Kdybychom se neviděli
Cynthia Hand
Lex byla šťastná. Měla kompletní rodinu. Kluka, co milovala. Kamarády, kteří se na ni nedívali, jako by se měla každou chvíli zhroutit. Teď je z ní holka, jejíž bratr spáchal sebevraždu. A vypadá to, že už taková bude navždycky. Lex se teď pokouší poskládat si život dohromady a snaží se vytěsnit, co se stalo té noci, kdy Tyler zemřel. Ale je tu tajemství, které nikomu neprozradila, esemeska, kterou Tyler poslal, co mohla změnit všechno. Lexin bratr je pryč. A ona zjišťuje, že duchové nemusí být skuteční, aby vám nedovolili jít dál.... celý text
Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2015 , CooBooOriginální název:
The Last Time We Say Goodbye, 2015
více info...
Přidat komentář
Kdybychom se neviděli vám dává jednu jistotu. Dotkne se vás. Třeba já jsem dočetla poslední stranu a najednou se rozplakala, ačkoliv nemohu říct nad čím konkrétně, protože konec je v rámci možností dobrý. Možná vás odrazuje depresivní a neradostné téma. Já ale teď rozhodně nelituji, autorka se dotýká skutečných problémů a přináší i jejich možné řešení.
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/promin-mami-byl-jsem-vic-nez-prazdny-5234
No jo, až příliš pozdě jsem si uvědomila, že tahle kniha staví na pocitech Lexie a že od toho nesmím čekat nějakou větší zápletku.
Já jsem si fakt myslela, že to Damian udělá
Z této knihy mám tak trochu zvláštní pocity. Příběh byl hezký, smutný a zajímavý, jde vidět že autorka psala z vlastní zkušenosti, ale přesto mi tam něco chybělo. Líbilo se mi, jak byl příběh prokládaný zápisy z deníku, které si Lex zapisovala. Zároveň mi ale přišlo, že některé pasáže se dost vlekly...
Nevím, možná bych vše lépe pochopila, kdybych si sama něčím takovým prošla, ale takhle mě to nějak extra neoslovilo. Každopádně nelituji přečtení.
Naprosto úchvatná kniha, kterou jsem zhltla za pár dní, protože její děj je prostě zatraceně čtivý. Úplně vás vtáhne a vyplivne až na poslední straně. Trochu mi připomněla knihu Nebe je všude, která se mi taky dobře četla, ale tady mi přišly všechny pocity a emoce propracovanější a tím kniha jen získala :)
Téhle knize rozhodně prospělo, že příběh napsala autorka, která si prošla tím samým, ale přesto mi tam něco chybělo. Možná ji odsuzuji, protože ještě před ní jsem četla knihu v angličtině - One Moment, která měla v sobě zápletku, nějaké tajemství - mnohem větší a silnější, než v této knize. Oproti tomu ale byla tato kniha mnohem dospělejší.
Pěkné, ale trochu bych to zkrátila, protože to byla trochu nuda, jelikož se tam nic nedělo. Jinak dojímavý příběh, hlavně ten konec se povedl.
Autorka si prošla i ve skutečnosti sebevraždou svého bratra. Proto je to tak skvělé napsané. Všechny události a osoby kolem jsou smýšlené. Ale hlavní myšlenka je prožita. Děj se soustředí na Lexie. Na její osobu a skrze ni, vnímáme události kolem rodiny. Příběh neobsahuje překvapení a zvraty. Trochu jemné zamilovanosti ano. Vtáhl mě do tragédie jedné rodiny, kdy jsem pochopila, že je fajn častěji říkat svým blízkým, že je máte rádi. Protože nikdy nevíte, kdy je vidíte naposledy. Je to smutně krásné vyprávění o nečekaném odchodu a smíření.
Kniha sama o sobě je silná svým tématem... je silná tím, co nikdo nechce zažít.. je o hledání viny a neviny, o hledání cesty ven a přitom o strachu tu cestu podniknout... určitě je to kniha, která někomu bude připadat nezapomenutelná... Nicméně mě přišla hlavně její první část spíš taková "ufňukaná" a docela jsem bojovala s tím knihu odložit. Zajímalo mě ale, jak se to vlastně nakonec všechno vyvrbí a musím uznat, že jsem ráda,. že jsem knihu četla dál. Ve druhé polovině se konečně začlo něco dít a nad závěrem jsem i nějakou tu slzu ukápla.. Přesto ale to pro mně není kniha, nad kterou bych přestala dýchat, ale určitě stojí za to tuhle knihu přečíst.. Ať si každý udělá názor sám..
"Lidé, které milujeme, nás nikdy úplně neopustí."
Kniha je důkazem toho, že příběhy mohou být smutné a krásné zároveň. Budete brečet i smát se - jde o knížku nabitou emocemi. Je znát, že autorka píše z hloubky vlastních prožitků. Rozhodně doporučuji!
Vzhledem k tomu, že knihu nemám dočtenou nemůžu říct 100% názor. Ale stejně vím, že je to úžasná a dojemná kniha. Pravdivá. Tak pravdivá až to bolí. Rozhodně bych knize nedala nálepku: "YA román". Ne. Protože tady nehraje roli nějaký zamilovaný trojúhelník. Ale smrt našich blízkých. Už teď ve mně něco zanechala. Doporučuji vám jí přečíst. Protože pokud jste okouzleni "happyendy", bude to pro vás, možná ze začátku nepříjemná změna, ale uvidíte, že celé to má své kouzlo...
Tato knížka patří mezi knížky jež zanechají na člověku po přečtení stopu.Opravdu velikou :-D Vulkán emocí, spoustu mokrých kapesníčků a silný dojem, to je co zanechala ve mě :-D Byla to po dlouhé době velmi pěkně napsaná kniha i s než až tak příjemným tématem a konec - myslím tím pár slov od autorky, to mě skoro položilo :-D
Dojemný a silný příběh o ztrátě, bolesti, utrpení, ale i o odpuštění sama sobě. Opravdu neuvěřitelná knížka, která mě fakt dostala. Potvrdilo se, že Cynthia Hand prostě umí psát - tak krásně napsanou knížku jsem dlouho nečetla a to je u mě co říct.
Každý se se smrtí svého blízkého vyrovnává jinak a jelikož spisovatelka psala z vlastní zkušenosti, příběh byl opravdový a úplně mě pohltil, věřila jsem jí každé slovo. Lex byla skvělá hlavní hrdinka: milá, sympatická a génius přes matematiku:) No a obálka luxusní. Nejvíce se mi na ní líbí tři řádky zezadu:
Smrt je všude kolem nás.
Jen si jí nevšímáme.
Dokud nemusíme.
Určitě neváhejte a přečtěte si tuhle knížku, nebudete toho litovat!!
Štítky knihy
sebevražda pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých
Autorovy další knížky
2012 | Nadpozemská |
2017 | Má lady Jane |
2015 | Kdybychom se neviděli |
2013 | Zasvěcená |
2013 | Nespoutaná |
Jsou knihy, které nedočteme. Jsou knihy, které jsou spjaty s důležitou událostí. A jsou i knihy, jejichž stránky zničíte slzami a i přes ateismus se budete modlit, ať se tohle přestane dít. Autorka má můj Obdiv s velkým O. A po tom doslovu obzvlášť.