Co ještě Paříž neřekla přehled
Jiří Žák
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121115/co-jeste-pariz-nerekla-121115.jpg
4
21
21
Volné pokračování netradičního průvodce Jiřího Žáka Kdyby nám Paříž vyprávěla, který vyšel v roce 2010, nás opět zavádí do města nad Seinou a tentokrát nás provede prvními deseti městskými obvody v centru a nevynechá ani světoznámé památky, jako jsou Louvre, Pantheon nebo snad nejslavnější ulice světa Champs-Elysées.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Co ještě Paříž neřekla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Tato knížka mě bavila o něco méně než první díl. Některé kapitoly se hemžily francouzskými názvy uliček, ve kterých jsem se naprosto ztrácela a přála jsem si mít u sebe mapu Paříže. Přesto se mi styl vyprávění Jiřího Žáka a jeho bohatá slovní zásoba líbí a navíc vypráví o mé milované zemi, takže jsem si nemohla nechat ujít ani odstavec:)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Co ještě Paříž neřekla v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 28x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 44x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
| 2007 |  Louis de Funés |
| 2002 | Kdyby nám Paříž vyprávěla |
| 2020 | Já, Vincent |
| 2008 | Jean-Paul Belmondo |
| 2016 |  Provence známá i neznámá |
Ne, že by se mi styl vyprávění Jiřího Žáka nelíbil. Naopak píše svižně, čtivě, poutavě a velmi hezky, takže člověk ani neví jak a má za sebou 20 stránek. Knihy jsem si půjčila v knihovně a když jsem zjistila, jak dobře jsou po formální o obsahové stránce psané, hned jsem je začala shánět. A pak jsem se doma pořádně začetla...
Nízké hodnocení je podmíněno tím, že jsem v knize narazila na několik pasáží, které neodpovídají historické pravdě, a to se mě hluboce dotklo. Asi už to ženu do krajnosti, ale vyvstaly mi na mysli všechny pomluvy novinářů, kterak neověřují zdroje, čerpají jen z jedné informace, něco si přibarví, vymyslí, napíší k tomu "údajně" a s klidem v duši vypustí do světa.
Řeč je o pasážích týkajících se "čarodějnice" Voisinové a markýzy de Brinvilliers. Pro ukázku:
"V ulici Karla V., jež se nachází nedaleko Arsenalu, v místech, kde kdysi stával královský palác Saint-Pol, stojí dodnes dům číslo dvanáct. Nechala si ho tam v roce 1620* postavit Marie-Madelaine de Dreux d'Aubray (…). Sama se později přiznala, že přišla o panenství už v sedmi letech, protože se ráda „bavila“ se svými dvěma bratry.** (…) Pak ale Godin de Saint-Croix náhle zemřel a kupodivu přirozenou cestou.*** (…) Ministr Colbert požádal Anglii o její vydání a tak markýza rychle změnila působiště a ukryla se v jednom klášteře v Lutychu. Ale ani tam nebyla v bezpečí. Našel ji tam, prý převlečený za faráře, pokrevní bratr našeho Nestora Burmy, schopný policejní důstojník La Reynie**** - ano, byl to právě on, kdo vyšetřoval travičskou aféru vdovy Voisinové a paní de Montespan - a na jaře roku 1676 se mu ji podařilo dostat zpátky do Paříže."
* Narodila se roku 1630.
** Ve své zpovědi uvedla, že ji bratři znásilňovali, což byl jeden z motivů k jejich vraždě.
*** Rytíř de Sainte-Croix se otrávil při svých chemických experimentech.
**** Markýzu zatýkal La Reynieho podřízený Desgrais, což uvádí i v knize několikrát citovaná paní de Sévigné, o Pitavalovi nemluvě. Nebyl převlečen za faráře, ale za abbého.
Uznávám, že jen málokdo má takovou erudici, aby rozuměl všemu, o čem autor píše a nač se odkazuje, takže odkrýt faleš některých tvrzení dá práci, nicméně těchto několik pasáží, kterým díky studiu posledních dvou let docela rozumím, má na mne ten efekt, že i zbytek témat, o kterých třeba tak načteno nemám, se pro mne stal nedůvěryhodným a zpochybnitelným, což knize v mých očích ubírá na hodnotě coby informačnímu zdroji.