Yarwen
komentáře u knih
Stahovač
Neal Asher
Nemilosrdná planeta, kde přežijí jen ti nejsilnější - nedáte si chvilku pozor, zakousne se do vás pijavice a jste v neštěstí. Tedy pokud je neštěstí stát se nesmrtelným hooperem.
Autor vystavěl naprosto unikátní svět, kde všechno funguje v potravním řetězci v podobě uzavřeného kruhu. Úvodní odstavce u každé kapitoly o tom, kým byl sežrán tvor, který u předchozí kapitoly pozřel někoho jiného, byly zábavné a ukazovaly čtenáři logiku, jak to na této planetě funguje. Mnoho pohodlnějších autorů se raději tvorbě svého vlastního světa vyhne, a někteří absenci vystavěných pravidel dokonce zneužijí, aby mohli čtenáře překvapit nebo ohnout příběh kterýmkoliv směrem, protože "všechno je možné", když o fungování světa nevíme nic.
Ale zpátky ke knize - krom originality nabízí vynikající a napínavý příběh, ve kterém lidské i nelidské hyeny (omlouvám se hyenám) chtějí sprovodit ze světa své svědky i pronásledovatele, zatímco Strážce planety se svými podmysli a roboty se snaží zabránit nejhoršímu a stovky let staří kapitáni se sjíždějí na konvent, aby definitivně ukončili záležitost se Stahovačem.
Pokud pominu Feista, kterého jsem četl podruhé, tak tohle je pro mě nejlepší kniha letošního roku. A Snajpr a Větroplach, ty dva jsem si vychutnával...
Jméno růže
Umberto Eco
Po velkém zklamání z více než špatného Foucoltova kyvadla jsem přistupoval k další beletrii, kterou Eco napsal, s despektem. Ale recenze vypadaly pozitivní, film se mi líbil, čtenářská výzva vyžadovala knihu s knihovníkem, tak jsem se do Jména růže pustil, a nelituji - autor vystavěl výborný detektivní příběh z doby, na kterou si lecjaký módní pseudo spisovatel netroufne; náboženské rozpravy byly sice nudné, ale měly za sebou slušnou erudici a daly se skousnout, neřknu-li i vedly k zamyšlení.
Nicméně o co jde především, je děj - ten je krapet odlišný od filmu a je škoda, že jsem se připravil o kvalitní zápletku, která je zřejmá z filmového zpracování - nicméně příběh je krásný, přísně logický a hodný toho, aby si ho čtenář vychutnal. Leckteří autoři detektivního žánru by si z této knihy mohli vzít příklad, ale neudělají to, protože na tohle se nevzmůžou.
Poznámka nakonec: tolik pravopisných chyb a překlepů, které dalo do tisku vydavatelství Český klub, je naprosto ostudné.
Legendy a pověsti z Čech a Moravy
Felix Krumlowský (p)
Takové rozšířené staré pověsti české - v této knize je jich podstatně více, autor je posbíral z mnoha zdrojů. Co ale tuto knihu vyzdvihuje vysoko nahoru, jsou dovětky za jednotlivými příběhy, kdy se čtenář dozví, co je na pověsti pravdivého - zda vychází ze skutečných událostí, nebo to bylo podstatně jinak, či zda se jedná jen o pověst - v tom případě zda má český původ, nebo je přebájena z jiných zemí, případně zda se traduje na mnoha místech v Evropě, akorát si ji každý region přizpůsobil sobě samému. Z mého čtenářského pohledu prostě paráda.
Kdyby nám Paříž vyprávěla
Jiří Žák
Autor přibližuje Paříž z pohledu ulic, náměstí či ateliérů výtvarných mistrů a přidává k nim zajímavé příběhy a náhledy do minulosti - potud velmi dobré a zdařilé. Nicméně široký výčet ulic, které se s jakými kříží a ústí někam je poněkud suchopárný a pro člověka do Paříže nezasvěceného nudný. Rovněž mi nesedl poněkud žoviální styl vyprávění - určitě bych u poprav gilotinou nepoužil výraz "úžasný", u třicetiletého věznění pojem "humorný", ani si nemyslím, že pařížské hřbitovy jsou oproti jiným městům tak výjimečné jen proto, že na ně v zimě padá sníh a v létě svítí slunko. K tomu celá řada nepřesností, ať už historických, místopísných, ekonomických nebo pravopisných (v češtině, francouzštině i angličtině) - nemohu jít s hodnocením nad průměr. Milovníci Paříže ale dozajista budou méně přísní a vyhodnotí knihu výše.
