Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517365/bmid_kdyby-ze-sveta-zmizely-kocky-AOA-517365.jpg
4
710
710
Co byste dělali, kdybyste zjistili, že brzo zemřete? A co byste dělali, kdyby se před vámi objevil Ďábel s nabídkou, že vám život prodlouží? Má to však jeden háček. Za každý den života navíc musí ze světa něco zmizet. Přesně v takové situaci se octne hrdina románu Kdyby ze světa zmizely kočky, bezejmenný poštovní poslíček, který žije v malém bytě se svým kocourem jménem Zelí. S otcem si nerozumí a matka mu před pár lety zemřela. Jednoho dne zjistí, že mu kvůli nádoru na mozku již nezbývá mnoho života. Objeví se však Ďábel s nabídkou, která se zdánlivě neodmítá. Hrdina pak každý den musí čelit volbě, co dalšího ze světa nechá zmizet výměnou za kousek vlastního života. Situace na hranici smrti ho donutí přehodnotit nejen cenu každodenních samozřejmostí, ale také svůj dosavadní vlastní život. Kdyby ze světa zmizely kočky, příběh o tom, co je lidském životě skutečně důležité, se dočkal obrovského úspěchu nejen v Japonsku ale i ve světě, kde se dočkal překladu do mnoha jazyků, a nakonec i filmového zpracování v roce 2016.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2023 , KontrastOriginální název:
世界から猫が消えたなら (Sekai kara neko ga kietanara), 2012
více info...
Přidat komentář
Čo by ste spravili, keby Vám lekár oznámil, že máte už len týždeň života?
Dokážete si napísať 10. vecí, ktoré chcete stihnúť pred smrťou?
Tenká knižka zachytávajúca 7 dní = 7 kapitol života japonského poštára, ktorý uzavrel dohodu s diablom na princípe “Ak chceš niečo získať, musíš niečo stratiť". Zakaždým, keď niečo odstráni zo sveta, získa jeden deň života naviac. Trik je ale v tom, že veci k odstráneniu vyberá diabol.
Postupne nechávame zo sveta zmiznúť mobily, filmy, hodiny a polemizujeme nad tým, ako by náš svet bez nich asi vyzeral. Aké to má pozitíva a negatíva, ale hlavne, či to za to vôbec stojí?
Knihu som si vybrala do čtenárskej výzvy, faustovský motív a nápad mi prišiel skvelý, ale potenciál ostal nevyužitý. Autor len nadhadzuje myšlienky k úvahe, ale nerozvinie ich na maximum. Väčšinou nás necháva, aby sme sa nad témou zamysleli sami, ale aj tak si myslím, že sa s tým dalo pohrať hodne viac.
Námět byl zajímavý, blízko duchovnu. Ďábel byl jako vždy mazaný a škodolibý: hrdina si nemůže sám vybrat, co nechá zmizet výměnou za den života navíc (jéje, toho by bylo, co bychom chtěli nechat zmizet - komáry, daně, chuchvalce prachu z koutů...). Naskýtá se otázka, zda ty draze vykoupené dny pak dobře využil. No nevím, přišlo mi, že se místy děj dost rozplizává nebo jsem moc nechápala souvislosti. Ale možná jako představitelka jiné než japonské kultury nedokážu text ocenit. Každopádně kniha je útlá a má celkem fajn konec, tak nelituju, že mi kvůli splnění Výzvy zkřížila cestu.
Neměla jsem velká očekávání. Jako jiní jsem po knížce sáhla i z důvodu, že se hodí do letošní čtenářské výzvy. Ale dostala jsem moc milé čtení, které mě přimělo se nad některými věcmi zamyslet. Strávila jsem s knížkou příjemné dopoledne a místy musela s úsměvem pokukovat po svých kočičkách spících vedle mě :)
Měl to být jen poslední dílek čtenářské výzvy. Nakonec mi ta kniha předala daleko víc.
Užila jsem si tři velmi příjemná čtenářská dopoledne. Už dlouho jsem před sebou neměla knihu psanou převážně v jednoduchých větách, takže jsem se rozhodla zaměřit na obsah.
O hlavním hrdinovi v tomhle případě nevíme mnoho, ale můžeme se zamýšlet společně s ním. Jaký smysl má vlastně život, když z něj zmizí to, co jsme měli rádi? Proč bychom na něm měli lpět? Není tedy lepší naplnit nádobu svého života až po okraj, abychom na prahu smrti nemuseli litovat?
A teď vážně, dejte této útlé knize aspoň šanci :)
Myšlenka dobrá, zpracování už tolik ne.
Mám ráda, když mi hlavní postava padne do noty,ale tady se to nestalo.
