak letmo, jakoby mimochodem, ale i přesto se čtenář dozví celou řadu zajímavých, někdy známých a jindy zase neznámých skutečností. A to doslova napříč stoletími. Jsou zde zmíněni princezna Diana, Napoleon, Edith Piaf nebo Marie Antoinetta a samozřejmě ještě spousta dalších. Kromě toho nejsou vynechány ani kavárny, hřbitovy, divadla či popraviště. Kniha má tedy určitě co nabídnout, já ji hodnotím plným počtem a doporučuji všem, koho zajímá Paříž a její historie.
Zajímavé informace o městě Paříž. Doporučuji však nejdřív přečíst Co Paříž zatajila a Co ještě Paříž neřekla. V těchto knihách je čtenář seznámen s jednotlivými Arrondissementy a tato kniha trošku očekává, že si pod jednotlivými pojmy dokáže čtenář něco představit.
Moc hezké povídání, pan Žák je skutečný znalec. Čtenář se zajímavou a nenásilnou formou dozví mnoho nového nejen o Paříži. Hlavně se mi líbí, že se autor nevěnuje jenom jednomu okruhu zájmu, ale zmiňuje se o různých známých postavách, skutečných i vymyšlených, popisuje historické či legendární události, nepoučuje a nevyučuje!
Autorovy další knížky
| 2007 |  Louis de Funés |
| 2002 | Kdyby nám Paříž vyprávěla |
| 2020 | Já, Vincent |
| 2008 | Jean-Paul Belmondo |
| 2016 |  Provence známá i neznámá |
Autor nám nenásilnou formou približuje metropolu Francúzska prostredníctvom odkrývania známych aj menej známych, ale hlavne ľudských príbehov počas dlhej histórie Paríža. A tak nahliadneme do spleti ulíc a uličiek, odhalíme tajomstvá parížskych námestí či cintorínov, vypravíme sa po stopách parížskych kaviarničiek či monumentálnych kostolov a chrámov, aby sme svoju prechádzku ukončili prehliadkou ateliérov a odviezli sa metrom. Občas trošku veľa zmätočných informácií naraz, takže bez nejakej tej mapky sa čitateľ tak celkom nezaobíme, ale každopádne táto exkurzia Parížom stála za to. Čítané v rámci ČV 2024 - 77 %.