Alenka žila byla
Dan Panosian
Výtečný kousek s velmi líbivou kresbou a napínavým příběhem, kde není do poslední stránky jasné, kterak se věci zakončí. Vše zasazené do ponurého sanatoria, ve kterém nad tamními pacienty ustavičně visí Damoklův meč, aby se nedostali pod... ...ale ne, nebylo by správné vyzradit příliš - budu korektně mlčet, jak by to jistojistě udělal i Čestmír Řád.
Cyberpunk 2077: Trauma Team
Cullen Bunn
Tak tohle bylo velmi slabé. Příběh je plytký, místy nepřehledný, hlavní postava neví, zda klienta zachránit nebo zabít, samotné zakončení je už pak jen na efekt. Kresba průměr. Celkově je to sice akční, ale zmatené a bez napětí či jiného zážitku.
Mág – Mistr
Raymond E. Feist
Autor původně napsal oba (v Česku vydané) první dva díly jako jednu knihu, rozdělenou na část "Pug a Tomas" a "Milamber a Valheru". Takže pokud byl první díl mimořádným dílem, nejinak je to i ve druhé polovině původní knihy. Pugovi i Tomasovi se plní jejich klukovské sny na pozadí dlouholeté války mezi dvěma světy, kde v jednom vládne král upadající do šílenství a ve druhé se hraje Velká hra.
Kdo zná, ten ví, kdo nečetl, nechť se nechá pohltit jedním z nejlepších děl v tomto žánru. Skvěle napsané postavy, které přilnou k srdci, a napínavý děj, ve kterém jim čtenář drží palce. Tohle je kniha, která se těžko odkládá a člověk s nelibostí pozoruje, že počet stránek do konce se úží...
Příběhy papežů
Claudio Rendina
Bezpochyby veliké dílo, rozprostírající se na zhruba 700 stránkách. Když jsem ve Vatikánu viděl na zdi seznam všech papežů sahajících až k počátkům letopočtu, byl jsem fascinovaný a chtěl jsem se dozvědět více - tato kniha mi to umožnila.
Autor se nijak nevyhýbá omylům či neřestem církve, a to je třeba ocenit. Bohužel většině papežů šlo hlavně o moc a peníze, některým i morální hodnoty a duchovno byly cizí. A na druhé straně zde máme výjimky - ale teprve od poloviny 20. století se církev jeví tak, jak ji známe dnes, kdy se soustředí hlavně na posilování všeobecné víry. Tak snad to vydrží, i přes to Malachiášovo proroctví zmíněné na závěr...
Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha
Zdeněk Ležák
Přesně toto je typ knihy, který by měl figurovat v dnešní povinné četbě, pokud se ještě praktikuje - komiks dokáže přitáhnout i děti/mládež, která se knihám vyhýbá. Ale třeba jsem jen optimista.
Z této knihy bych rád vyzdvihl kresbu, která je velmi dobrá, ale přílišné množství parašutistů nedokáže rozlišit a já se v kreslených tvářích často ztrácel. Co jsem nevěděl, že zrádce nebyl jen Čurda, ale třeba také Gerik nebo Kindl. Ono z pohovky před rozevřenou knihou se dobře nadává, ale kdo ví, jak by sám obstál před mučením gestapa. Ale Čurdu nikdo nemučil, že. A byli takoví - třeba Oldřich Pechal, sestry Marie Kovárníková a Ludmila Soukupová - kteří i po brutálních výsleších neprozradili nic. Pokorně se klaním jejich památkám, i všem dalším odbojářům.
