Jiří Žák

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1946 - 2024

Nová kniha

Prokletý Modigliani

Prokletý Modigliani - Jiří Žák

Strhující román o životě Amedea Modiglianiho. Působivé portréty, intimní akty i sochy. Ale také litry absintu, drogy, nevázané večírky, prostitutky a podlomen... detail knihy

Populární knihy

/ všech 30 knih
Prokletý Modigliani
Prokletý Modigliani
Kdyby nám Paříž vyprávěla
Kdyby nám Paříž vyprávěla
Já, Vincent
Já, Vincent
Louis de Funés
Louis de Funés

Nové komentáře u knih Jiří Žák

Prokletý Modigliani Prokletý Modigliani

„Po výborné autorově knize „Já, Vincent“ jsem sáhla po dalším portrétu malíře. Přiznávám, zprvu mi dělalo problém se do trochu rozevlátě a zpočátku hodně snově pojatého příběhu vnořit, tím myslím tu první, italskou část malířova života. Proto jen, po váhání, čtyři hvězdičky, i když s velkým plus. Ale v Paříži už to bylo skvělé, snad i proto, že autor knihy je sám na Paříž tak silně navázán, nebo i proto, že v pařížské části života je malířův život už dostatečně zmapován, takže může být konkrétnější. Prožijeme s Modim jeho malířské rozlety a pády, ale i rozlety a pády s alkoholem a hašišem. Vedle Modiho potkáme třeba Picassa, Utrilla, Soutina i básníka Apollinaira i další postavy tehdejší umělecké avantgardy. Projdeme s nimi na Montmartru a později i Montparnassu všechny ty hospody, kavárny i ateliéry, kde se setkávali. Já se na ta místa podívala aspoň na dálku, opravdu mě překvapilo, že třeba hospůdka Lapin agil (U čilého králíka) v Rue des Saules tu je dodnes. Stejně tak slavná La Rotonde na rohu Boulevard du Montparnass a Boulevard Raspail… Poznáme Modiho nejznámější milenky – a samozřejmé modelky – Rusku Annu Achmatovovou, tady mě překvapilo, že její vzpomínky zakomponované do románu vycházejí z autentických zápisků, Angličanku Beatrice Hastingsovou, a tu poslední, mladičkou Jeanne Hébuterneovou. Bohužel všechny tyto ženy měly nakonec tragické osudy, zvlášť smutný konec mladé Jeanne hodně zabolí. Prostřednictvím knihy budeme svědky i předčasné malířovy smrti. A nakonec to hlavní - poznáme malířovy obrazy, které jsem současně s četbou vyhledávala a zbavovala se postupně dávných, možná ještě dětských zkreslených představ o Modiglianových obrazech. * „Vždyť se podívej na portrét sebe a své ženy. Líbí se ti? Říkáš, že ano, ale všimni si dvou věcí. Kromě vás dvou na obrazu není nic a tvoje černé sako s rolákem ostře kontrastuje s oranžovou tváří tvé ženy, která sedí, zatím co ty ochranitelsky stojíš. A oba vystupujete ze světlého pozadí – vidíš, je tam hodně bílé, k té můžeš přidat jakoukoliv jinou barvu, hnědou, nebo i náznak modré. Myslíš, že vy dva jste na tom obrazu bez emocí – nebo naopak? Řekni, jak to je? Nejste přece loutky, jak mi někteří vyčítají? Ne, ne. Jste živoucí lidé. Tak vás vidím já. Ale na to musí divák přijít sám. Musí se umět dívat. A ty víš dobře, Lipchitzi, že dívat se je jedna z nejsložitějších činností člověka, a malíře zvlášť. Že já se dívám jinak? Že Soutine se dívá jinak? Že Picasso se dívá jinak? A ty? Vždyť ty se díváš taky jinak, viď, příteli? Tak se podívejme, prosím. Vždyť to znáš sám, k pochopení obrazu vede dlouhá cesta, zatímco odsoudit a hodit kamenem umí každý.““... celý text
— Rade

Kdyby nám Paříž vyprávěla Kdyby nám Paříž vyprávěla

„Kniha mě neminula díky ČV a jsem tomu moc ráda. A tak jsem poznávala Paříž , tak jako každý, kdo si knihu přečetl prostřednictvím ulic, mostů, náměstí, divadel, parků, kostelů, hřbitovů, kaváren a mám z toho všeho nezapomenutelný zážitek. Obdivuji autora Jiřího Žáka, který nám čtenářům předal obrovské množství informací o tomto krásném evropském městě. Musím podotknout, že jsem u čtení používala mapku města a taktéž jsem si vyhledala obrázky některých míst, které jsem při návštěvě Paříže bohužel vynechala. Velice čtivá kniha seznamující čtenáře s minulostí i přítomností této evropské metropole. Doporučuji“... celý text
— Filomena1961

