Kdybychom se neviděli
Cynthia Hand
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257599/bmid_kdybychom-se-nevideli-257599.jpg
4
367
367
Lex byla šťastná. Měla kompletní rodinu. Kluka, co milovala. Kamarády, kteří se na ni nedívali, jako by se měla každou chvíli zhroutit. Teď je z ní holka, jejíž bratr spáchal sebevraždu. A vypadá to, že už taková bude navždycky. Lex se teď pokouší poskládat si život dohromady a snaží se vytěsnit, co se stalo té noci, kdy Tyler zemřel. Ale je tu tajemství, které nikomu neprozradila, esemeska, kterou Tyler poslal, co mohla změnit všechno. Lexin bratr je pryč. A ona zjišťuje, že duchové nemusí být skuteční, aby vám nedovolili jít dál.... celý text
Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2015 , CooBooOriginální název:
The Last Time We Say Goodbye, 2015
více info...
Přidat komentář
Dlouho se mi nestalo, že by ve mě kniha vyvolala takové emoce. Nejenže jsem se ztotožnila s hlavní hrdinkou (postojem, humorem, ale i sama mám dva mladší bratry, z nichž jeden je jako Tyler o dva roky mladší), ale při čtení jsem bloudila vlastními vzpomínkami na dětství a na náš vztah s bratrem.
Od poloviny knihy jsem zadržovala slzy a posledních 50 stránek jsem se neudržela a knihu jsem dočítala v slzách... Nehledě na pozdní/brzkou (0:30 v noci) hodinu jsem musela oběma bratrům poslat alespoň krátkou zprávu, že je oba miluju a budu jim to opakovat často, protože nikdy nevíte, kdy to může být naposledy ...
Hořko-sladká nálada z celé knihy ve mne zůstane hodně dlouho ...
Čekala jsem průměrný YA román a ono se z toho vyklubalo skvěle napsané, silné drama o mladé dívce, která se vyrovnává s nečekanou ztrátou. O to silněji celý příběh vyznívá, když víte, že autorka do jisté míry vychází z vlastní zkušenosti.
Výborně napsané, moc doporučuji!
Nádherná YA kniha, která je neuvěřitelně dojemná a uvěřitelná. Rozhodně stojí za přečtení!
Myslím, že v tuto chvíli není místo, abych rozporovala jiným názor na knihu.
I když mi přijde, že ten kdo říká, že je nudná, byl celou dobu mimo,nebo nečetl mezi řádky, případně četl jinou knihu. Je to jako s dobrým vínem, musí se dávkovat.
Není, zde místo ani k tomu, abych zabíhala do intimních detailů, proč mne kniha zasáhla ale proč jsem ohodnotila knihu pouze 4 hvězdami, na to tu místo je. Přišla mi lehce nevyvážená, byly tam momenty, kdy jsem měla pocit, že by nebylo od věci to už ukončit. Nakonec ale chápu, proč to autorka ukončila takto a v tomto momentě. Neříkám, že jsem plnně rozklíčovala její poslání. Ale snažila jsem se. Opravdu to byla dobře rozehraná partie. Mohlo to být trochu jiné, ale chápu autorku, že nechtěla zajít za hranu. Sice si nejsem jistá, zda by dokázala rozpoutat vlnu sebevražd, ale chápu, že to nechtěla riskovat.
Ano, sebevrazi většinou neberou moc ohledy na okolí ale to není pouze jejich chyba.
A tato kniha nakonec nevyzněla ani jako příkrý odsudek, za což patří autorce díky, ani jako obhajoba tohoto fenoménu, což jsem ani nečekala, že by byla.
A podepsala bych se pod slogan: Smrt je všude kolem nás.
Jen si jí nevšímáme.
Dokud nemusíme.
Je v nich obsažená hluboká pravda, která většině lidí uniká, protože se jich zatím netýká anebo si to pouze myslí.
Knížka vypráví o mladé studentce Lex, jejíž život byl radostný, naplněný přáteli, matematikou, kterou milovala. Měla báječného přítele, skvělé vyhlídky na budoucnost. Co trochu kazilo ten dobrý dojem šťastného života, bylo, že žili se svou mámou a bratrem sami, protože otec je opustil kvůli jiné ženě. Ale i to nebylo tak tragické, aby se váš život obrátil vzhůru nohama. A najednou váš bratr spáchá sebevraždu a už jste "ta, jejíž bratr se zabil" a s tímto cejchem se musíte naučit žít.
Kdybychom se neviděli je milá, smutná a dojemná kniha, hlavně tedy konec, který je velmi emotivní. Takže já jenom doporučuji :-)
Tahle knížka byla opravdu depresivní. Od první stránky do poslední. Ano, věděla jsem, že to bude smutné, ale až takovým způsobem? To ne. Autorka dá se říct, že mluvila z vlastní zkušenosti, a tak tam skvěle popisovala všechny pocity. Přiznám se, že celou knížku mi bylo do pláče.
Smutný dojemný příběh určený spíše pro mládež. Přesto i já jako dospělá přečtení nelituji. Sebevražda bratra Tye hlavní hrdinky Lex je hlavní linkou celé knihy. Příběh o lásce, výčitkách, vině i odpuštění. Čtivé dílko.
Nádherný a dojemný příběh, který mne hluboce zasáhl. Děj sice není nikterak rozsáhlý a pestrý, vše se motá jen kolem Tye a jeho sebevraždy, nicméně mne odrovnal ( zejména konec ). Také mám mladšího bratra, takže bylo velmi lehké vžít se do hlavní hrdinky a vše s ní prožívat. Má oblíbená "hra na city čtenáře" se tu proměnila v symfonii, která jen tak nedozní...