Válka pašeráků
Vlado Ríša
Název knihy je trochu zavádějící, asi má odkazovat na autorovu prvotinu v sérii JFK, ostatně v mnohém se jí podobá - i v tomto díle budou hrát hlavní roli letadla z období cca 1. světové války, a opět na nich budou létat Kovář s Vegou a Bigglesem. Příběh prostý, akční, prošpikovaný kulometnou palbou a větrem fičícím mezi křídly, z pohledu série takový průměr.
Gantz 1
Hiroja Oku
Můj první manga komiks, od kterého jsem vůbec nic nečekal, a tak jsem nakonec potěšený alespoň solidní kresbou, byť jen černobílou. Příběh je ale prostoduchý, polovina textu jsou citoslovce a ani ta druhá půlka není nic hlubokomyslného. Kdo hledá zábavu, neřknu-li poučení, musí mrknout jinde.
Lord John a důvěrná záležitost
Diana Gabaldon
Detektivní příběh z Anglie 18. století. Autorka si dala práci se zjišťováním tehdejších obleků a zvyklostí, ale co je to platné, když zápletka je překombinovaná, občas jsem se v ní ztrácel a v závěru je ji třeba celou vysvětlit, aby si to čtenář mohl celé poskládat. Kniha byla pro mě nezábavná, místy naivní, a jsem rád, že je za mnou - celý život se řídím tím, že když už knihu začnu číst, tak ji dočtu, někdy je to ale masochismus.
Rattus norvegicus
Ivan Martin Jirous
Bohumil Hrabal kdysi poznamenal, že když autor napíše něco, čím se proslaví, může si pak už psát jen to, co se mu líbí, bez ohledu na kritiky a čtenáře. Při čtení této sbírky jsem si na jeho slova vzpomněl, protože kdyby s ní přišel do vydavatelství neznámý autor, dost možná by letěl obloukem.
Autor ignoruje tečky, čárky, rýmů je pomálu, počet slabik ve verších mnohdy rozdílný, některé části spíš vypadají jako poznámky vytržené z kontextu než jako básně. Snažil jsem se číst mezi řádky, výrazivo je ale příliš strohé, aby nabídlo něco víc.
A přesto přidávám druhou hvězdu. I v téhle útlé knížečce se najdou kousky, ze kterých čiší upřímné emoce a nálady. Nelámu tedy hůl a příště zkusím něco z ranější Jirousovy tvorby - třeba to bude právě sbírka, kterou získal respekt.
Cyklus vlkodlaka
Stephen King
Krátký, ale originální příběh o vlkodlakovi v malém americkém městečku, rozdělený do dvanácti měsíců, kdy v každém úplňku se vlkodlak pokusí něco zabít. Byť není zápletka nijak složitá, vypravěčský um Stephena Kinga je báječný - mimo hlavní linku zabrousíme i do životů některých obyvatel a řekl bych, že v červenci ukápne i jedna kapka moudrosti. Ideální na dvanáct čtenářských chvilek před spaním, ať se vám zdá něco hezkého...:)
Vánoční koleda
Charles Dickens
Vzpomínám si, jak se někdy ve druhé polovině osmdesátých let dávala v Magionu animovaná verze tohoto příběhu a jako malého kluka na mě hluboce zapůsobila. O pár desítek let později se konečně dostávám k Dickensově předloze; možná mi nepřijde tak působivá jako tenkrát, ale to krásné a moudré poselství přetrvává, proto si dovolím přidat hvězdu navíc.
Nakonec je vlastně mrzuté, že naše každodenní realita je prosta nadpřirozena - ono by to pár duchů chtělo, mezi námi je řada lidí, která by potřebovala morálně proplesknout, aby otevřela oči jako pan Skruž...
Herzl: Evropský příběh
Camille de Toledo
V knize sledujeme dva příběhy - jednak Ilji Brodského, který se svou starší sestrou uteče z ruských pogromů do západní Evropy - a pak Theodora Herzla, otce myšlenky založit vlastní židovský stát.