Kdyby nám Paříž vyprávěla Kdyby nám Paříž vyprávěla

„Knihu jsem si přečetl poté, kdy jsem se rozhodnul, že se zúčastním letošní čtenářské výzvy. V létě jsem zjistil, že už můžu mezi knihy této výzvy zařadit 14 knih, které jsem letos četl, a tak jsem si našel zde na DK ty další, které by se mi líbily a zapadly do výzvy. Takže číslo 10 a "kdyby"....... Určitě své volby nelituji. Spousta informací o Paříži v uplynulých staletích. Hned po naší "sametové" revoluci jsem Paříž navštívil, tak několik zeměpisných informací mi korespondovalo s mými zážitky z cesty. Ve škole jsme se učili o mnoha z těch slavných jmen, která jsou v knize zmiňována. Takže to bylo stále o tom.....Porovnat své znalosti historie s informacemi v knize. No jistě, naše škola mě to všechno neučila, ale přece jen hodně z toho jsem už slyšel a taky některé věci jsem si následně přečetl. Kdo by se chtěl dozvědět více o Pařížských ulicích, mostech, náměstích, divadlech, parcích, kostelích, hřbitovech, kavárnách, ateliérech a metru, tak je tady správně. Stovky historických obyvatel a známých osobností napříč staletími ho při té návštěvě doprovodí. Já jsem byl s knihou docela spokojen. Jen občas jsem se trochu hůře orientoval, ve kterém století se právě nacházím. Ale po všech stránkách velmi zajímavá kniha. V knize je také spousta malých milých ilustrací podkreslujících text, je to hezký bonus k četbě.“... celý text
— Bedřich63

Jean Marais Jean Marais

„V knihovně mě zaujalo spíš jméno autora než titul. A bylo to výborné. Útlá nenápadná knížka, stručnost tu ale není na škodu, jen ta příloha s fotografiemi mohla být obsáhlejší. Životopis, profesní dráha, soukromí, osudový vztah s Jeanem Cocteau, a nejen to… Život herce propojený s historií Francie, náhled do pařížských divadel i filmu v průběhu času, zaujal mě i pohled na to, co se řešilo i u nás; jak moc si zadaly umělecké elity za války s Němci; tady navíc i to, jak se kdo v závěru války vyhnul narukování do bojů. Nevěděla jsem, že mezi hereckou elitou byl největším hrdinou Jean Gabin, ale i Jean Marais měl v závěru války svůj hrdinský výstup… Dost mě čtení chytlo, už jen ten „Úvod ryze osobní“, který nám napoví, jak se Jiří Žák dostal z chrudimského kina, plný okouzlení z filmových hrdinů, přes propast let až do okamžiku, kdy „jednoho vymrzlého lednového dopoledne v Pařížské ulici Norvins číslo 22 na Montmartru zazvonil na zvonek s prostými iniciálami JM.“ * „Nebyl nadarmo žákem Cocteauvým. Věděl, že tradice má smysl jedině tehdy, bude-li pojímána současným člověkem na pozadí moderní doby. Nechtěl vytvořit nějaké divadelní „muzeum“. Chtěl, aby se po jevišti pohybovali živoucí lidé, kteří budou své myšlenky sdělovat živoucím lidem v hledišti. Copak Cocteau nenapsal: ,Diváci si přisvojují včerejšek jen jako zbraň, jíž by udeřili na dnešek?' “ * „Naše vnímání světa se posunulo. Chlapík v klobouku s pérem a s kordem v ruce je už trochu směšný. Po filmovém plátně se prohánějí jiní hrdinové. Jezdí na silných motorkách či v rychlých autech a střílejí po sobě zbraněmi s laserovými zaměřovači. Svět se nemilosrdně žene kupředu, film banalizuje násilí a cena lidského života klesá. Ale pan de Lagardère, Franҫois de Capestang, dʼArtagnan či Fanfán Tulipán kráčejí dějinami filmu se vztyčenými hlavami. Jejich zbraně sice už dávno zastaraly a jejich čest je jim v dnešním světě k ničemu. Jsou možná trochu směšní i trochu naivní. Přesto jsou nesmrtelní.“ ------------- Jiří Žák, autor skvělého románu „Já, Vincent“ o Vincentu van Goghovi, románu „Prokletý Modigliani", který vyšel letos, a spousty knížek o Francii, bohužel už žádnou další knihu nenapíše…“... celý text
— Rade

Kdyby nám Paříž vyprávěla Kdyby nám Paříž vyprávěla

„Na těchto stránkách postupně ožívají: domy, ulice, náměstí, kostely a hřbitovy, ale také zde najdeme revoluci, příběh gilotiny a na závěr se posadíme do kaváren a svezeme se pařížským metrem. Vzhledem k rozsahu knihy je přirozené, že jsou jednotlivé příběhy zde popisované, psány velmi povrchně, ale alespoň mě nalákaly, abych sáhla po jiných knihách, které některé tyto příběhy zpracovaly detailně. Audioknihu načetl sám autor pan Jiří Žák a načetl ji opravdu velice dobře.“... celý text
— soupik2012

Přejít na knížky autora