Bohužel ve mně kniha nezanechala žádný silný dojem,sama bych k ní asi cestu nenašla, tak děkuju autorovi, že se mi hodila do čtenářské výzvy no :D
Moje poslední kniha v rámci čtenářské výzvy a musím říct, že podle mě nejslabší.
Bohužel styl psaní ani nápad mi moc nesedl.
Vím kam tou myšlenkou autor mířil, ale bohužel se mi vůbec netrefil do noty.
Hmm, jak se postavit ke komentáři téhle knihy...
Asi bych s tím potřebovala pomoct...
Protože tenhle příběh je vážně moc fajn. Ale postupně...
To si tak žijete svůj život a je to vlastně ok. Každý má svoje "ok" a prostě to tak nějak je. Tedy do té doby než zjistíte, že druhý den umřete. Ale ďábel má řešení. Až na to, že řešení má dost velký háček a to věci trochu komplikuje. Najednou se ukáže, že nic není tak jednoduché: život, žití, smrt, umírání, zmizelé věci, mizení. Ale co když se ukáže, že najednou na tomhle světě chcete zůstat o trochu déle? A co když se ukáže, že cena za to v rámci mizení věcí je až moc velká? Přeci jen, na začátku se to zdálo jako poměrně jednoduchá věc, která sice byla zkomplikovaná tím háčkem, ale stále ne emocemi a vzpomínkami. To až později a celé by se to zkomplikovalo...
Je to tady už zmíněno, taky nechápu nízké hodnocení. Základ je asi nebrat tuhle knihu jako žánrovku, kterou budete rozebírat až do posledního šroubečku, a zkoumat následky mizení věcí ve světě celkově. Je to prostě o tom, jak se to celé odráží v hlavním hrdinovi. O tom ta kniha je. Ostatně, je to jenom taková hubená knížečka. Například ani v knize Ostrov ztraceným vzpomínek, kde to sice funguje na jiném principu, ale je to trochu podobné, byť je kniha mnohem vážnější, taky nejdete drsně za principem a následky, a když není mechanika mizení a následky na 100% levelu vysvětlení a logiky, tak kvůli tomu taky nesnížíte hodnocení. Když je pointa jinde. S touhle knihou je to podobně.
A teď šup na filmovou adaptaci :)
Musím uznat, že jsem překvapená tak nízkým hodnocením některých recenzentů pode mnou. Samozřejmě ne každému každá kniha sedne, ale za mě je kniha snad nejlepší knihou, kterou jsem kdy od kteréhokoliv japonského autora četla.
Každý pocházíme z jiné kultury a s tím se pojí poměrně hodně věcí. Když jsem četla japonské autory, tak texty byly vesměs rozevláté, děj pozvolný a občas bylo těžké se napojit (jiná mentalita). Možná jsem měl jen smůlu na výběr a tato kniha tomu nasvědčuje.
Mimořádně čtivé, plné mouder (které zbožňuji), dávající naději čtenáři a současné autor skrz knihu otvírá oči čtenáři, hlavní protagonista blízký mému věku (možná i proto na mě kniha zapůsobila víc, než na jiné a jsou tak zde i negativní recenze), zamyšlení nad životem a jaké by to bylo, kdyby ze světa určité věci zmizely.
Jediné co, tak mě mrzel závěr (SPOILER: Zůstal za mě otevřený a to, na co jsem čekala, se tak nestalo, protože přišel konec knihy. KONEC SPOILERU), ale to je plně v režii autora. Nepíši, že se vším souhlasím, ale je to kniha japonského autora a opravdu jsem nečetla knihu právě z Japonska, která by mě tak oslovila, byla extra čtivá a inspirovala mě na cestě životem.
Nebýt čtenářské výzvy, váhala bych, zda knihu neodložit. Času je omezené množství a lepších knih je spousta. Tato mi nesedla svou schematičností, tím, jak měla ploché postavy, které jsem si nedokázala oblíbit, natož se s nimi identifikovat, i tím, jak byl hlavní hrdina na pár facek. Kdyby mi kniha s kdyby v názvu do ČV stačila jedna, mohla jsem si tuto skutečně odpustit... Jenže ta moje druhá "kdyby" kniha je kniha, kterou listuji alespoň jednou ročně, tak jsem jí do ČV počítat nechtěla, ač je myšlenkově mnohem bohatší, než tato.
Zápletka faustovského typu (nabídka od Ďábla, výměnou za prodloužení života v rámci dnů). Hlavní hrdina přemýtá nad svým životem a na poslední chvíli zjišťuje co je všechno důležité. Poselství typu, žij každý den naplno, jelikož nevíš, který může být poslední. Nenudilo.