Jedná se o atypický komiks, spíš jde o obrázkovou knihu, protože přímé řeči mnoho není, text je většinou v podobě popisných a vysvětlujících poznámek. Kresba je ucházející, žlutočerná.
Co mi krapet vadí, je slabé zasazení příběhu do historické perspektivy. Chybělo mi vícero informací a dotažení díla do momentu, kdy Izrael skutečně vznikl. Rovněž bych rád lépe pochopil původní příčiny vzniku násilí na Blízkém východě s Izraelem spojené.
I tak jsem si trochu své obzory rozšířil a zbytek dostudoval na internetu - to je hlavní důvod, proč se překulím do tří hvězd, jelikož kniha sama o sobě není ani tak zábavná, jako spíše poučná.
A nedočkal jsem se odhalení obsahu čajové "Krabičky našeho dětství"...
Ultramarín
Henk van Woerden
Příběh o nevlastních sourozencích žijících v láskyplně-sexuálním vztahu, kteří byli násilím odděleni, aby jim v srdci zůstalo prázdné, nenaplněné místo. Má to příchuť melancholie, přímá řeč je spíše výjimečná, sledujeme hlavně myšlenky hlavních postav a je to docela poutavé.
Zápletka je jednoduchá, čtenář může přemítat, jestli se cesty hlavních postav ještě střetnou, ústřední pointa se dá vytušit uprostřed knihy a je postavena na obrovské náhodě, což trochu nahlodává uvěřitelnost. A pokud bych vycházel z této knihy, nabyl bych pocitu, že 90% mužů je bisexuálních a většina toho zbytku jsou gayové, a to na reálnosti ubírá ještě více.
Kniha není špatná, čte se dobře, ale nemohu jít s hodnocením nad průměr.
Etapové hry
Jaroslav Foglar
Mám v oblibě skautské dlouhodobé hry, kdy hráči začínají s pílí shromažďovat zdroje, aby na táboře zažili vyvrcholení krásného příběhu. Tato kniha nabízí několik her z pera Miloše Zapletala a dalších a nabízí inspiraci pro oddílové vedoucí, kterak pro děti vytvořit něco, co zůstane v jejich paměti navždy. Nemohu než přidat čtvrtou hvězdu - skvostná kniha.
Fantastická zvířata a kde je najít
Mlok Scamander (p)
Úvod knihy je opět spjat s nadací autorky, kde při bližším obeznámení čtenář pochopí, že peníze z této nadace mohou jít v podstatě na cokoliv, žel bohu i na věci, na které by mnohdy přispívat nechtěl. Autorka vpletla svou nadaci i do předmluvy Brumbála.
Asi nejzábavnější částí knihy jsou úvahy kdo je člověk a kdo zvíře na začátku knihy. Bruslí se zde na tenkém ledě potenciálního rasismu, ale dokud se lidé nezačnou vydávat za kentaury a vodní bytosti, nikdo si snad stěžovat nebude.
Samotný základ knihy - popis fantastických zvířat - je nudný. V mnohých případech se jedná o známé nestvůry, které autorka předělala dle svých úvah, pak se jedná o složeniny různých částí těl známých zvířat. Většina se nachází v zemi autorky, nebo alespoň v okolí.
Dát jednu hvězdu nebo dvě? Vzhledem k tomu, že se textem občas mihne vtipná poznámka, přikloním se ke dvěma, ale je to opravdu o jediný fous. (31%)
Duna
Frank Herbert
Autor knihu vskutku vypracoval do nejmenších detailů, dobře psychologicky vykreslil řadu hlavních postav a jeho popisy intrik, to je jako pohybovat se po nejtenčích vláknech pavučiny. Zároveň je kniha poutavá a napínavá, čtenář touží po odplatě za zradu, která byla na rodu Atreidů spáchána.
Dojem mi trochu pokazily některé přílohy, zejména ta o náboženství připomíná spíše bláboly - vší silou se snaží autor dokázat, že arakkiské náboženství je mix všech původních, ale pravdou je, že jde hlavně o islám, navíc ještě protknutý fanatismem. I přesto za mě vynikající kniha a čtyři hvězdy.