Kniha je napsána velmi čtivě,ale měla jsem problém s tím,že se mi chtělo už od začátku pořád brečet. To jsem vždycky jednoduše zahnala,ale na konci už jsem proud slz zastavit nedokázala,utvořil se mi i mírně bolestivý 'knedlík v krku',takže jsem se proudu bránit přestala a nechala se unášet smutkem,lítostí a i trochou obvinění(které mě ale po skončení opustilo-ne,fakt jsi za to nemohla,promiň). Do knížky se mi moc pouštět nechtělo, protože obecně nemám ráda sebevrahy. Přijdou mi jako sobečtí slaboši, kteří nenabrali dostatek síly. Přeci jen se řešení jejich problémů dá vždycky najít. Nemluvě o tom,jak moc to musí ublížit lidem,kteří je měli doopravdy rádi. V tomto ohledu mi chybí dost empatie,přiznávám.
Ale jinak se mi kniha moc líbila,hlavní hrdinka mi byla kupodivu sympatická, i přes její lásku k matice:)
Toto bola jednoducho smutná, smutná kniha. Sčasti vychádza z vlastnej skúsenosti, ako píše autorka v závere, takže jej to o to viac verím. Veď keď si však predstavím, že mne by takto zomrel mladší brat, tak by som sa zbláznila... :(
Hlavná hrdinka si z donútenia terapeuta začne písať denník, ale zároveň sledujeme aj jej život (to, čo prežíva teraz, i to, čo sa dialo predtým). Dokonca aj duchárska línia sem zapadla (cíti voňavku svojho mŕtveho brata, vidí ho v zrkadle, alebo izbe, v aute...).
Odporúčam, ak máte radi YA, je to jedna z tých lepších.
I když trochu morbidní...ale krásný, úžasný..famózní a strhující příběh...úplně mě pohltil...a jsme mov ráda že jsem na tuto knihu narazila v knihovně...někdy jsem sice měla husí kůži ale i tak to bylo boží..
Nádherný příběh, který mě dostal na kolena, podrobil si moje srdce, a zasáhl mě natolik, že na něj ještě dlouho po dočtení budu myslet... Příběh, který ve mě otevřel zavřené jizvy, a nechal je krvácet, který hladil bolavou duši a zároveň ji bolestně rozdíral. Příběh, který je blízký snad každému z nás, protože, řekněme si upřímně, kdo z nás někoho v životě neztratil? A tady byla ta ztráta horší o to, že dotyčný si zvolil smrt sám... Vyrovnat se s tím, to musí být tak moc těžké, že si to snad ani nechci představovat. Ti, co zůstanou, nejspíš do konce života nepřestanou hledat odpověď na otázku: Proč? A taky nepřestanou přemýšlet nad tím, co udělali špatně, co mohli udělat, co naopak neudělali, čím k tomu přispěli, nebo čím to mohli odvrátit... Prostě, nekonečné, mučivé peklo trýznění... Autorka, která to sama prožila, dokázala čtenářům přiblížit nejen bolest ze ztráty, ale i nekonečnou lásku, která tenhle příběh provází... A to chce vážně pokoru...
Wow. To jediné mě teď napadá po přečtení této knihy.
Silný příběh, který mě opravdu zasáhl. Prožívala jsem všechno s postavami, bolelo mě u srdce jen to číst. A několikrát jsem měla blízko k slzám. Dojalo mě, když se Lex konečně otevřela a svěřila se a pak také závěrečná kapitola, kdy jsem u konce opravdu skoro brečela.
Spoustu lidí píše, že je kniha o ničem. Ale pro mě právě naopak. Když jsem knihu začala číst, netušila jsem, že mě zasáhne až takhle moc. Nedokázala jsem ji odložit a musela jsem číst dál a dál. A teď o ní a jejím příběhu budu přemýšlet nejspíš ještě dlouho.
Na knihu jsem se moc těšila, ale jsem celkem zklamaná...děj byl nezazivny, suchý bez spadu... nic pro me..bohužel
Jakmile jsem si přečetla o čem to je hned jsem si tu knížku musela přečíst. A po pravdě si ji půjčila i moje učitelka. Je fakt že jsem s touhle knížkou hodně spojená protože máme něco málo společného. A např. Moje přezdívka je Lex, miluju matiku a s těma halucinacema tam taky něco je. Takže se mi knížka víc než zamlouvala.
Kniha má silný příběh, i když se v ní vlastně nic neděje. Hraje především na pocitovou stránku člověka a mně se doopravdy líbila. Nevím, co dodat.
Musím uznat, že mi kniha poměrně dlouho ležela na polici a moc se mi do ní nechtělo. Jakmile jsem ji ale otevřela a začaly se objevovat nevyřčené otázky, prostě jsem ji nemohla odložit. I přes to, že se příběh nehýbe moc dopředu, děj vás poměrně rychle pohltí. Příběh se mi četl dobře, ale pro mě se neodehrálo žádné wau. Proto dávám tři hvězdy.
Štítky knihy
sebevražda pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2012 |  Nadpozemská |
| 2017 | Má lady Jane |
| 2015 | Kdybychom se neviděli |
| 2013 | Zasvěcená |
| 2013 | Nespoutaná |
Popravdě jsem ani nečekala, že by mě tato kniha mohla tak chytnout. Opravdu mě bavila, nenudila jsem se u ní a udržela si mou pozornost až do konce. Nešlo se od ní odtrhnout. Byl to dost silný příběh, který mě zasáhl nejen tím, jak byl smutný, ale také tím, jak byl nádherně napsaný. Teď bych nejradši vychválila autorku až do nebes a všem, kterým nevadí si maličko pobrečet, tuto knihu moc doporučila.