Ona je japonská literatura a vlastně i celé Japonsko, jako úplně jiný svět než je ten náš. A já mám Japonsko fakt ráda, ale zjistila jsem, že třeba filmy úplně nedávám a s knihami je to tak 50/50. Někdy jsou fajn, jindy ne. Vesměs jsou ale všechny dost podobné. Filozofování o smyslu života, smrt, duchovno, vzpomínky, minulost.... Hlavní postava se vrací do minulosti a přemýšlí, jaký vedla život... a někdy je fajn si takovou knížku přečíst, pokud je dobře napsaná a tohle bohužel nebyl ten případ. Knížka mě nebavila, špatně se mi četla a nebyla moc dobře formulovaná. Navíc měla hodně otevřený konec.
Letos jsem ve svém osobním čtení pokořila několik témat či okruhů a jedním z nich je japonská literatura. Zjistila jsem totiž, že její styl je pro mne velmi jemný, interní a zároveň mi poskytuje velkou řadu emocí a filosofického rozjímání, což mám ráda. A když se tam objevují otázky ohledně smyslu života a co přichází po něm, tak to mám opravdu velmi v oblibě.
Kniha přináší poklidné čtení, jemné náznaky a rozhodně nejste extra vystresovaní. Jen prostě napnutí, jak to dopadne.
Ale mezi námi - každý sám ve svém nitru hledá svoje vlastní odpovědi na základě svých zkušeností, prožitků a životní cesty. Tak se může stát, že třeba hrdinovi rozumět nebudete ze svého pohledu, ale rozhodně mu budete rozumět z jeho pohledu. A to autor napsal moc hezky.
Kdyby ze světa zmizely kočky je útlá kniha s tématem blízké smrti. Hlavní hrdina si ujasňuje své vztahy s rodiči a s bývalou partnerkou a zamýšlí se nad tím, co je pro něj v životě důležité.
Toto téma bylo v literatuře zpracované mnohokrát, ale zde je podané fantaskně prostřednictvím ďábla, který se zjevuje hlavnímu hrdinovi a pokaždé nechá ze světa zmizet jednu věc. A tím "testuje" co je pro něj v životě doopravdy důležité.
Mě osobně nejvíce zaujalo zobrazení ďábla. Hlavní hrdina se ho v závěru ptá, proč vypadá jako on. A ďábel odpovídá, že je obrazem života, který mohl žít. Ďábel představuje personifikaci nenaplněného potenciálu. To mi přišlo vskutku ďábelské. :)
Krátký příběh skoro se mi chce říci čtenářská jednohubka s velmi zajímavým zobrazením ďábla. Osobně si myslím, že téma je podané zajímavě, ale mohlo by jít více do hloubky. Dávám 4 hvězdy.
Knihu jsem četla jen kvůli výzvě, žádný hlubší význam ale ve mně asi nezanechá.
Já jsem z toho taková rozčarovaná. Knížku jsem si přečetla jenom kvůli čtenářské výzvě, jinak bych po takovém titulu nesáhla. Já moc taková filozofická díla nemusím. Některé myšlenky byly pěkné, ale na mě to působilo celkově jaksi divně. A nesnáším otevřené konce!
Zajímavá kniha o posledních věcech člověka. Nevím, co bych sám dělal, kdybych věděl, že za týden definitivně končím a tak není od věci si o tom přečíst. Ďábel mi přišel takový nijaký a nabídnutý obchod ne moc fér - když o věcech ke "smazání" rozhoduje on a ne budoucí mrtvý. Nejlepší část se mi zdá v místě, kde hrdina vzpomíná na svoji matku a pochopí její dopis na rozloučenou a chce jej naplnit. Konec je hodně ustřižený, ale není vždy na škodu skončit v nejlepším - možná to platí i zde.
Smazání telefonů a hodin se nezdá jako špatný nápad, to by bylo zajímavé vyzkoušet v reálu, aspoň na pár dní.
Vlastně nevím, jak se ke knize postavit. Nejlepší a zároveň nejdojemnější scéna bylo loučení s maminkou, a také hovory s kocourem. Jinak mně to nějak nebavilo? Já vlastně stále nevím, jestli se mi kniha líbila nebo ne.
Nebyť výzvy, ku knihe by som sa asi nedostal, a to by bola škoda. Príbeh japonského Fausta má trochu prvoplánové posolstvo, ale je zabalený v správne šibnutej teriyaki omáčke s jemnou dávkou lysohlávok.
Kdyby ze světa zmizely kočky
"Nikdo neví, jak dlouho bude žít. Proto neexistuje nic jako moc brzy nebo moc pozdě."
Jednoduché, ale hodnotné dílo. Připomíná nám, na čem opravdu záleží, všichni to víme, jen na to v našich uspěchaných životech nějak téměř neustále zapomínáme.
"Ale v životě jako takovém přeci žádný smysl není, nemyslíte? Není spíš ten smysl v tom, jak jej žijeme?"